Pomníčky
Rozdělení pomníků do skupin je jen orientační, některé památky by mohly patřit do více oddílů. Hranice, co je a co už není pomníček, je tenká. Rozhoduje hlavně, zda má jméno nebo alespoň datum, historie, podoba. Některé skupiny pomníků (letecké tragédie, napoleonské, lichtenštejnské) jsou na jiných webových stránkách zpracovány důkladněji, než tady. Uvádím je v odkazech. Vysvětlení zkratek: S J V Z = světové strany, VSV = východoseverovýchod. Značka u jména pomníčku v abecedním seznamu označuje rozsáhlejší text.
Nahoru
ABC
Památník zemřelých Němců vysídlených z Brna.
| Druh: | Válečné |
| Okres: | Brno - venkov |
| Obec: | Pohořelice |
| Jméno: | Brněnští Němci |
| Kde se nachází? | U staré silnice na Mikulov, 1500 metrů JJZ od kostela v Pohořelicích, před hromadným hrobem obětí divokého odsunu. |
| Kdy vznikl? | 1992. Kříž dala zbudovat společnost Rakouský černý kříž, starající se o válečné hroby. Vysvěcen byl v neděli 31. května 1992. |
| Popis: | Mohutný kovový kříž svařený z železných profilů je vysoký tři metry. Uprostřed je stylizovaná trnová koruna. Po bocích jsou dvě kamenné stély se stejnými texty, levá německy, pravá v českém jazyce. Za pomníkem na louce je hromadný hrob označený devíti kamennými křížky . |
| Nápis: | Pravá deska :PO UKONČENÍ II. SVĚTOVÉ VÁLKY // V ROCE 1945 PŘIŠLO O SVŮJ ŽIVOT MNOHO // NĚMECKY MLUVÍCÍCH OBYVATEL // Z BRNA A OKOLÍ. // 890 OBĚTÍ JE ZDE POHŘBENO. // VZPOMÍNÁME // ÖSTERREICHISCHES SCHWARZES KREUZ // KRIEGSGRÄBERFÜRSORGE Na levé desce je stejný nápis v němčině. |
| Poznámka: | Před 2. světovou válkou žilo v Brně asi 50 tisíc Němců. Na konci války ti, co škodili lidem, zavčas z Brna uprchli, část německých mužů padla, byla v zajetí nebo na útěku. Po ukončení válečných operací v Brně panovala mezi obyvatelstvem silně protiněmecká nálada. Situaci ještě vyostřil prezident Beneš, který při návštěvě Brna 12. května 1945 z balkonu radnice vyzýval k udělání pořádku s Němci v Brně a odgermanizování českých zemí. Mnozí Němci byli stěhováni do internačních táborů v Brně. Do města se vraceli vězni z koncentráků, přeživší Židé, řada domů byla rozbitá a byl tlak na získání bydlení po Němcích. Mnozí lidé potřebovali ukázat hrdinství - po válce. Nejvíc to vřelo ve Zbrojovce, která celou válku vyráběla zbraně pro německou armádu. Do čela akce, která později dostala jméno Brněnský pochod smrti, se dostal Bedřich Pokorný (1904 - 1968 suid.), velitel Národní bezpečnostní stráže na Moravě, velmi kontroverzní postava českých dějin. Tři tisíce mladých zbrojováků, někteří “vyzbrojeni” gumovými hadicemi, mělo akci zajistit. Všichni brněnští Němci se museli dostavit večer 30. května 1945 na 13 shromaždišť, největší bylo v klášteře na Starém Brně. Mohli si vzít jídlo na 3 dny a ostatní co unesou, cennosti a klíče od bytů museli odevzdat. Muži 14 - 60 let byli povinni v Brně zůstat na práci. A tak se brzy po 22. hodině vydal z Mendlova náměstí na pochod k jihu nekonečný had matek s dětmi, některé s kočárky, žen a starých lidí. Poslední vyráželi v 6 hodin ráno. Těžko dnes spočítat, kolik jich bylo, odhady se různí od 20 do 30 tisíc. Cestou se k nim nedobrovolně přidávali Němci z vesnic na jih od Brna. Šli po tehdejší státní silnici vedoucí do Mikulova. Cíl cesty nebyl jasný ani organizátorům, bez souhlasu spojenců nebylo možné přemístit tolik lidí do jiné země. Byl teplý, slunečný den, svátek svatého Ducha. Někteří vyhnanci pili vodu ze studny u Ledců, která byla infikovaná. Příkopy se plnily zavazadly, které cestou odhazovali, když je už nemohli unést. Prvním větším městem na cestě byly Pohořelice. Zatímco zdatnější čelo průvodu po krátkém odpočinku pokračovalo dále k rakouské hranici, většina vyhnanců po třicetikilometrové cestě byla na pokraji sil a zůstali v Pohořelicích. Několik tisíc Němců přešlo do Rakouska, než rakouská vláda hranice uzavřela. Městečko nebylo připraveno na takový nápor příchozích, sedmkrát převyšující počet stálých obyvatel. Nahnali je do barákového tábora, do stodol, do sila, v sokolovně zaplnili všechny prostory, někteří nocovali na hřišti pod širým nebem. Stravovací a hygienická situace se stala katastrofální. Třetí den úřady vytřídily ženy ze smíšených manželství, německy mluvící Židy, antifašisty a poslaly je zpět do Brna. Bylo jich 2000. Pátý den pobytu vypukla epidemie úplavice, v krutých podmínkách začali staří lidé umírat. Denně hrobník s pomocníky pochovával až 60 osob, naštěstí stačil jejich jména zapsat. Jeho deník se stal hlavním dokumentem pozdějšího zjišťování, kolik lidí tu zemřelo. Postupně další lidé odcházeli na zemědělské práce do okolních německých vesnic. Část vyhnanců se přiblížila k Rakousku a pozvolna se v malých skupinách do Rakouska dostali. Tábor se vyprázdnil a byl zlikvidován na začátku července 1945. Dodnes panují dohady, kolik lidí je na poli u Pohořelic pochováno. Rakouská strana dala na pomník vytesat počet zemřelých 890, historik Vojtěch Žampach (1929 - 2019) došel k věrohodnějšímu výsledku 458. Poslední bádání historika Kovaříka ukazují celkem na 1700 mrtvých, 700 u nás a tisíc na rakouské straně hranice. Němečtí badatelé uvádějí čísla více jak dvojnásobná. Celá nepovedená akce měla neblahé mezinárodní dopady. Tři měsíce nato byla přijata Postupimská dohoda o poválečném uspořádání a vysídlení Němců z Polska, Československa, Maďarska. O událostech se rozhostilo 40 let mlčení. Psát se o nich mohlo až po sametové revoluci. Od roku 2006 se začal konat pochod k uctění mrtvých v Pohořelicích a chodilo se pěšky z Brna k pomníku. Hlavním organizátorem je germanista Jaroslav Ostrčilík (nar.1980) za účinné spolupráce českých, rakouských a německých spolků. Od roku 2015 se pochod nazývá Pouť smíření, chodí se opačným směrem a stal se politickou akcí za účasti představitelů měst a stovek pochodujících z Moravy, Rakouska, Německa. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | Tučková, Kateřina: Vyhnání Gerty Schnirch. 2009. Žampach, Vojtěch: Vysídlení německého obyvatelstva ve dnech 30. a 31.5.1945 a nouzový tábor v Pohořelicích. 2014. |
| Naposled editováno: | 23.11.2022 |
