Pomníčky
Rozdělení pomníků do skupin je jen orientační, některé památky by mohly patřit do více oddílů. Hranice, co je a co už není pomníček, je tenká. Rozhoduje hlavně, zda má jméno nebo alespoň datum, historie, podoba. Některé skupiny pomníků (letecké tragédie, napoleonské, lichtenštejnské) jsou na jiných webových stránkách zpracovány důkladněji, než tady. Uvádím je v odkazech. Vysvětlení zkratek: S J V Z = světové strany, VSV = východoseverovýchod. Značka u jména pomníčku v abecedním seznamu označuje rozsáhlejší text.
Nahoru
ABC
Pomník partyzánů u Skaličky
| Druh: | Válečné |
| Okres: | Brno-venkov |
| Obec: | Hluboké Dvory |
| Jméno: | Partyzáni - Skalička |
| Kde se nachází? | 2 kilometry SZ od středu Skaličky v údolí potoka je na mýtině místo pro monumentální partyzánský pomník. Vede sem modrá a zelená značka. Na druhém břehu potoka byly dlouho po válce patrné zbytky zemljanky i se zničeným vybavením. V její blízkosti byl pochován Srb Stevan Mihajlovič. |
| Kdy vznikl? | Pomník byl slavnostně odhalen 8. září 1946. |
| Popis: | Pomník je vystavěn z červeného pískovce, tvoří ho kamenné zdi z tesaných balvanů. Hlavní zeď je vysoká tři a široká čtyři metry, její součástí je silueta dívky v životní velikosti nesoucí lipovou ratolest. Bývala tu i socha raněného. Dopředu vybíhá nižší zídka zakončená tesaným nápisem. Nad zdmi je dřevěný kříž s trnovou korunou. Na zdech jsou desky s nápisy. Pomník navrhli akademičtí malíři bratři Jaroslav a Ladislav Kotasovi. Prostranství je srovnáno opěrnými zídkami, do kterých je včleněno široké schodiště. Nechybí vlajkový stožár a mísa na řecký oheň. |
| Nápis: | Nahoře: - my čestní, jak jsme žili, // umřeli bez viny. // Petr Křička. // V TĚCHTO MÍSTECH ŽILI V LETECH 1944 - 45 // PŘÍSLUŠNÍCI 3. ÚDERNÉ ROTY GEN. LUŽI, SKALIČKA. // SVOJE ŽIVOTY OBĚTOVALI VLASTI. Dole azbukou i česky: JUGOSLÁVEC // STEVAN MIHAJLOVIČ // položil svůj život za naše osvobození // 2. února 1945 Vpředu vytesáno: Z KRVE // RODÍ SE SVOBODA Níže na velké desce: PAMÁTCE PADLÝCH A UMUČENÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ III. ČS ÚDERNÉ ROTY R-3 GEN. LUŽI Následuje 46 jmen, 38 z Brna a okolí, 7 z SSSR a 1 z Jugoslávie. Z boku ne úplně jasné datum: SKALIČKA 16. září 1945 |
| Poznámka: | Třetí československá úderná rota byla skupina partyzánů, působících koncem války na Tišnovsku. Vznikla v září 1944 ze skupiny dvanácti uprchlíků z nucených prací v Rakousku. K nim se postupně přidávali ruští zajatci z koncentráků, kteří se skrývali v lesích. Zakladatelem a velitelem skupiny byl Milan Genserek (1922 - 16.4.1945 Kounicovy koleje), student z Brna. Uprchl z nasazení na nucené práce ve Vídni, přešel do ilegality a v okolí Skaličky začal rozvíjet protiněmeckou činnost. Zpočátku se skupina musela vybavit zbraněmi a oblečením na zimu. Fingovaně přepadávali hájovny a po domluvě s hajnými získávali lovecké pušky. Zabývali se diverzní činností, šířili letáky ze zpráv zachycených z Londýna. V lesích vybudovali několik podzemních úkrytů. Hlavní základnou se stala vila Žantovských a vedlejší mlýn č.p. 14 ve Skaličce. Fingovaně přepadávali i četnické stanice, aby se dostali k vojenské výzbroji. Napadli kárný tábor u Hodonína, kde získali přikrývky a další materiál nutný k přežití. Při přepadení četnické stanice v Dolní Rožínce 29. ledna 1945 ale došlo k přestřelce, četníci se začali účinně bránit. Při dobývání stanice byl těžce raněn Srb Stevan Mihajlovič. Hodil granát do okna, ten se ale odrazil od zavřené vnitřní okenice a spadl zpět. Zraněného Mihajloviče odtransportovali do Skaličky, kde přes poskytnutou lékařskou pomoc zemřel 2. února 1945. Němci zřídili v Letovicích skupinu Jagdkomanda zaměřenou na potírání partyzánské činnosti. Přesto počet partyzánů stoupal. V únoru 45 si byli partyzáni ve Skaličce jisti bezpečím, měli na úřadech svého člověka: Boženku Škrabálkovou, která je včas varovala. Černý den nastal 23. února 45. Německá policie měla informátory, nasadila provokatéry. Oblehla Újezd u Černé Hory, hledala a našla partyzány, v obci se střílelo a zatýkalo. Druhý den brzy ráno dorazili Němci do Skaličky a šli najisto do mlýna. Při přestřelce byli někteří partyzáni zabiti, jiní zatčeni i s pomocníky z vesnice. Při lesních raziích Němci zlikvidovali výbušninou i lesní úkryty, o kterých se dozvěděli. Jeden z úkrytů byl poblíž pomníku partyzánů. 3. úderná rota byla prakticky rozprášena, mezi partyzány zavládla nedůvěra. Zbytek partyzánů se uchýlil k Borači a velitelem se stal Jan Krykorka (1922 - 9.5. 1945 Běleč). Na velké tabuli partyzánského pomníku jsou v jednotě uvedeni partyzáni, jejich pomocníci i náhodní nezúčastnění odboje, padlí v boji, zatčení a popravení ve věznicích a koncentračních táborech. Nejen ze Skaličky, ale i z Újezda, Šerkovic, Bělče, Osik, Tišnova - míst, kde se střílelo po lidech. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | Fic, Karel a Zacpal, Josef: Tišnovsko, Tišnov 1999, s.82 a 145 Žampach, Vojtěch: Památník obětí světových válek, 2000, s.115 Nebojsa, Bořivoj: Jak to bylo s partyzány, Sursum 1998, s. 46-50 |
| Naposled editováno: | 04.04.2024 |
