Pomníčky
Rozdělení pomníků do skupin je jen orientační, některé památky by mohly patřit do více oddílů. Hranice, co je a co už není pomníček, je tenká. Rozhoduje hlavně, zda má jméno nebo alespoň datum, historie, podoba. Některé skupiny pomníků (letecké tragédie, napoleonské, lichtenštejnské) jsou na jiných webových stránkách zpracovány důkladněji, než tady. Uvádím je v odkazech. Vysvětlení zkratek: S J V Z = světové strany, VSV = východoseverovýchod. Značka u jména pomníčku v abecedním seznamu označuje rozsáhlejší text.
Nahoru
ABC
Pamětní deska ke zbudování rozhledny na Babím lomu.
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Brno - venkov |
| Obec: | Lelekovice |
| Jméno: | Deska - Babí lom |
| Kde se nachází? | Deska je umístěna na kamenném soklu rozhledny na Babím lomu, ze Z strany. Známé a navštěvované místo, prochází tu červená a končí žlutá značka. |
| Kdy vznikl? | Rozhledna se stavěla od roku 1959 a byla slavnostně otevřena 14. května 1961. V té době instalovali i první pamětní desku. Protože byla z bronzu, vandal ji na podzim 2008 ukradl. Byla nahrazena kamennou deskou se stejným textem. |
| Popis: | Na obdélníkové leštěné desce z červené žuly je delší text. |
| Nápis: | ROZHLEDNA NA “BABÍM LOMĚ” // BYLA POSTAVENA 1959 - 1961 // TJ. SOKOL LELEKOVICE // PODLE PROJEKTU // ING. ARCH. M. KORVASE Z BRNA // INVESTOR: KVČSTV. BRNO |
| Poznámka: | První vyhlídka z této skály vznikla kolem roku 1870 a jmenovala se Ripkas Ruhe - Ripkův odpočinek. Zbudoval ji spolek brněnských německých turistů, který se později ustanovil jako brněnská pobočka ÖTC - Oesterreichischer Touristen Club ve Vídni. Jméno dostala vyhlídka po hlavním budovateli, Carlu Ripkovi (1818 - 1874), který se nejvíce zasloužil o zpřístupnění hřebene Babího lomu a budování zdejších turistických zařízení v 19. století. Byl to prostý dřevěný altán 4 x 4 metry, posazený na skalní plošinu, původně zasklený, s jednoduchou střechou. Není úplně jasné, dokdy stavba sloužila, zdá se že vydržela až do 50. let 20. století. Na konci 50. let působil v lelekovické tělovýchově MUDr. Rudolf Albrecht (1911 - 2013). V roce 1957 zjistil, že na účtu tělovýchovy nebyla vyčerpána malá dotace (30 000 Kčs), a prosadil začátek brigádnického budování dnešní rozhledny. Návrh mu udělal jeho přítel architekt Korvas během jednoho večera při posezení u kávy. Zpočátku bylo nadšení pro budování rozhledny veliké, o nedělích se účastnilo až 250 brigádníků. Udělali lidský řetěz a dopravili na skálu zespodu desítky tun stavebního materiálu. Do konce stavby vydrželo jen pět nejvěrnějších, nejaktivnější byl Rudolf Albrecht, rozhledna bylo jeho dítě. Je jen škoda, že není vzpomenut na pamětní desce. Možná za to mohlo jeho věznění z politických důvodů v 50. letech, plně rehabilitován byl až v roce 1968. Rozhledna na Babím lomu je 15 metrů vysoká, vyhlídková plošina je ve výši dvanácti metrů nad skálou. Náklad na vybudování byl prý 160 000 Kčs. Byla to jediná rozhledna postavená v republice ve dvacetiletí padesátých a šedesátých let. Za dobré viditelnosti je vidět většina Jižní Moravy, za výborných pozorovacích podmínek možno pozorovat Bílé Karpaty s Velkou Javořinou, špičky Malých Karpat a čtyři horské skupiny z Východních Alp. Nejvzdálenější z nich, Veitschalpe, je 205 km daleko. V letech 2021 - 2022 probíhá důkladná oprava šedesátileté věže. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | Černohlávek, Jan a kol.: Babí lom. 2009, str. 94 |
| Naposled editováno: | 26.05.2022 |
