Pomníčky
Rozdělení pomníků do skupin je jen orientační, některé památky by mohly patřit do více oddílů. Hranice, co je a co už není pomníček, je tenká. Rozhoduje hlavně, zda má jméno nebo alespoň datum, historie, podoba. Některé skupiny pomníků (letecké tragédie, napoleonské, lichtenštejnské) jsou na jiných webových stránkách zpracovány důkladněji, než tady. Uvádím je v odkazech. Vysvětlení zkratek: S J V Z = světové strany, VSV = východoseverovýchod. Značka u jména pomníčku v abecedním seznamu označuje rozsáhlejší text.
Nahoru
ABC
Deska Anna Strasse pod Vlčím kopcem.
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Třebíč |
| Obec: | Kladeruby nad Oslavou |
| Jméno: | Anna Strasse. |
| Kde se nachází? | U dřívějšího brodu a dnešní lávky přes Oslavku na pravém břehu na pobřežní skále nad cestou. Prochází tu modrá značka z Březníka na Vlčí kopec. |
| Kdy vznikl? | Pravděpodobně při dokončení vozové cesty v roce 1884. |
| Popis: | Bílá kamenná deska má rozměr 40 x 60 centimetrů. Německý nápis je hůře čitelný. |
| Nápis: | ANNA STRASSE // ERBAUT I.-J. // 1882 - 84 Přeloženo: Annina silnice vystavěná v l. 1882 - 84. |
| Poznámka: | Anna Strasse je lesní cesta, která spojila zámek v Náměšti s letohrádkem Heinrichslust na Vlčím kopci. Byla vytýčena tak, aby ji projel i lehký kočár tažený koňmi. Údolí Oslavky překonala několika povlovnými serpentinami, řeka se překonávala broděním. Lesní silnici dal stavět hrabě Heinrich Wilhelm Haugwitz (1839 - 1907) a pojmenoval po své manželce hraběnce Anně (1841 - 1920). Ke stavbě ramp byl využit i kámen ze zříceniny Lamberk, otesané kusy se tu našly. Panstvo jezdilo na Vlčí kopec většinou jen jedenkrát v roce, na začátku podzimu, na loveckou sezónu. Za zmínku stojí i historie dvou lávek. První byla Jindřichova lávka, pojmenovaná po knížeti Heinrichu (Jindřichu) Haugwitzovi. Stála 60 metrů od brodu proti toku řeky. Postavil ji v roce 1928 Klub českých turistů a tim turisticky zpřístupnil pravý břeh Oslavky u Kladerub. Lávka byla dřevěná, na třech kamenných pilířích, dvě trámová pole byla dlouhá 9,7 a 20,0 metru. Přestože byla 2,6 metru nad normální a 0,7 metru nad nejvyšší dosud zaznamenanou vodní hladinou, neunikla zkáze. V červenci 1937 ji strhla povodeň a odnesla až k Oslavanům. Byla vrácena a usazena zpět, ale ledová dřenice na jaře 1943 ji znovu odnesla až do Bránic. I tentokrát ji přivezli zpět, ale už ji neusadili, protože střední pilíř byl poškozen ledem. Když pak v roce 1948 lávku potřetí odplavila povodeň, nikdo se o ni už nezajímal. Střední pilíř vydržel stát na kraji koryta do roku 2021, kdy ho voda podemlela a svalil se do vody. Nynější novou lávku zbudovaly Lesy ČR v roce 2018 nákladem 7,7 milionů Kč. Stojí v místě původního brodu, ochrana přírody nepovolila stavbu na místě Jindřichovy lávky. Dřevěná lepená konstrukce spočívá na třech betonových pilířích, obložených kamenem. Třicet pět metrů dlouhá lávka byla oficiálně otevřena 10. září 2018. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | Lysák, Jiří: Pooslaví a Pojihlaví, 1997, str. 33. |
| Naposled editováno: | 17.10.2023 |
Pomník učitele Bašného u Kohoutovic.
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Brno-město |
| Obec: | Brno - Žebětín |
| Jméno: | Bašný, František |
| Kde se nachází? | Pomník stojí v lese u kohoutovického sídliště, 200 metrů Z od Kohoutovické Baby (kóta 415). Na křižovatce lesních cest i turistických značek. |
| Kdy vznikl? | Pomník byl zřízen údajně roku 1911. Původní deska neobstála před vandaly a byla zničena v osmdesátých letech. Nyní je tam obnovována provizorní plechová cedule. |
| Popis: | Na betonovém základu stojí těleso pomníku vytesaného z pískovce napodobujícího přírodní kameny. Pomník je vysoký 1,6 metru a z čelní strany má místo na rozměrnou pamětní desku. Ta byla původně světlá, mramorová, s nápisem. Později nahrazena provizorním nápisem. |
| Nápis: | Původně: 1910 // Památce // Františka Bašného // nadučitele v Kohoutovicích // věnují přátelé. // ... Nyní od roku 2006: V těchto místech rád // prožíval svůj volný čas // nadučitel z Kohoutovic // František Bašný ( * 1858 + 1910) // Jeho zásluhou byla // postavena obecní škola // v Kohoutovicích // (dnešní obecní úřad) // ... |
| Poznámka: | František Bašný (1858 - 1910) učitel, nadučitel a osvětový pracovník. Vystudoval učitelský ústav a pak učil 32 let v Kohoutovicích. Zasadil se o zbudování nové školní budovy v roce 1886, kde bydlel. Dnes to je obecní úřad, Bašného 36. Pomník má v místech, kam často chodil na procházky. Cesta mezi Žebětínem a Pisárkami, dříve žlutě značená, byla nazvána Bašného stezkou. Dnes existuje jen zčásti. Bašný má hrob na hřbitově v Žebětíně sk.1/196. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | Menšíková, Miloslava: Pamětní desky a pomníky v Brně, 2004, str. 59. |
| Naposled editováno: | 15.10.2023 |
Pomník císařské orbě u Rousínova
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Vyškov |
| Obec: | Rousínov |
| Jméno: | Císařská orba |
| Kde se nachází? | Pomník leží u státní silnice z Brna na Rousínov, zhruba 100 metrů od rousínovského nádraží. Naproti němu je odbočka silnice do Viničných Šumic. Býval daleko od lidských obydlí, ale nyní se noří do rozšiřující se sídelní kaše. |
| Kdy vznikl? | Tento pomník je pátým na tomto místě a byl odhalen 26. listopadu 1995. Krátce po události dal zbudovat první pomník roku 1770 majitel panství kníže Lichtenstein. Byl to čtyřhranný sloup vysoký 2,5 metru. Nebyl z kvalitního kamene a po třiceti letech začal chátrat. Druhý pomník umístila obec Slavíkovice kolem roku 1770 nedaleko, stál přímo na poli, kde se oralo. Měl podobu nevysokého hranečníku z pískovce. Ale v roce 1788 byl přeražen. Protože oba pomníky byly roku 1804 v troskách, rozhodly Moravské stavy vybudovat nový monumentální pomník. Stavba se vlivem války protáhla a trvala do roku 1809. Obří monument byl vysoký 17 metrů, byl z pískovcových kamenů s deskami a nápisy. Jeho podoba se zachovala na obrazu brněnského vedutisty Františka Richtera. Pomník vydržel jen 20 let, musel být kvůli špatnému stavu zbourán. V roce 2007 byl náhodou nalezen metrový úlomek s nápisem z tohoto pomníku. Roku 1836 se Moravské stavy rozhodly zbudovat něco věčného. Nechaly odlít v blanenských železárnách v pořadí čtvrtý pomník ze železa. Šest a půl metru vysoký pomník byl čtyřhranného tvaru, vážil 120 q, nahoře se leskl pozlacený orel a na boku byl reliéf s císařskou orbou. Podoba je dobře známa z fotografií a pohlednic. Po světové válce docházelo v českých zemích k likvidaci pomníků připomínajících rakouské mocnářství. I ve Slavíkovicích žádali vrátivší se legionáři zemskou vládu o povolení odstranit pomník. Nedostali ho se zdůvodněním, že se jedná o historickou památku. A tak v noci 17. listopadu 1920 povalili nezjištění pachatelé pomník a tím ho zničili. Dalších 75 let bylo místo bez připomenutí události. |
| Popis: | Několik přírodních oblých balvanů je vsazeno do kruhu vysypaného štěrkem. V největším kamenu je vsazen litinový reliéf s výjevem císařské orby. Pod reliéfem je malá odlitá tabulka s textem. |
| Nápis: | PAMĚTNÍ DESKA // PŘIPOMÍNAJÍCÍ ORBU JOSEFA II // DNE 19. 8. 1769 // KTEROU OCENIL PRÁCI SELSKÉHO STAVU // ROUSÍNOV 1996 |
| Poznámka: | K události: uvedeného dne jel císař Josef II s doprovodem navštívit vojenský tábor do Olšan u Prostějova. V těchto místech se jeho kočáru taženému šestispřežím zlomila náprava. Císař vystoupil z ekvipáže a opodál spatřil na poli orajícího čeledína Jana Kartoše. Přistoupil k němu a požádal ho o půjčení pluhu. Zkoprnělý čeledín mu samozřejmě vyhověl a císař se chopil klečí a vyoral na poli jednu brázdu. Myslím, že musel vyorat brázdy dvě, protože se musel ještě vrátit. Orbou uvedl v úžas svůj doprovod a později i císařský dvůr ve Vídni, když se to tam doneslo. Císařova matka Marie Terezie se přimluvila, aby na místě činu vznikla připomínka. Událost se stala u Slavíkovic a pole i pluh patřily sedlákovi Ondřeji Trnkovi ze Slavíkovic. V roce 1942 byly Slavíkovice připojeny k Rousínovu, obě rozšiřující se obce splynuly do jednoho celku. Dřevěný pluh skončil v muzeu a dnes je z něj cenná památka na zemědělskou techniku 18. století. Reliéf se podařilo zachránit, jeho model údajně uchovává Moravská galerie. Tvůrcem je vídeňský sochař Josef Klieber (1773 - 1850). K upřesnění: V roce 1769 byl tehdy osmadvacetiletý Josef II. (1741 - 1790) už čtyři roky císařem Svaté říše římské, což byl velmi volný svazek mnoha politických útvarů ve střední Evropě. Vládkyní Rakouského císařství byla jeho matka arcivévodkyně Marie Terezie až do své smrti v listopadu 1780. Josef II. jako následník trůnu se na vládnutí přirozeně podílel a s matkou se v mnohém rozcházel. Rakouským císařem se stal po její smrti. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 25.03.2022 |
Dálniční pomník na Kývalce
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Brno-venkov |
| Obec: | Popůvky |
| Jméno: | Dálniční |
| Kde se nachází? | Pomník stojí SZ od Popůvek, u benzinové pumpy vedle kasina Victory, na S straně dálnice D1. Původně až do roku 1994 byl zapuštěn do zářezu dálnice asi o 100 metrů dál od Brna, na místě, kde dnes stojí hotel. Se začátkem jeho stavby asi v roce 1995 zmizel a zhruba po deseti letech byl obnoven před benzínovou stanicí. |
| Kdy vznikl? | 1969 |
| Popis: | Žulová deska obdélníkového tvaru je vysoká 1,3 metru. Z čelní stěny vystupují výrazná písmena nápisu. |
| Nápis: | DOPRAVNÍ // STAVBY // OLOMOUC // ZAHÁJENÍ // STAVBY // 1969 |
| Poznámka: | Pomník možná posloužil jako základní kámen při zahájení stavby. Tento úsek dálnice od křižovatky Brno - západ (EXIT 190) po sjezd na Veselce (EXIT 182) se začal stavět v dubnu 1969 a otevřen pro provoz byl 6. září 1972. Celá dálnice z Prahy do Bratislavy byla uvedena do provozu 8. listopadu 1981. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 11.01.2023 |
Pamětní deska ke zbudování rozhledny na Babím lomu.
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Brno - venkov |
| Obec: | Lelekovice |
| Jméno: | Deska - Babí lom |
| Kde se nachází? | Deska je umístěna na kamenném soklu rozhledny na Babím lomu, ze Z strany. Známé a navštěvované místo, prochází tu červená a končí žlutá značka. |
| Kdy vznikl? | Rozhledna se stavěla od roku 1959 a byla slavnostně otevřena 14. května 1961. V té době instalovali i první pamětní desku. Protože byla z bronzu, vandal ji na podzim 2008 ukradl. Byla nahrazena kamennou deskou se stejným textem. |
| Popis: | Na obdélníkové leštěné desce z červené žuly je delší text. |
| Nápis: | ROZHLEDNA NA “BABÍM LOMĚ” // BYLA POSTAVENA 1959 - 1961 // TJ. SOKOL LELEKOVICE // PODLE PROJEKTU // ING. ARCH. M. KORVASE Z BRNA // INVESTOR: KVČSTV. BRNO |
| Poznámka: | První vyhlídka z této skály vznikla kolem roku 1870 a jmenovala se Ripkas Ruhe - Ripkův odpočinek. Zbudoval ji spolek brněnských německých turistů, který se později ustanovil jako brněnská pobočka ÖTC - Oesterreichischer Touristen Club ve Vídni. Jméno dostala vyhlídka po hlavním budovateli, Carlu Ripkovi (1818 - 1874), který se nejvíce zasloužil o zpřístupnění hřebene Babího lomu a budování zdejších turistických zařízení v 19. století. Byl to prostý dřevěný altán 4 x 4 metry, posazený na skalní plošinu, původně zasklený, s jednoduchou střechou. Není úplně jasné, dokdy stavba sloužila, zdá se že vydržela až do 50. let 20. století. Na konci 50. let působil v lelekovické tělovýchově MUDr. Rudolf Albrecht (1911 - 2013). V roce 1957 zjistil, že na účtu tělovýchovy nebyla vyčerpána malá dotace (30 000 Kčs), a prosadil začátek brigádnického budování dnešní rozhledny. Návrh mu udělal jeho přítel architekt Korvas během jednoho večera při posezení u kávy. Zpočátku bylo nadšení pro budování rozhledny veliké, o nedělích se účastnilo až 250 brigádníků. Udělali lidský řetěz a dopravili na skálu zespodu desítky tun stavebního materiálu. Do konce stavby vydrželo jen pět nejvěrnějších, nejaktivnější byl Rudolf Albrecht, rozhledna bylo jeho dítě. Je jen škoda, že není vzpomenut na pamětní desce. Možná za to mohlo jeho věznění z politických důvodů v 50. letech, plně rehabilitován byl až v roce 1968. Rozhledna na Babím lomu je 15 metrů vysoká, vyhlídková plošina je ve výši dvanácti metrů nad skálou. Náklad na vybudování byl prý 160 000 Kčs. Byla to jediná rozhledna postavená v republice ve dvacetiletí padesátých a šedesátých let. Za dobré viditelnosti je vidět většina Jižní Moravy, za výborných pozorovacích podmínek možno pozorovat Bílé Karpaty s Velkou Javořinou, špičky Malých Karpat a čtyři horské skupiny z Východních Alp. Nejvzdálenější z nich, Veitschalpe, je 205 km daleko. V letech 2021 - 2022 probíhá důkladná oprava šedesátileté věže. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | Černohlávek, Jan a kol.: Babí lom. 2009, str. 94 |
| Naposled editováno: | 26.05.2022 |
Ekoodpočívka Jarmilka na hřebeni Větrníků
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Vyškov |
| Obec: | Letonice |
| Jméno: | Ekoodpočívka |
| Kde se nachází? | Na hřebeni Větrníků, 3 kilometry SV od Letonic. Nedaleko vede žlutá značka. |
| Kdy vznikl? | Altán byl stavěn brigádnickou prací dobrovolníků v létě 2013. Nejstarší úvahy o ochraně území sahají do roku 1925, rezervace Větrníky byla úředně vyhlášena v roce 1933. |
| Popis: | Altán nezvyklého tvaru je postaven z místních materiálů, kamene, dřeva a hlíny. Dřevěnou kostru přístřešku pokrývá pochůzná zelená střecha tvaru spirálové plochy. Od severu a západu je chráněn před větrem, k jihu a ze střechy je výhled. Voda ze střechy napájí jezírko. |
| Nápis: | Vlastivědné cedule o stavbě přístřešku a rezervaci Větrníky. |
| Poznámka: | |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 11.03.2025 |
Křížek Ruth Fajtové u Říkonína
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Brno - venkov |
| Obec: | Žďárec |
| Jméno: | Fajtová, Ruth |
| Kde se nachází? | Křížek stojí na kopečku nad železniční tratí, 1200 metrů Z od kaple v Říkoníně. U cesty. |
| Kdy vznikl? | 1999 |
| Popis: | Dřevěný křížek vysoký jeden metr je pečlivě oplechován a natřen. Do betonového základu je vyryt letopočet 1999. Uprostřed křížku je nerezová tabulka s textem. |
| Nápis: | RUTH FAJTOVÁ // 30. 11. 1924 // 7. 8. 1998 + |
| Poznámka: | |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 21.03.2022 |
Farinova zatáčka u Kohoutovic.
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Brno - město |
| Obec: | Brno - Žebětín |
| Jméno: | Farinova zatáčka |
| Kde se nachází? | Pomníky stojí u frekventované silnice z Kohoutovic do Žebětína, ve vnějším oblouku Farinovy zatáčky. Známé místo, Brňané mu neřeknou jinak než Farinka. |
| Kdy vznikl? | Vzpomínkové místo s prvním pomníkem vzniklo roku 2010 a bylo slavnostně odhaleno v neděli 26. září 2010, 61 let po události, která mu dala jméno. Postupně se rozrůstalo o další kameny, které jsou popsané texty mapujícími historii původního Masarykova okruhu. |
| Popis: | Původně tu stál jen ústřední pomník z lomového kamene, vysokého 2,5 metru, zasazený do nízkého kamenného soklu. Na čelní straně je připevněna tmavá leštěná deska s nápisem. Zezadu na vyleštěné ploše je další text. Postupně přibylo dalších 14 kamenů v jedné řadě kolem silnice a ještě později pětice kamenů vzadu. Všechny kameny jsou popsány. Monumentální dílo. |
| Nápis: | Na desce: FARINOVA ZATÁČKA // památný úsek // Masarykova okruhu. Ze zadní strany pomníku: Památník zbudovala společnost // Občanské sdružení Větrník Brno // za finanční podpory // statutárního města Brna // a AUTO RALLYE CROSS s.r.o. // 25. 9. 2010 . Na ostatních devatenácti kamenech jsou jména vítězů motocyklových i automobilových závodů na Masarykově okruhu, jména nejslavnějších českých jezdců, jména diváckých obětí ve Farinově zatáčce, jména budovatelů okruhu v roce 1930 atd. |
| Poznámka: | Jméno dostala zatáčka v roce 1949. Tehdy se tu konalo neoficiální mistrovství světa automobilů, předchůdce dnešních závodů F1. Na Francouze Chirona, prince Biru ze Siamu, Itala Farinu a další 4 esa (v nejsilnější kategorii startovalo jen 7 vozů) se v neděli 25. září 1949 přišlo podívat 300 – 400 tisíc diváků, nikdo je přesně nespočítal. Diváci seděli i v příkopu této zatáčky, odkud je sice pořadatelé vykázali, ale nebylo to moc platné. V prvním kole přijel v čele závodu Bira, pronásledován horkokrevným Italem, který neudržel auto na silnici a vjel koly do příkopu s diváky, kde zranil 12 lidí, 2 smrtelně. (Jedna z obětí, septimán Jindřich Gregor má hrob na Ústředním hřbitově skup. 102 číslo 307). Otřesený Farina se vypotácel z auta na silnici, kde se již již na něho řítil za ním jedoucí Angličan. V poslední chvíli se od jeho vozu odrazil rukou !!, kterou si vymknul. Závod pokračoval dál bez něj. V příštím roce se Emilio Farina stal historicky prvním mistrem světa vozů F1. Ale už ne v Brně, tady se začalo jezdit na motorkách. Emilio Giuseppe Farina (1906 - 1966 trag.), italský automobilový závodník, pilot formule F1. Roku 1934 zvítězil v Brně v závodě slabších vozů. V roce 1950 se stal prvním mistrem světa formule F1 s vozem Alfa Romeo, za dalších 6 let ukončil závodní kariéru. Zemřel za volantem, narazil do sloupu. Iniciátorem tohoto památníku motoristického sportu je pan Jiří Řezáč, komentátor na Masarykově okruhu a předseda společnosti Větrník Brno, provozující síť cukráren. Opatřil všechna povolení, zajistil finance, kámen i řemeslníky a stal se generálním sponzorem akce. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 15.03.2022 |
Foglarova louka
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Brno - venkov |
| Obec: | Ketkovice |
| Jméno: | Foglar, Jaroslav |
| Kde se nachází? | 2 km JZ od Ketkovic, v údolí Chvojnice na pravém břehu. Od soutoku Chvojnice s Oslavkou je to po modré značce 1800 m. |
| Kdy vznikl? | Provizorní cedule skautů z Oslavan je z roku 2008. |
| Popis: | Louka u Chvojnice, dlouhá 200 a široká až 40 metrů, na pravém břehu, obklopena lesem. Od SZ je lávka a brod, za ním chaty. Na stromě z JV strany byla v r. 2018 provizorní papírová cedule v plastu. |
| Nápis: | V TĚCHTO MÍSTECH V LÉTĚ ROKU // 1940 ZA DRAMATICKÝCH OKOLNOSTÍ // TÁBOŘIL JAROSLAV FOGLAR SE SVÝM // SKAUTSKÝM ODDÍLEM |
| Poznámka: | Jaroslav “Jestřáb” Foglar (1907 - 1999) byl spisovatel knih pro mládež a organizátor skautského života. Pro svůj oddíl skautů, pražskou Dvojku, organizoval 60 let letní tábory. Jeden z nich, v roce 1940, měl být i v údolí Chvojnice. Místo mu doporučil jeho přítel Josef “Baby” Kratochvíl. Tábor v neutěšené době neměl dlouhého trvání. Přicházely zprávy o likvidaci skautských táborů jinde. Po asi čtrnácti dnech v první půli července 1940 došel úřední dopis, že tábor není povolen a je nutno ho do 48 hodin zlikvidovat. Za zákazem byla snaha německých úřadů zrušit skautské hnutí. Pro Foglara to byla těžká situace, byl jediný dospělý mezi dětmi. Skauti Dvojky narychlo - jen v teplácích, kroje měli zakázané - opustili údolí kolem 18. července 1940 a už se na Moravu nikdy nevrátili. Tábor dostal dodatečně jméno Tábor psanců. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | Vlastivědný věstník moravský, ročník 2008, č. 1, str 18 - 32, autor Jan Břečka. |
| Naposled editováno: | 22.11.2020 |
Památník založení hasičské župy na Moravě
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Brno-venkov |
| Obec: | Čebín |
| Jméno: | Hasičská župa |
| Kde se nachází? | Pomník stojí na SZ svahu kopce Převych, 1200 metrů VJV od kostela v Čebíně. Padesát metrů od něho vede frekventovaná silnice z Kuřimi do Tišnova. Ze silnice vede kolem něho cesta. |
| Kdy vznikl? | Odhalen 26. 6. 1938, opraven 2015. |
| Popis: | Na bytelném kamenném základu stojí světlý mramorový kámen, postavený na výšku. Na čelní stěně vyzdobené reliéfem břečťanových ratolestí je červený znak hasičů a delší text. Pomník je vysoký 2,3 metru. Kolem jsou dvě lavičky a zaléhá sem hluk ze silnice. |
| Nápis: | PAMÁTNÍK // ZALOŽENÍ HASIČSKÉ ŽUPY NA MORAVĚ // V ČEBÍNĚ NA ČEBÍNCE 18 25/8 82 // ...18 jmen zakladatelů... // POMNÍK ODHALEN V JUBILEJNÍM ROCE // 20TI LET REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ // 19 26/6 38 |
| Poznámka: | Jména na pomníku patří významným postavám hasičstva ze třinácti obcí z okolí, které župu založily. Za zmínku stojí dvě jména. František Svoboda, lékárník z Tišnova a první předseda hasičské župy tišnovské. JUDr Václav Šílený (1849 - 1911), druhý předseda župy, v té době advokát v Tišnově, později v Brně, zemský a říšský poslanec, aktivní člen mnoha českých spolků a korporací. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 16.10.2023 |
Haslingerův kříž pod Pernštejnem
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Brno - venkov |
| Obec: | Pernštejn |
| Jméno: | Haslinger, Rudolph |
| Kde se nachází? | Kříž stojí na rozcestí silnice Nedvědice - Věžná a odbočky Pivovarské cesty ke hradu Pernštejnu. |
| Kdy vznikl? | po roce 1865 |
| Popis: | Mezi třemi lípami stojí čtyřmetrový výpravný kříž. Do korpusu z nedvědického mramoru je vsazen železný kříž s Kristem a deska, obé pochází ze železáren ve Štěpánově. Na kovové desce s reliéfem klínového křížku v horní zakulacené části je německý text. |
| Nápis: | WLADIMIR GRAF // MITTROVSKY // SEINEM LANGJÄRIGEN // BEWÄHRTEN DIENER // RUDOLPH // HASLINGER // GÜTER INSPECTOR // GESTORBEN 10. MAI // 1865 Přeloženo: Vladimír hrabě Mitrovský svému dlouholetému služebníkovi R. H. inspektorovi zboží a statků, zemřelému 10. května 1865 . |
| Poznámka: | Rudolf Haslinger byl zvolen roku 1850 prvním starostou obce Pernštejn. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 11.03.2022 |
Lavička trumpetisty Jaromíra Hniličky.
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Brno - venkov |
| Obec: | Bílovice |
| Jméno: | Hnilička, trumpetista |
| Kde se nachází? | Lavička stojí na všeobecně známém palouku U buku mezi Soběšicemi a Útěchovem, v jeho horní části. Pod ní je Doležalova a Tomečkova studánka. |
| Kdy vznikl? | V pondělí 15. června 2020 tu byla odhalena Lavička Jaromíra Hniličky, trumpetisty orchestru Gustava Broma, k 80. výročí prvního koncertu tohoto big bandu. Jaromír Hnilička sem rád chodil, sedával tu a sbíral inspiraci ke svým skladbám. |
| Popis: | Běžná zahradní lavička s kovovou kostrou,vylepšenou dvěma trubkovými náustky, dřevěným opěradlem a sedákem, dlouhá asi dva metry. Do opěradla je vypálena podoba trumpetisty a texty. |
| Nápis: | Vpravo: TOTO JE LOUKA // A LAVIČKA // KAM CHODIL // MISTR HNILIČKA. Vlevo pod obrázkem: JAROMÍR // HNILIČKA . |
| Poznámka: | Jaromír Hnilička (1932 - 2016) jazzový trumpetista, hudební skladatel a aranžér. I když se narodil v Bratislavě, byl brněnským patriotem. Absolvoval konzervatoř v Bratislavě a od roku 1956 účinkoval přes padesát let v orchestru Gustava Broma. Složil několik písní, které zlidověly, např. Pozdrav astronautovi, známá spíše jako Dobrý den majore Gagarine, ale nejslavnějším dílem je jeho Jazzová mše. |
| Galerie: | |
| Odkazy: |
|
| Naposled editováno: | 11.02.2022 |
Pomník hospodářů zbavených půdy po roce 1948
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Brno - venkov |
| Obec: | Podolí |
| Jméno: | Chléb náš vezdejší |
| Kde se nachází? | Pomník stojí u rozcestí na kraji rozrůstající se obce, na S od Podolí. Prochází tu modrá značka. |
| Kdy vznikl? | Na jaře 2020. Autorem a mecenášem je Miloš Vránek, amatérský sochař a majitel firmy Renocar. Kamenickou práci odvedl kameník Miloš Zimovčák. |
| Popis: | Nepravidelný lomový kámen je vysoký 1,6 metru. Na jeho přední straně je nápis, dvě sochařsky pojednané ruce a tmavá tabulka s textem. |
| Nápis: | chléb náš vezdejší… dole na tabulce: K POCTĚ HOSPODÁŘŮ // ZBAVENÝCH PO ROCE 1948 // JEJICH PŮDY A MAJETKU |
| Poznámka: | Prázdné ruce mají symbolizovat dlaně sedláků, kteří přišli na svět s prázdnýma rukama a po násilné kolektivizaci jim zase zbyly jen holé ruce. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 15.05.2022 |
Pomníček publicisty Krejčího ve Farinově zatáčce.
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Brno - město |
| Obec: | Brno - Žebětín |
| Jméno: | Krejčí, Amos |
| Kde se nachází? | 700 metrů JZ od kohoutovické hájenky je na silnici do Žebětína Farinova zatáčka. Na J straně silnice vedle rozsáhlého pomníku Farinova zatáčka je podstatně menší pomníček Amose Krejčího. |
| Kdy vznikl? | po roce 2012 |
| Popis: | Do základu z žulových kostek je vsazen sloupek. Kamenný, hrubě tesaný patník je vysoký 0,8 metru. Na něm je připevněna černá deska s vyrytým textem. Vedle na silném buku je upevněn obraz Madony ve žlutohnědém zabarvení. |
| Nápis: | AMOS // KREJČÍ // MOTORISTICKÝ // NOVINÁŘ // 26. 11. 1945 // + 4. 7. 2012 |
| Poznámka: | Amos Krejčí (1945 - 2012), motoristický novinář, spisovatel a publicista. Znalec všech odvětví motoristického sportu, měl v paměti spousty výsledků závodů, událostí i historek. V oblibě měl zejména Masarykův okruh a jeho historii od třicátých let. Osobně se znal s mnoha jezdci zvučných jmen motoristického světa. Původně se živil jako kulisák. Psal do Lidové demokracie a Rovnosti, od začátku devadesátých let byl šéfem tiskového oddělení Masarykova okruhu. |
| Galerie: | |
| Odkazy: |
|
| Naposled editováno: | 21.02.2022 |
Kalvodův kříž u Ostrova u Macochy
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Blansko |
| Obec: | Holštejn |
| Jméno: | Kříž - Kalvodův |
| Kde se nachází? | U silnice z Ostrova do Sloupu, 1800 metrů S od kostela v Ostrově. Rozcestí značených cest, vede tu červená a končí zelená značka. |
| Kdy vznikl? | Podle pověsti možná roku 1771. |
| Popis: | Na dřevěném sloupku vysokém dva metry je plechový obraz Piety vznášející se nad kostelem ve Sloupu a votivní nápis. Nad obrazem je plechová stříška s kovovým křížkem. Pod obrazem je další tabulka s delším neumělým textem. Na přelomu století byl sloupek zvýšen, obraz na plechu přemalován a text poněkud změněn. |
| Nápis: | opsáno s chybami: Jak pověst praví, tento obrázek, je zde na // památku zachránění od moru rodiny Kalvodovy // v r. 1771. Prosíme kolemjdoucí o modlitbu // a také aby jej neničili, protože je to dlou- // holetá památka, která připomíná tuhle událost. Matko Bolestná, neopouštěj nás. |
| Poznámka: | I když se jedná spíše o sloupek, ponechávám v názvu slovo kříž, protože jde o historický název. Pochybný je i letopočet 1771. Poslední morová nákaza řádila na Moravě kolem roku 1715. Možná se v roce 1771, dá-li se mu věřit, jednalo o hladomor. Místo zpopularizovaly turistické značky a rozcestí značených cest. V šedesátých letech šla červená údolím po silnici a zelená přibyla relativně nedávno. Sloupek byl turisticky zcela opomíjen. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 10.01.2023 |
Liduščin památník u Bílovic.
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Brno-venkov |
| Obec: | Bílovice nad Svitavou |
| Jméno: | Liduška |
| Kde se nachází? | Pomník stojí 650 metrů JV od mostu přes Svitavu v Bílovicích, ve stráni nad lesní cestou. Vede k němu odbočka žluté značky. Lesní díl se jmenuje v mapách Liduščina seč. Známé místo. |
| Kdy vznikl? | V roce 1969 zbudoval památník bílovický Sokol k padesátému výročí nalezení dítěte. Tehdy ještě žili pamětníci události. V roce 1996 byla bronzová deska ukradena. Nové desky, tentokrát z hliníku pokoveného bronzem, se stejným nápisem, se pomník dočkal až při novém odhalení v roce 1999. |
| Popis: | Hranatý vápencový balvan je vysoký 1,3 metru. Do čelní strany je vsazena kovová deska na výšku s textem. Za pomníkem stával vysoký solitérní smrk pamatující šťastnou událost zachránění dítěte. Při kůrovcové kalamitě ale uschl a musel být odstraněn. Zbývá po něm pařez (stav 2022). |
| Nápis: | ZDE NALEZLI // 22. 12. 1919 // PŘÁTELÉ // R. TĚSNOHLÍDEK, // F. KOUDELKA, // J. TESAŘ // ODLOŽENÉ DÍTĚ. // NA PAMÁTKU // TÉTO UDÁLOSTI // STAVÍ SE U NÁS // VÁNOČNÍ STROMY // REPUBLIKY. |
| Poznámka: | Nebudu psát o stokrát omleté historii, kterou všichni znají. Vychází z fejetonu, které o události napsal do Lidových novin redaktor Rudolf Těsnohlídek den poté. Ale méně jsou známy osudy dívenky, jejíž příběh způsobil vznik tradice stavění vánočních stromů na náměstích a potažmo budování dětských domovů v Československu. Sedmnáctiměsíční holčičku odložila v lese její šestadvacetiletá matka Marie Kocourková z Netína, která hledala službu v Ochozi. S malým dítětem ale nemohla žádnou práci najít. Bylo to nemanželské dítě ruského zajatce, který se vrátil domů. Bílovické jezulátko odnesli tři přátelé do myslivny, pak na četnickou stanici a následující den ji porodní asistentka dopravila k ošetření do dětské nemocnice v Černých Polích. Tam ji personál poznal, protože tam nedávno stonala se zápalem plic. Dále už to byla policejní rutina. Matka, když zjistila, že je jí policie na stopě, se za pár dní sama přihlásila. Vzhledem k polehčujícím okolnostem – bída, neřešitelná situace, částečné doznání – byla odsouzena na pět měsíců nepodmíněně. V těžkých poválečných letech nebyl zločin odložení dítěte jevem úplně výjimečným, bílovická obecní kronika se o události vůbec nezmiňuje. Dítě dostalo jméno Liduška, narozená 8.7.1918 v Netíně, našla místo v bezdětné rodině manželů Polákových z Brna. Vyučila se prodavačkou, před druhou světovou válkou se provdala za středoškolského profesora Františka Chybíka a rodina se přestěhovala do Prahy. Paní Chybíková vychovala čtyři děti. Na konci života odmítala rozhovory s novináři, kteří ji každoročně před vánocemi nutili ke vzpomínkám na událost, kterou si nemohla pamatovat. Zemřela v Praze 9.1.1997 ve věku 78 let. Novinář a spisovatel Rudolf Těsnohlídek (1882 - 1928) musel být dobrým organizátorem. Pod vlivem nálezu malého dítěte zorganizoval dobročinnou akci pro záchranu těchto dětí. Přesvědčil mnoho lidí, aby byl podle dánského vzoru na náměstí vztyčen vánoční strom, kde by se vybíralo na chudé a opuštěné děti. Došlo k tomu před vánocemi roku 1924, kdy byl vztyčen první Vánoční strom republiky v Brně na Náměstí svobody. Těsnohlídek byl duší celé akce, účastnil se kácení , loučení i rozsvícení stromu na náměstí. V dalších městech se zvyk zavedl v následujících letech. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | Jiří Truhlář : Památníky adamovských lesů, 2003, str. 144 - 148. Kraflová, Hana: Rudolf Těsnohlídek a Vánoční strom republiky, 2008, str. 6, 106. |
| Naposled editováno: | 12.01.2023 |
Kamenná slunečnice Ludmily Maláskové
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Brno - venkov |
| Obec: | Pozořice |
| Jméno: | Malásková, Ludmila |
| Kde se nachází? | Pomníček se najde na významném rozcestí U Žalmanova kamene, kde je více vlastivědných objektů. Z Pozořic 4 kilometry SV směrem, na Račické lesní cestě, prochází tu modrá a končí zelená značka. Frekventované rozcestí. |
| Kdy vznikl? | asi v létě 2017 |
| Popis: | Stylizovaná květina v podobě kostry oblepené světlými kamínky, vysoká 1,6 metru, nahoře se třemi plechovými květy. V květech je podobizna starší paní, báseň Jana Skácela a životopis paní Maláskové. Do okraje nejvyššího květu vyřezán nápis. |
| Nápis: | LUDMILA MALÁSKOVÁ // 21. 6. 1931 12. 8. 2016 |
| Poznámka: | Ludmila Malásková (1931 - 2016), sociální pracovnice a vedoucí kroužku mladých ochránců přírody na blízké Jelenici. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 20.02.2022 |
Masarykův kámen nad Kuřimí
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Brno - venkov |
| Obec: | Kuřim |
| Jméno: | Masaryk, Tomáš Garrigue |
| Kde se nachází? | Na severním úbočí Kuřimské hory, 200 metrů od Vodní kaple sv. Jana Nepomuckého, u vrstevnicové cesty na vyhlídce na střechy Kuřimi. Kolem vede dětská naučná stezka. |
| Kdy vznikl? | Odhaduji, že vznikl začátkem tohoto století. |
| Popis: | Světlý balvan zasazený do trávníku má výšku jeden metr. Na něm je připevněna leštěná kamenná tabulka s textem. |
| Nápis: | T. G. MASARYKOVI // NAŠEMU PRVNÍMU PREZIDENTOVI // MĚSTO KUŘIM |
| Poznámka: | |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 22.03.2022 |
Památník milénia na Bělizně u Jinošova.
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Třebíč |
| Obec: | Pucov |
| Jméno: | Milénium - Bělizna |
| Kde se nachází? | Pomník stojí na louce u rybníka Bělizna, 1700 metrů S od kostela v Jinošově. Vedle je studánka Na Bělizně. Kolem louky se rozkládá chatová osada. |
| Kdy vznikl? | 1999, slavnostní odhalení na Silvestra 31. prosince 1999. |
| Popis: | Nízký pomníček je vyzděn z kamenů spojených betonem. Shora ho kryje kamenná deska se sedmiřádkovým textem o odbahnění rybníka. Na straně k rybníku je kamenná deska s hůře čitelným textem (stav 2022). |
| Nápis: | Na svislé desce: V UPOMÍNKU NA DRUHÉ // TISÍCILETÍ S PŘÁNÍM LÁSKY // A MÍRU VŠEM GENERACÍM // ŽIJÍCÍM VE TŘETÍM MILÉNIU // OSADNÍCI Z BĚLIZNY. Na malém kovovém štítku : MILÉNIUM . |
| Poznámka: | U rybníka Bělizna na kraji rozsáhlých lesů začala už v padesátých letech vznikat chatová osada. Činorodí osadníci už ve třetí generaci zvelebují své okolí, opravují studánky, scházejí se na Silvestra u pomníku Poslednímu vlkovi, v půli května spolupořádají pochod kolem Jinošovských studánek a zbudovali také tento pomník. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 24.03.2022 |
Památník rodu Mitrovských u Horákovské myslivny
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Brno-venkov |
| Obec: | Horákov |
| Jméno: | Mitrovští |
| Kde se nachází? | Pomník stojí 100 metrů SZ od horákovské hájenky a 50 metrů od červeně značené cesty. Za vegetace je skoro neviditelný. Blízko vede trasa singletrailu pro horská kola. |
| Kdy vznikl? | Určitě mezi roky 1844 až 1945, kdy Mitrovským patřil Horákov jako součást panství v Sokolnicích. O pomníku jsem se zatím nikde nic nedozvěděl. |
| Popis: | Komolý jehlan důkladně vyzděný z vápencových kamenů je vysoký 1,3 metru. Na JV straně je pod korunkou litinový znak rodu, 3 svislá pole, prostřední je hladké. Pomník je zcela zapomenut a kolem to stále více zarůstá křovinami (stav zima 2023). |
| Nápis: | Bez nápisu. |
| Poznámka: | Mitrovští z Mitrovic a Nemyšle byl starobylý šlechtický rod pocházející z jižních Čech čtrnáctého století. Česká větev vymřela, moravská dosáhla největšího významu v pobělohorské době. Na Moravě vlastnili několik hradů, zámků a panství, např. Pernštejn, Bystřice, Rožná, Šlapanice, Sokolnice, Loučná nad Desnou, Moravec a další. Letohrádek Mitrovských na Starém Brně dal postavit roku 1779 Antonín Arnošt hrabě Mitrovský, generálmajor rakouské armády. Vladimír I. hrabě Mitrovský získal ženitbou panství a zámek Sokolnice. K němu patřil i Horákov. O pozemky na tomto panství přišli Mitrovští při pozemkové reformě 1919, vyvlastnění proběhlo za náhradu. Ve 2. světové válce přijali německé občanství a po válce jim byl veškerý majetek zkonfiskován na základě Benešových dekretů. Rodina odešla do Rakouska a poslední člen rodu tam zemřel 1980. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 05.07.2023 |
Kamenná mohyla na vrchu Zněcko
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Blansko |
| Obec: | Černovice |
| Jméno: | Mohyla - Zněcko |
| Kde se nachází? | Nejvyšší bod lesního komplexu mezi Černovicemi a Hlubokým leží 1 kilometr V od kostela v Černovicích. Cesta tam nevede, zelená značka je vzdálena 100 metrů. |
| Kdy vznikl? | |
| Popis: | Štíhlý kamenný mužík poskládaný z šutrů posbíraných v okolí je vysoký asi dva metry. Výška se každoročně mění, podle toho, jak se kameny po zimních větrech podaří naskládat. |
| Nápis: | Ve spodku je barvou neuměle napsáno číslo 699, tedy nadmořská výška vrcholu. |
| Poznámka: | Pozoruhodný kamenný mužík tu stojí desítky let a snaží se zvýšit nadmořskou výšku vrcholu nad hranici sedmi set metrů, ke které mu chybí jen 80 centimetrů. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 22.03.2022 |
Nejvyšší bod němčického katastru
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Brno - venkov |
| Obec: | Velké Němčice |
| Jméno: | Němčice - nejvyšší bod |
| Kde se nachází? | Bod leží 4,2 km VJV od Velkých Němčic, na J rozsoše Liščího vrchu, těsně u asfaltové cesty k vinicím. Kolem vede cyklotrasa. Je to nejvyšší bod bezejmenného kopečku a místo dalekého rozhledu. |
| Kdy vznikl? | 2011 |
| Popis: | Kamenný sloupek z leštěné žuly je vysoký 0,8 metru. Na něm je shora do černé žuly vyryta větrná růžice světových stran. Ze čtyř stran jsou tmavé žulové tabulky s nápisy. |
| Nápis: | NEJVYŠŠÍ // MÍSTO // KATASTRU // VELKÝCH NĚMČIC NADMOŘSKÁ // VÝŠKA // 337 m SEVERNÍ ŠÍŘKA // 48° 58’ 48’’ // GPS 48.979990 // VÝCHODNÍ DÉLKA // 16° 43’ 54’’ // GPS 16.731728 …. // L. P. 2011 |
| Poznámka: | |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 07.03.2022 |
První trigonometrický bod na Ostré horce.
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Brno - město |
| Obec: | Brno - Soběšice |
| Jméno: | Ostrá horka |
| Kde se nachází? | Vrchol Ostré horky (kóta 405) je vzdálen 650 metrů od centra Soběšic (restaurace U supa) k J. Vede tu žlutá značka. |
| Kdy vznikl? | Pamětní hranol tu stojí od 17. října 1960, historie místa je mnohem starší, sahá do začátku osmnáctého století. |
| Popis: | Žulový hranol vyčnívá nad povrch metr, jeho celková délka je 1,6 metru. Hranami je orientován k hlavním světovým stranám. Na bocích byly dvě bronzové desky s textem. Na jaře 2011 obě desky zmizely. Jedna byla nahrazena provizorním stejným nápisem (stav 2022). Vedle kamene je dřevěné odpočívadlo, o dvacet kroků dál stojí kovová rozhledna Ostrá horka. |
| Nápis: | na SV straně hranolu: STŘED KAPLE // SV. KŘÍŽE Z R. 1718, // ZBOŘENÉ R. 1786. // PŘI ODKRÝVÁNÍ // JEJÍCH ZÁKLADŮ // R. 1958 // SPOLUPRACOVALI ZA // ODBORNÉHO VEDENÍ // ING. AL. ŠIMKA // A // DR. LAD. BARTOŠE // Z BRNA // SOBĚŠIČTÍ OBČANÉ. na JZ straně hranolu: STŘED KAPLE. // PRVNÍ TRIGONOMETRICKÝ // BOD // NA ÚZEMÍ ČSR // NAMĚŘENÝ DR. LIESGANIGEM // R. 1759. // NOVÉ OZNAČENÍ BODU // PROVEDLA // GEODETICKÁ SLUŽBA // ČSR 200 LET // PO JEHO VZNIKU. |
| Poznámka: | Brněnští jezuité se roku 1716 rozhodli postavit na Ostré horce kapli. Při stavbě byl ve skále nalezen stříbrný kalich plný stříbrných grošů ze začátku 17.století. Půdorys kaple Svatého kříže tvořil maltézský kříž, ve středu stála věž a kolem byly čtyři apsidy. Vysvěcena byla v květnu 1718. V kruhové obvodní zdi bylo zbudováno 14 kapliček jako zastavení křížové cesty. Kopuli této kaple si vybral ke svým zeměměřičským pracem kartograf a astronom, vídeňský jezuita Josef Liesganig (1719-1799). Byl roku 1756 pověřen císařovnou Marií Terezií změřit délku jednoho poledníkového stupně na poledníku, procházejícím Vídní. Tehdy nebyl znám přesně rozměr a ani tvar zeměkoule. Liesganig si musel sestrojit přístroje, vybrat terén i pomocníky. Vybral otevřenou krajinu na sever od Vídně po Brno, na jih po Varaždín v Chorvatsku. Zvolil věže kostelů a kaplí dobře viditelných na kopcích. Měřil úhly ve 22 trojúhelnících, ze kterých se vzniklá síť skládala, od hvězdy gama v souhvězdí Draka měřil zeměpisnou šířku všech bodů sítě. O dvě stě let později se ukázalo, že výpočty byly přesné, byly na nich závislé pozdější mapy celého Rakousko - Uherska. Soběšice byly první obcí v císařství, která znala přesně svoji polohu. Ale jezuitská kolej v Brně byla roku 1773 rozpuštěna a jezuité z města odešli. Kaple začala chátrat, byla opuštěna, vykradena, odsvěcena, uzavřena a posléze zbourána roku 1786. Materiál odvezli a místo zaniklo tak dokonale, že nebylo možné zjistit, na kterém místě kaple stála. Kopec, zvaný též Stromberg, zarostl lesem. K ověření výsledků Liesganigových výpočtů bylo třeba najít střed kaple. Až v roce 1958 se skupince amatérských vlastivědců podařilo v metrové hloubce základ kaple nalézt a odkrýt. Byla na plošince mezi dvěma vyvýšeninami. Geodetická služba ČSR pak znovu vytyčila 1. trigonometrický bod ve středu kaple a vyznačila ho kamenným hranolem. Pod ním je uložen podzemní stabilizační kámen. To ale není vše. V roce 2003 vznikla v Soběšicích myšlenka obnovit slávu Ostré horky stavbou rozhledny. Nejednoduchého úkolu se ujala Soběšická garda, reprezentovaná šesti občany ze Soběšic. Bylo třeba vyřídit spousty povolení, sehnat sponzory a dárce, zajistit firmy. Celá akce se dala do pohybu v roce 2005, kdy byla vybetonovaná základová deska kotvená mikropilotami do skály v hloubce 4 metry. Ocelová věž byla dokončena v prosinci 2007, slavnostní otevření proběhlo v neděli 1. června 2008. Výška věže je 19 metrů, vyhlídkové plošiny jsou 8 a 16 metrů nad zemí, středem věže vede vřetenové schodiště. Rozhledna je přístupná stále, bývá vidět Brno, jižní Morava, Pálava a výjimečně i Schneeberg v rakouských Alpách. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | Bartoš, Ladislav: Z minulosti Soběšic. 2.vyd. 2014, str. 53, 57, 194. |
| Naposled editováno: | 28.12.2022 |
Vzpomínka na vodáka Juru Otta.
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Třebíč |
| Obec: | Březník |
| Jméno: | Ott, Jiří |
| Kde se nachází? | Deska je zasazena do pobřežní skály na levém břehu Oslavky, 2,5 km V od kostela v Březníku, nad peřejí Pět prstů. Není nápadná. Kolem vede červená značka, nedaleko je camp osady Zlatá podkova. |
| Kdy vznikl? | po roce 2015 |
| Popis: | Drobná světlá tabulka je přicementována ke skále těsně nad vodou. Na ní stylizovaná podobenka, skautská lilie s kotvou - znak vodních skautů a text. |
| Nápis: | Jura Ott // 1930 - 2015 // Prvosjezd Oslavky // 1952 . |
| Poznámka: | Jiří Ott (1930 - 2015), skautský a vodácký vůdce v Náměšti nad Oslavou. Odborný asistent na katedře tělesné výchovy VUT Brno. Vedl tam vodácký výcvik studentů na loděnici a získat u něho zápočet bylo velmi jednoduché, formality ho nezajímaly. Vídali jsme se později na vodáckých akcích, tykali jsme si, občas mi barvitě vyprávěl historky od vody, ale o prvosjezdu Oslavky se nezmínil - asi to nepovažoval za důležité. Někdo musel být první, ale s tehdejším vybavením to musela být odvaha. Oslavka pod Náměští je považována za nejtěžší vodu na jižní Moravě, obtížnost WW IV. Spád řeky tu je 10 - 12 promile, je poznat, že řeka teče “z kopce”. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 22.02.2022 |
Památka plachtařům na Medláneckém kopci
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Brno-město |
| Obec: | Brno - Medlánky |
| Jméno: | Plachtařům |
| Kde se nachází? | Na vrcholové plošině Střeleckého kopce (kóta 338 m), SZ od vrcholu. Vede tu žlutá značka. |
| Kdy vznikl? | Kámen byl umístěn v sobotu 12. října 2024. |
| Popis: | Na metr vysokém neopracovaném balvanu dovezeném od Čebína jsou dvě nerezové cedule s vyleptanými nápisy. |
| Nápis: | Větší cedule: Z tohoto místa v roce 1924 // startovali piloti kluzáků // na 1. Národní soutěži plachtových letadel // a tím položili základy // sportovnímu bezmotorovému létání // v Československu. Menší cedule: Tento kámen věnovali v roce 2024, // ke 100. výročí 1. Národní soutěže plachtových letadel // obec Čebín a pan Malášek z místa, kde působili // brněnští plachtaři ve 30. letech 20. století. // Děkujeme, Aeroklub Brno - Medlánky. |
| Poznámka: | Před šedesáti lety mě můj učitel turistiky Karel Žůrek (1901 - 1984) ukazoval z vlaku opuštěný lom na jih od Čebína, kde se začínalo s létáním na kluzácích. Asi se v tom tehdy angažoval. Kluzáky roztahovali gumovým lanem nad horní hranou lomu a přistávali na louce pod lomem. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 09.09.2025 |
Popravčí místo v Tišnově.
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Brno - venkov |
| Obec: | Tišnov |
| Jméno: | Popraviště - Tišnov |
| Kde se nachází? | Místo leží na J předvrcholu Klucaniny, asi 1,5 km JV od radnice v Tišnově. Od radnice sem vede naučná stezka. Na odbočce modré značky. Dosti navštěvované místo. |
| Kdy vznikl? | V Tišnově se popravovalo od poloviny 14. století, vykopaný základ stavby šibenice pochází z konce 16. století. Městský soud s výkonem hrdelního práva v Tišnově byl zrušen roku 1754, tím skončily i popravy. Místu se říkalo vždy Na spravedlnosti. V únoru 2014 tu bádala skupina antropologů a archeologů pod vedením prof. Josefa Ungera z Masarykovy univerzity. Z lesní půdy vykopali základy čtvercové stavby. Výstavba pietního místa byla dokončena v roce 2017, slavnostní odhalení se konalo v sobotu 29. července 2017 v rámci výročního trhu. |
| Popis: | Historicky cenný je zachovaný základ stavby šibenice. Čtvercový základ o hraně 5,3 metru a výšce 0,4 metru je vyzděn z červeného drásovského pískovce. Zesílené rohy mohly sahat až do výšky 6 metrů, na nich byly umístěny trámy pro věšení provinilců. Spodek stavby sloužil i jako hrob popravených. Byly zde nalezeny kosti nejméně 13 jedinců. Vedle základu byla nově postavena kaple svatého Dismase, lotra. Sestává ze tří hranolových kamenných stél, mezi které je umístěn kamenný oltářní stůl, za ním na stěně je kovaný kříž. Před kaplí je kamenný zkosený sloupek s nápisy. |
| Nápis: | na čelní straně: KAPLE // SMÍŘENÍ // (SV. DISMASE // LOTRA) shora: PODĚKOVÁNÍ z boků: SPOLEČNOSTEM … DOTACE … REALIZACE … SBÍRKA … // AUTOŘI //CONTINUUM VITAE // M. HUSÁK // M. KLIMENT |
| Poznámka: | Že je na tom místě základ stavby, věděli místní lidé odedávna. Nikdo si je ale nespojil s popravištěm, během osmi generací se na to zapomnělo. Kaple souvisí se Stezkou hrdelního práva, která u kaple končí. Autorem projektu je arch. Miloš Klement z Ateliéru Tišnovka. Výtvarné řešení navrhl akad. malíř Milivoj Husák. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 15.02.2022 |
Šibeniční a popravčí vrch u Křenovic.
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Brno - venkov |
| Obec: | Křenovice |
| Jméno: | Popraviště Křenovice |
| Kde se nachází? | Místo leží na kótě 246 asi 1,5 kilometru VSV od středu Křenovic, na hranici katastru. Říkalo se tu Na spravedlnosti. Z Křenovic k němu vede naučná stezka. 200 metrů dále po cestě je silnice z Křenovic do Slavkova. |
| Kdy vznikl? | Popravy na tomto místě povolil král Václav II. roku 1288. Popravovalo se tu pět set let a šibenice byla zrušena roku 1789 za vlády císaře Josefa II. Místo vykopal prof. Josef Unger se spolupracovníky z Ústavu antropologie Masarykovy univerzity roku 2015, proběhl tu archeologický průzkum a pietní úprava pohřebiště. Naučná stezka a popravčí místo byly slavnostně zpřístupněny a jako pohřebiště vysvěceny 25. června 2016. |
| Popis: | Kamenný základ 6 x 6 metrů je vyzděn nově do výšky asi dvou metrů a vybaven dveřmi. Uvnitř stavby je kovaná mapa okolí. Před základem je na stožáru umístěno vozové kolo a kámen smíření s kovovým nápisem. Na trámové konstrukci v podobě šibenice visí tabule s posledním textem naučné stezky. |
| Nápis: | perpetuam // reis // memoriam . Přeloženo z latiny: Na věčnou paměť. |
| Poznámka: | Popravčí místo patřilo k městu Slavkovu, který získal hrdelní právo pro celé okolí. Původní šibenice měla dole kamennou místnost beze stropu, opatřenou dveřmi, v rozích stavby byly čtyři sloupy a na nich trámy. Celá stavba mohla být vysoká 6 metrů a byla zdaleka viditelná. Pro výstrahu. Archeologický výzkum odhalil množství kostí včetně devíti lebek. Popravení neměli šanci být pohřbeni na křesťanském hřbitově a zůstávali tady. Obvinění byli až do 18. století podrobováni útrpnému právu - mučení a vymáhání přiznání. Často docházelo k nenapravitelným justičním omylům. Místo samo mělo štěstí, že je na něm výšková triangulační značka. Tedy se mu vyhýbaly traktory obdělávající okolní pole. K popravišti vede z centra Křenovic naučná stezka dlouhá 2,2 kilometru s pěti zastaveními a sklepem napodobujícím šatlavu. Jejím duchovním otcem je umělecký kovář Jiří Bartošek z Křenovic, který vytvořil všechny repliky mučicích nástrojů a začal s budováním stezky už v roce 2011. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 15.02.2022 |
Prosba přírody a vzpomínka na Wiehlovu chatu pod Kalečníkem
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Vyškov |
| Obec: | Olšany |
| Jméno: | Prosba - Kalečník |
| Kde se nachází? | Významná křižovatka lesních i turistických cest leží 3 kilometry Z od Olšan. Prochází tu červená a žlutá značka, končí zelená. Známé a navštěvované místo. |
| Kdy vznikl? | Kámen s deskou odhalili ochránci přírody z Pozořic v sobotu 23. září 1989. Wiehlova bouda tu stála o hodně dříve, zbourána začátkem 70. let 20. století, někde se píše, že shořela v roce 1968. Ale na spáleniště se nepamatuji. |
| Popis: | Kámen z lomu, zasazený na výšku, je vysoký 1,6 metru. Na rovné ploše je kovová deska se stylizovaným vyobrazením Wiehlovy boudy a textem. Za kamenem je dřevěný altán. |
| Nápis: | JSEM PŮVABNÁ SVÝMI LESY, // SLIČNÁ SVÝMI HÁJI, // ŠTĚDRÁ SVÝMI SADY, // LÍBEZNÁ ZELENÍ SVÝCH LUK // A STŘÍBREM SVÝCH VOD. // BUĎ KE MĚ ŠETRNÝ, // NAUČ SE MĚ ZNÁT, // MILOVAT A CHRÁNIT. // TVOJE PŘÍRODA. Vedle: WIEHLOVA // BOUDA Slabě vidět: ČSOP // POZOŘICE // ROUSÍNOV // 1989 |
| Poznámka: | Wiehlova bouda byla obyčejná roubená chata na kamenném základu, se sedlovou střechou. Sloužila lesnímu personálu na strategickém místě uprostřed lesů. Pamatuji ji z jara roku 1961. Stála uprostřed mýtiny, ze které jsme napočítali devět cest. Kolem chaty dělaly cesty okruh, ta jakoby stála na ostrově s několika stromy. Všechny cesty byly nezpevněné, některé rozježděné, po asfaltu nebylo ani památky. Nyní se uvádí jen osm cest, poslední cesta mohla zarůst, ale sousloví “rozcestí devíti cest” bylo používáno. Bouda dostala jméno po významném lichtenštejnském lesníkovi Juliu Wiehlovi (1847 - 1917) po jeho úmrtí, možná ji tehdy postavili. Nebyla jediná, co po lesníkovi pojmenovali. Nedaleko odtud je Wiehlova studánka, pomník stojí ve Ždánickém lese, u Habrůvky je pamětní deska a lesní cesta. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 25.12.2022 |
Meteorologická věž na Skalkách.
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Prostějov |
| Obec: | Buková |
| Jméno: | Radar - Skalky |
| Kde se nachází? | 1800 metrů od kostela v Benešově, blízko plochého vrcholu Skalky (kóta 735 m), na křižovatce lesních, turistických a lyžařských cest. Vede tu modrá značka. |
| Kdy vznikl? | 1995. Autorem je Ing.arch. Luděk Šmeral. |
| Popis: | Věž je vysoká 35 metrů a bílá báně radaru vyčnívá nad koruny stromů. Z kruhové a zaoblené základny vystupuje štíhlý válec, zakončený ochozem s kopulí. Klenutý vchod je uzavřen mříží. Ve vchodu je kovová destička s textem. . Radar funguje bez obsluhy. V přízemí je dieselagregát, náhradní zdroje a zázemí. Středem věže vede nákladní výtah, kolem je točité schodiště do kruhové místnosti s technikou. Nahoře pod bílou ochrannou kopulí se otáčí a naklápí pětimetrová parabola radaru. |
| Nápis: | ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV // RADIOLOKAČNÍ STANICE // PROJEKT // KOVOPROJEKTA, a.s. // AUTOR // ING.ARCH. LUDĚK ŠMERAL // … // 1995 |
| Poznámka: | Občas pořádá meteorologický ústav den otevřených dveří, kdy lze stavbu navštívit, zájem je velký a kapacita prohlídkové trasy malá. Výhled z horního ochozu je ale velkolepý. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 03.05.2021 |
Pamětní deska Karla Ripky na Babím lomu
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Blansko |
| Obec: | Svinošice |
| Jméno: | Ripka, Carl |
| Kde se nachází? | Deska je umístěná na vrcholové skále Babího lomu, kóta 562 metrů. Je vzdálená necelých 100 metrů S od rozcestí značených cest na Babím lomu. Kolem vede odbočka červené značky. |
| Kdy vznikl? | Původní deska s německým nápisem tu byla instalována krátce po smrti Karla Ripky v roce 1874. Byla odstraněna zřejmě po první světové válce, kdy se likvidovalo vše rakouské. Pak tu devadesát let bylo jen prázdné místo vysekané ve skále. V roce 2013 sem Školní lesní podnik instaloval obnovenou desku s českým textem. |
| Popis: | Do lůžka ve slepencové skále je vsazena obdélníková leštěná žulová deska s textem, vysoká 0,6 metru. |
| Nápis: | NA PAMĚŤ ZAKLADATELE // TURISTICKÝCH ZAŘÍZENÍ // NA BABÍM LOMĚ // CARL RIPKA // + 1874 // OBNOVENO LESY MĚSTA BRNA 2013 .Původní německý nápis v překladu: Na paměť // budovatele tohoto vybavení // Carl Ripka // 1874 . |
| Poznámka: | Carl Ripka (1818 - 1874) brněnský průmyslník a podnikatel, člen rozvětvené rodiny Ripků. Spolu s bratrem Adolfem, císařským radou, se velmi angažoval v brněnské turistice, kterou začali v polovině 19. století rozvíjet Brňané mluvící německou řečí. Jeho zásluhou vznikly přístupové cesty, chodníky a první vyhlídky na Babím lomu. Je pochován v rodinné hrobce na Ústředním hřbitově, skup. 2, číslo 104 - 110. Těsně pod pamětní deskou začíná neudržovaný chodník, vedoucí po západním úbočí k Bukové studánce, kde stála v 19. století Wieserova chata rakouského turistického spolku. Torzo chodníku lze nalézt v terénu dodnes. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | Černohlávek, Jan: Babí lom. 2009, str. 130 |
| Naposled editováno: | 08.03.2022 |
Skála Salve - Vale v Josefovském údolí
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Brno - venkov |
| Obec: | Březina |
| Jméno: | Salve - Vale |
| Kde se nachází? | V Křtinském údolí, 1,7 kilometru ZJZ od kostela ve Křtinách je napříč údolím skalní ostroh. Na něm v ostré zátočině silnice jsou nápisy i deska. |
| Kdy vznikl? | Nápisy pocházejí z přelomu 18. a 19. století, kdy se majitelé panství Lichtenštejnové pokoušeli vylepšovat zdejší romantickou krajinu. V šedesátých letech 20. století byl Ovidiův verš psán přímo na plochu kamene a nápisy byly těžce čitelné, v osmdesátých letech prakticky zmizely. Verš byl obnoven v nultých letech barvou na skálu, na desku byl opsán někdy kolem roku 2010 na jiném místě. Deska byla patrně zničena, a nová byla umístěna výše, aby se k ní vandal nedostal. Desky instaloval Školní lesní podnik. |
| Popis: | Na balvanu ve skalním okně je umístěna obdélníková kamenná deska s textem. Na skalní stěně viditelný od Adamova je latinský nápis SALVE, tedy buď zdráv, vítej. Kousek dále, viditelné směrem od Křtin je nápis VALE, tedy sbohem, rozloučení. |
| Nápis: | NESCIO QUA //NATALE SOLUM // DULCEDINE // CUNCTOS DUCIT // ET IMMEMORES // NON SINIT ESSE SUI . Je to citát z Ovidia, přeložen zní: Jakýmsi sladkým kouzlem rodná hrouda všechny přitahuje a nedovoluje jim zapomenout. |
| Poznámka: | Truhlář je názoru, že skalní okno vzniklo uměle. U skály odkládali poutníci jdoucí do Křtin své poutnické hole. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | Truhlář, Jiří: Památníky adamovských lesů. 2003. s. 175. |
| Naposled editováno: | 20.02.2022 |
Sedm zlatých podkov na Bučíně
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Brno - venkov |
| Obec: | Tetčice |
| Jméno: | Sedm podkov |
| Kde se nachází? | Místo leží 800 metrů SSZ od železniční zastávky Radostice, na křižovatce lesních cest. Prochází tu červená značka. |
| Kdy vznikl? | 1832 a 1938 |
| Popis: | U dřevěného altánu jsou dva kameny. Na svisle postaveném kamenném kvádru vysokém 0,6 metru je místy skoro nečitelný text. Pod ním leží betonový blok, do něhož je vsazeno sedm podkov natřených druhotně žlutou barvou. Do betonu jsou vtlačena písmena a datum. |
| Nápis: | na svislém kamenu: Ke cti a chvále // MATCE BOŽÍ // věnoval // Tuto Nábožnou Památku // VINCENC NOVOTNÝ // Roku Páně 1832 na betonu s podkovami: Č S R // 1938 // 21/5 |
| Poznámka: | O kamenech jsem se ničeho nedopátral. Podivné nápisy svádí ke spekulacím. Starší kámen z roku 1832 by mohl být sokl sochy nebo křížku na rozcestí. Traduje se, že v těchto místech stávala kdysi hospoda. Hájenka na Bučíně je doložena rokem 1531. Mladší datum 21. května 1938 se může vztahovat k částečné mobilizaci československé armády před druhou světovou válkou, kterou vláda Československa vyhlásila 20. května 1938. Mobilizace spočívala v povolání jednoho ročníku záložníků do zbraně a dále povolání záložníků technických a speciálních oddílů. Podkovy bývaly nenatřené, rezavé. Ale stačilo, aby je před patnácti lety někdo přetřel žlutou barvou a v mapách se objevil nový název rozcestí: Sedm zlatých podkov. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 15.05.2022 |
Kříž lásky k otcům nad Obřany.
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Brno-město |
| Obec: | Brno - Obřany |
| Jméno: | Schaumann a Srba |
| Kde se nachází? | Při lesní cestě z Obřan na Lesnou, v pokračování ulice Fantova směrem vzhůru pod elektrickým vedením, asi 300 metrů od kraje obce. |
| Kdy vznikl? | 1918. Kříž byl vysvěcen 27. července 1918. |
| Popis: | Do kamenného podstavce s vyhlazenou plochou je vsazen kovový kříž. Je zdobený odlitými listy a nápisem INRI (Iesus Nazarenus Rex Iudaeorum). Nápis na desce je zašlý, tak jako celý křížek. |
| Nápis: | Památce // ALOISE SCHAUMANNA // BERNARDA SRBY // a padlých vojínů ve světové válce // věnuje // FRANT. SCHAUMANN // a MARIE Dole: L. P. 1918 |
| Poznámka: | Kříž věnovali manželé Schaumannovi svým otcům, rodákům z Obřan. František Schaumann (1868 - 1953) svému otci Aloisi Schaumannovi (1829 - 1883), rolníku z Obřan č.p. 8, a Marie rozená Srbová svému otci Bernardu Srbovi (1832 - 1915). Kříž je dedikován též památce vojínů, kteří padli ve světové válce. Kříž byl několikrát poškozen a opravován, přitom zmizel korpus Krista. Nápisy byly naposled obnoveny roku 2000. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | Miloslav Fryščok: Vojenské hroby a památníky města Brna, 2000, s. 22 |
| Naposled editováno: | 03.10.2024 |
Rozhledové schéma na Stránské skále.
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Brno - město |
| Obec: | Brno - Slatina |
| Jméno: | Schéma - Stránská skála |
| Kde se nachází? | Na nejvyšším bodu Stránské skály nad lomem u trianglu, kóta 310 metrů. |
| Kdy vznikl? | |
| Popis: | Na soklu z lomového kamene vysokém půl metru je přibetonována leštěná žulová deska nepravidelného tvaru s nápisy a obrázky objektů, které jsou odtud vidět. |
| Nápis: | PÁLAVA // VÝHON // KOSTEL TUŘANY // NEMOCNICE BOHUNICE // AZ TOWER // SPALOVNA // KOHOUTOVICE // PETROV // ŠPILBERK // VINOHRADY // BÍLÁ HORA // ZETOR // LÍŠEŇ // HÁDY // KOSTELÍČEK // ŽURÁŇ |
| Poznámka: | Místo dalekého, skoro kruhového výhledu. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 12.02.2022 |
Lesní Slavín pod Kalečníkem
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Brno-venkov |
| Obec: | Pozořice |
| Jméno: | Slavín - Lesní - Pozořice |
| Kde se nachází? | Slavín se rozkládá na významném rozcestí Žalmanův kámen, kde jsou ještě dva vlastivědné objekty, Slunečnice Ludmily Maláskové a památník Josefa Žalmana . Z Pozořic to je 4 kilometry SV směrem, na lesní Račické cestě, prochází tu modrá a končí zelená značka, vede tu cyklotrasa. Frekventované rozcestí pro pěšáky i cyklisty. |
| Kdy vznikl? | Lesní Slavín tu založili ochránci přírody z Pozořic v roce 2004. |
| Popis: | Na ploše zhruba 20 x 20 metrů je rozmístěno několik přírodních vápencových kamenů a v nich jsou vyryty iniciály šesti osobností (stav 2022). Na stromě je přibita kovová tabulka s vysvětlujícím textem. Iniciály zbylých dvou osobností, Františka Mojžíše a Zdeňka Mazela se nepodařilo objevit. |
| Nápis: | Na kamenech: F N (= František Neužil), A T (= Aleš Tinka), J S (= Jaroslav Střelec), V F K (= František Václav Kříž), J T (= Jaromír Tomeček), T Ž (zmatečný monogram. Jde patrně o Georgije S. Žukova). Na tabulce: LESNÍ SLAVÍN a MOHYLA PRACUJÍCÍM V LESE |
| Poznámka: | Název místa nezvolili pozořičtí ochránci přírody nejšťastněji. Lesnický Slavín je území školního lesního podniku mezi Bílovicemi a Blanskem, pojmenované o 80 let dříve. Název Mohyla pracujícím v lese by byl ještě horší. Mohyla vypadá úplně jinak a ze zde uvedených jmen nikdo v lese nepracoval. Tři jsou spisovatelé, čtyři ochránci přírody a jeden partyzán. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | Pozořický zpravodaj, 2013, č. 4, str.24 |
| Naposled editováno: | 28.02.2023 |
Kamenný sloupek na Vodavce.
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Brno - venkov |
| Obec: | Kuřimská Nová Ves |
| Jméno: | Sloupek - Vodavka |
| Kde se nachází? | Na J od Kuřimské Nové Vsi na nejvyšším bodu u silnice do Katova. Místo kruhového rozhledu. Nedaleko je kóta 495 metrů s názvem V oddavkách. |
| Kdy vznikl? | Zřejmě v roce 1994 vyhotovil aktivní kronikář pan Mašek z Kuřimské Nové Vsi tabulku na sloupek, k 630. výročí první zmínky o obci. |
| Popis: | kamenný sloupek čtvercového průřezu je vysoký 1,8 metru. Na něm je připevněna mosazná tabulka s vyraženým textem. |
| Nápis: | VODAVKA // 495 M N.M. // KUŘIMSKÁ // NOVÁ VES // 1364 -1994 LAD.MAŠEK KRON.vedle je magický pětipísmenový čtverec, palindrom: R O T A S O P E R A T E N E T A R E P O S A T O R |
| Poznámka: | Palindrom je nápis, který lze číst stejně zepředu i zezadu. Tento slovní čtverec je znám ze starověku, objevil se už v Pompejích. Je z latiny a lze ho velmi volně přeložit jako Rozsévač Arepo pracuje s pluhem, nebo: Stvořitel Arepo udržuje dílo v pohybu. Sator = sázeč, tenet = drží, opera = práce, rotas = kola. Překladů i výkladů může být více, jak už to u záhad bývá. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 25.05.2022 |
Deska rytíře Jana Sokola z Lamberka.
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Třebíč |
| Obec: | Březník |
| Jméno: | Sokol z Lamberka |
| Kde se nachází? | Nad údolím Oslavky, 2,2 kilometru ZJZ od kostela v Březníku, na odbočce červené značky, u vstupu ke zřícenině hradu Lamberka na nízké skalce nad pěšinou. |
| Kdy vznikl? | Desku pořídili členové Veteran Vehicle Clubu z Březníka a odhalili v sobotu 22. září 2007. |
| Popis: | Žulová deska obdélníkového tvaru se zaoblenými horními rohy je vysoká jeden metr a je vsazena do betonového základu. Na přední leštěné straně je delší text. |
| Nápis: | (opsáno s chybou) HRAD LAMBERK // 1376 - 1446 // RYTÍŘ JAN SOKOL // 1357 - 1410 // HEJTMAN KRÁLE VÁCLAVA IV. // VOJEVŮDCE EVROPSKÉHO // FORMÁTU A VÍTĚZ BITVY // U GRUNVALDU // K UCTĚNÍ JEHO PAMÁTKY // V. V. C. BŘEZNÍK // 2007 |
| Poznámka: | Jan Sokol z Lamberka (1357 – 1410) byl významný válečník předhusitské doby. Sloužil králi Václavu IV a podílel se na jeho osvobození z vězení. Stál na straně krále hlavně proti biskupu olomouckému, jehož statky ničil. Stal se postrachem šlechty a církve a byl proto dán do klatby. Při obraně Znojma poprvé použil obrněné vozy, to později od něj odkoukal mladý Jan Žižka. Král ho poslal na pomoc Polákům proti Řádu německých rytířů, radil a pomáhal polskému králi Vladislavovi ve vítězné bitvě u Grunwaldu. Tímto se stal Vladislavovým oblíbencem, což se nelíbilo polské šlechtě. Dva měsíce po bitvě ho v Toruni otrávili. Polský král se postaral o výchovu jeho dvou synů, z Mikuláše z Lamberka se stal později vůdce sirotků. Příběh byl vícekrát beletristicky zpracován. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | Zejda, Radovan: Náměšťsko. 2004, str. 22 |
| Naposled editováno: | 22.02.2022 |
Stezka hrdelního práva v Tišnově.
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Brno - venkov |
| Obec: | Tišnov |
| Jméno: | Stezka - Tišnov. |
| Kde se nachází? | Stezka kopíruje cestu odsouzence. Začíná prvním zastavením pod radnicí v Tišnově, pokračuje ulicí Brněnskou k JV, pak ulicí Trnec k odbočce na Klucaninu, pak po modré značce až na předvrchol Klucaniny, kde končí na tišnovském popravišti. Není nijak vyznačena, ale na každém zastavení je kamenný plánek celé trasy. Měří 2,6 kilometru. |
| Kdy vznikl? | Jde o novodobou záležitost. Sedm zastavení stezky se začalo budovat v červnu 2016 a slavnostní “odhalení” bylo v sobotu 29. července 2017 v rámci výročního trhu v Tišnově. |
| Popis: | Stezku tvoří sedm zastavení v jednotném stylu, s názvy sedmi těžkých hříchů a názvy odpovídajících ctností, latinsky a česky. Každé zastavení je tvořeno kamennou stélou vysokou 2 - 3 metry, sestavenou z nasucho kladených kamenů tmavého vápence z Lesního lomu u Líšně. Do zdiva jsou vloženy kamenné prvky z mrákotínské žuly s reliéfy zvířat a nápisy. Kovový kruh na každém zastavení symbolizuje připoutání člověka ke hříchu. První zastavení - Pýcha - stojí na místě šatlavy. Třetí zastavení - Smilstvo - je na stínadle, kde se v minulosti popravovalo mečem. Na pátém zastavení - Závist - stála kdysi kaple svaté Anny, kde bylo odsouzenci poskytnuto poslední rozhřešení. |
| Nápis: | První zastavení: PÝCHA - MATKA VŠECH HŘÍCHŮ // POKORA. Druhé zastavení: OBŽERSTVÍ // STŘÍDMOST. Třetí zastavení: SMILSTVO // CUDNOST. Čtvrté zastavení: LAKOMSTVÍ // ŠTĚDROST. Páté zastavení: ZÁVIST // PŘEJÍCNOST. Šesté zastavení: LENOST // PÍLE. Sedmé zastavení: HNĚV // MÍRNOST |
| Poznámka: | Stezka končí u kaple smíření na tišnovském popravišti , se kterou společně vznikla a ideově souvisí. Autorem projektu je arch. Miloš Klement z Ateliéru Tišnovka. Výtvarné řešení navrhl akad. malíř Milivoj Husák. Stezka se vymyká obvyklé podobě zde prezentovaných pomníků. Část stezky je v zástavbě. Její podoba a zaměření je ale natolik výrazné, že tu nemůže chybět. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 16.02.2022 |
Strom svobody v Hostěnicích.
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Brno - venkov |
| Obec: | Hostěnice |
| Jméno: | Strom - Hostěnice |
| Kde se nachází? | Strom je zasazen 1200 metrů SZ od kaple v Hostěnicích, u odbočky cesty směrem k Hostěnickému propadání. Je trochu upozaděn za dětským hřištěm. Vede tu červená značka. |
| Kdy vznikl? | Lipka vysazena a kámen osazen v říjnu 2018 |
| Popis: | Lipový stromek. Vedle něho stojí hranatý lomový kámen vysoký jeden metr a na něm je přišroubovaná kovová tabulka s textem. |
| Nápis: | Strom svobody vysazený k výročí // 100 let od vzniku Československa // 50 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy // Spolkem Přátel sportu Hostěnice // L. P. 2018 |
| Poznámka: | |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 12.02.2022 |
Památník prvního vánočního stromu
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Brno - venkov |
| Obec: | Bílovice |
| Jméno: | Strom - vánoční |
| Kde se nachází? | Památník leží v lesním údolí vedoucím k Resslově hájence, 1200 metrů VJV od mostu v Bílovicích. Kolem něj prochází zelená značka. |
| Kdy vznikl? | Základní kámen památníku tu byl uložen v roce 1994 při příležitosti 70. výročí těžby prvního Vánočního stromu republiky. Vlastní památník byl zbudován v roce 1999 a slavnostně odhalen 20. prosince 1999 za přítomnosti předsedkyně Senátu České republiky Libuše Benešové. |
| Popis: | Dva přírodní vápencové kameny. Levý, menší, je základní kámen k památníku. Pravý, větší, je metr dlouhý i široký a je na něm černá leštěná deska s delším textem. |
| Nápis: | V TĚCHTO MÍSTECH BYL SKÁCEN // 6. 12. 1924 PRVNÍ VÁNOČNÍ STROM // REPUBLIKY, KTERÝ BÁSNÍK // RUDOLF TĚSNOHLÍDEK UVEDL SLOVY: // “ZA LIDMI PŮJDEŠ … OŽIJEŠ, // ROZKVETEŠ SVĚTLEM …// STROME NAŠICH LESŮ.” // K 75. VÝROČÍ VZNIKU TRADICE // OBEC BÍLOVICE NAD SVITAVOU. // PROSINEC 1999 Na památník byl použit úryvek z Těsnohlídkovy básně, otištěné 6. prosince 1924 v Lidových novinách. Celá báseň zní: Za lidmi půjdeš. Uprostřed města skončí se tvoje poslední cesta. Kolébku tvou zde zavěje sníh. Vstaneš tam, ožiješ, rozkveteš světlem, poprvé uvidíš, co je to betlém, bídu tam uvidíš, však šťastný smích jako pták se ti usadí ve větvích, strome našich lesů. |
| Poznámka: | Tradice Vánočního stromu republiky velmi souvisí s novinářem a spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem. Příběh započal nálezem opuštěného dítěte Lidušky před vánocemi 1919 v bílovickém polesí. Pokračoval snahou Těsnohlídka zajistit prostředky pro výstavbu útulku pro opuštěné děti. Podle skandinávského vzoru stavění vánočních stromů prosadil i u nás, že se první Vánoční strom republiky objeví v Brně před vánocemi 1924 a že se pod ním bude vybírat na domov pro opuštěné děti. Tak se i stalo. Byla vybrána patnáctimetrová jedle z bílovického polesí, v sobotu 6. prosince 1924 ručně skácena, naložena na vůz a párem koní odvezena. Na návsi v Bílovicích proběhlo o den později loučení se stromem, hlavním řečníkem byl Těsnohlídek. Celá akce měla vlastenecký ráz, měla ukázat, že se mladý stát dokáže postarat o své nejohroženější členy. Celou trasu provázely oslavy, účastnili se sokolové i skauti, recitovaly školní děti. Místo na Náměstí svobody bylo vybráno blíže k Zámečnické ulici než dnes, neboť tam stával za války Čechy nenáviděný Wehrmann, symbol němectví, kde se vybíralo na válečné sirotky. Na náměstí byl strom vztyčen, ozdoben a slavnostně rozsvícen v pátek 12. prosince 1924. Pozván byl dánský konzul, přivedli i šestiletou Lidušku Polákovou, hrály se hymny, fanfáry. Čestnou stráž tu stáli legionáři a kromě peněz se vybíraly i věcné dary. Tradice vánočních stromů se odtud začala šířit do dalších měst. Za čtyři roky byl z darů zbudován v Žabovřeskách Dětský domov Dagmar, toho se už ale Rudolf Těsnohlídek (1882 - 1928) nedožil. Spáchal sebevraždu, zastřelil se 12. ledna 1928 v redakci Lidových novin na České ulici. Tradice takřka stoletá byla přerušena jen totalitami. Za 2. světové války se strom nestavěl, po válce vydržel jen do vánoc 1950, v roce 1968 se pod stromem vybíralo na SOS vesničky, ale brzy se přestalo, strom nestál v Brně ani v letech 1970 - 1988, pokud mne paměť neklame. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | Jiří Truhlář : Památníky adamovských lesů, 2003, str. 149. Kraflová, Hana: Rudolf Těsnohlídek a Vánoční strom republiky. Moravské zem. muzeum 2008 |
| Naposled editováno: | 16.05.2022 |
Staré důlní dílo Josefův důl v Čučicích
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Brno - venkov |
| Obec: | Čučice |
| Jméno: | Štola - Čučice |
| Kde se nachází? | Vstup do štoly se nachází 300 metrů V od kostela v Čučicích, na dně úzké rokle. Prochází tu zelená značka. |
| Kdy vznikl? | 1877 |
| Popis: | Portál bývalého dolu na grafit je kamenný, vysoký 3 metry, s klenutým zamřížovaným vstupem do podzemí. Chodba uvnitř je dlouhá údajně 102 metrů. Nad vchodem jsou znaky zkřížených kladívek a velký nápis. Poslední velké úpravy portálu se dělaly v roce 2011. |
| Nápis: | JOSEFŮV DŮL |
| Poznámka: | Grafitová sloj byla objevena v roce 1845, štoly Josef 1 a Josef 2 se začaly razit roku 1877. Intenzivně se těžilo do roku 1893, ale surovina nebyla kvalitní. Tedy šla těžba postupně do útlumu. V roce 1924 se opět krátce těžila tuha. Naposled v roce 1956 bylo ložisko revidováno, ale výsledek byl negativní. Chalupa naproti je bývalá plavírna, kde se grafit čistil. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | Zejda, Radovan : Náměšťsko. Průvodce, 2004, str. 26. |
| Naposled editováno: | 07.03.2022 |
Štola sv. Antonín Paduánský u Štěpánovic.
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Žďár nad Sázavou |
| Obec: | Horní Čepí |
| Jméno: | Štola - Horní Čepí |
| Kde se nachází? | Štola leží na úpatí Kopicova vrchu, 900 metrů SZ od Horního Čepí, v údolí potoka. Od červené značky je vzdálena 500 metrů. |
| Kdy vznikl? | Štola byla budována v letech 1767 - 1769. V osmdesátých letech 20. století byla vyčištěna při geologickém průzkumu. |
| Popis: | Zamřížovaný vchod vede do skalního nitra. Štola je zaplavena a pokud není sucho, vytéká z ní voda do blízkého potoka. Je dlouhá 58 metrů a vede k JV. Sloužila jako odvodňovací dědičná štola pro důlní dílo na stříbrnou rudu, vzdálené asi 200 metrů. To je zavalené a známé z literatury. |
| Nápis: | |
| Poznámka: | |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 11.02.2022 |
Štola Stříbrnice na Bílém potoce
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Brno-venkov |
| Obec: | Javůrek |
| Jméno: | Štola - Stříbrnice |
| Kde se nachází? | Místo leží 1200 metrů V od centra Lesního Hlubokého v úzkém údolí Stříbrného potůčku, který se u Javůreckého mlýna vlévá do Bílého potoka. Nejlepší přístup je od ústí potůčku 600 metrů po nepoužívané lesní cestě s polomy až ke skalkám na V straně. Podle dřevěného zábradlí lze najít dva vstupy do štoly. |
| Kdy vznikl? | Štola je známa od středověku, v 19. století byla těžba obnovena. Těžil se zde galenit neboli leštěnec olověný. To je olověná ruda s příměsí stříbra. Od roku 1983 je podzemí známo jako zimoviště netopýrů. Při každoročním sčítání netopýrů bylo nalezeno devět druhů netopýrů a jeden druh vrápence. |
| Popis: | Vstupy do štoly jsou dva. Oba jsou zamřížované, spodní kulatý o průměru 0,5 metru, horní se zamřížovanými dvířky 50 x 80 centimetrů. Uvnitř, kam se nedostanete, je systém chodeb a vytěžených prostor. |
| Nápis: | U vchodu je zašlá cedule s vlastivědným textem. |
| Poznámka: | Na konci války se tu údajně ukrývala partyzánská skupina. V sedmdesátých letech, když byla štola ještě přístupná, se v ní odehrál umělecký happening. Skupina brněnských výtvarníků se rozhodla podle vzoru pravěkých maleb z Altamiry vyzdobit i tyto prostory a zanechala své výtvory budoucím pokolením. Iniciátorem této akce byl brněnský bohém a svérázný umělec Miloslav Sonny Halas (1946-2008). Na Velikonoce 1974 sezval čtyřicítku svých uměleckých přátel na třídenní malířské symposium do údolí Bílého potoka, kde měl chatu. Nechyběl ani Franta Kocourek, který tu překousl šišku a přerazil větev. S heslem "nemáme-li neolitické umění, uděláme si je sami" pokryli výtvarníci skalní stěny Stříbrnice svými malbami. Tato a podobné akce se pranic nelíbily tehdejšímu režimu a měly dohru. Sonny byl volán k výslechu u Státní bezpečnosti. Dochované protokoly výslechů mají podobu absurdního divadla. V roce 1988 byl hlavní vstup opatřen průletnou mříží, aby se zabránilo rušení přezimujících netopýrů. Ani to se neobešlo bez Halasova happeningu, při kterém vymyslel opak obvyklého přestříhávání pásky. Navázáním pásky byla štola uzavřena pro lidi a otevřena netopýrům. Místo je každou zimu sledováno a počítán stav přezimujících netopýrů. Na padesát let staré malby nemá čas žádný vliv, vypadají prý jako namalované včera. Tak snad nás přežijí. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 30.07.2025 |
Tyršův pomník u Habrůvky
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Blansko |
| Obec: | Habrůvka |
| Jméno: | Tyrš, Miroslav |
| Kde se nachází? | Pomník a kolem se rozkládající Tyršův sad leží 500 metrů JJZ od centra Habrůvky u hřiště a tělovýchovného areálu. |
| Kdy vznikl? | 1932 |
| Popis: | Na hranatý podstavec vyzděný z vápencových kamenů je postaven na výšku přírodní vápencový balvan. Do jeho čelní stěny je vložena černá leštěná tabulka s nápisem. Pomník je vysoký dva metry. |
| Nápis: | TYRŠŮV SAD // Dr. MIR. TYRŠ // 1832 - 1932 |
| Poznámka: | Ve třicátých letech dostali aktivní Sokolové v Habrůvce k dispozici velký pozemek na jih od vsi, který kdysi sloužil jako obecní pastviště. Jmenovalo se to tu Na stání. Sokolové vybudovali cvičiště, ke stému výročí narození svého zakladatele mu odhalili pomník, vysázeli sad vysokokmenných ovocných stromů a pojmenovali ho Tyršův sad. Název se neujal, zato se ujaly vysázené stromy a na ploše zhruba 400 x 70 metrů vznikl veřejný sad. Hlavně třešně, ale i švestky, jabloně a hrušně byly sázeny ve dvou vlnách, ve třicátých letech a pak po válce. Trávou i ovocem sloužil sad až do šedesátých let, kdy zájem opadal a sad začal zarůstat. Obnova nastává až v novém století, kdy je vymýcen agresivní akát a zásluhou ekologických organizací dosázeny mladé stromy. Miroslav Tyrš (1834 - 1884) národní obrozenec, filosof a zakladatel Sokola. Pocházel ze sudetoněmecké rodiny, vystudoval filosofii, anatomii a matematiku. Zprvu vychovatel a soukromý učitel. Spolu s Fügnerem založil 1862 Sokol Pražský a stal se prvním náčelníkem. Poslanec říšské rady. Aby byl jmenován profesorem university, musel se vzdát funkcí v Sokolu. Vytvořil české tělocvičné názvosloví. Trpěl nervovým onemocněním. Na ozdravném pobytu v Alpách se utopil za nejasných okolností v horské řece. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 26.12.2022 |
Soška vodníka Petrův zdar u Hrušovan
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Brno-venkov |
| Obec: | Unkovice |
| Jméno: | Vodník - Petrův zdar |
| Kde se nachází? | Soška stojí na břehu Unkovického rybníka, na louce, 600 metrů SSZ od kostela v Unkovicích. Kolem vede asfaltová cesta. Vedle sochy stojí nízká chata, kde Klub přátel vody pořádá pro své příznivce společenské akce. 200 metrů přes mokřad je vzdálena studánka bez jména u Unkovic. |
| Kdy vznikl? | Kolem roku 2015. Socha byla odhalena při rybářských závodech, které uspořádal místní Klub přátel vody z Unkovic. |
| Popis: | Na dřevěném podstavci je metr vysoká dřevěná socha pokuřujícího hastrmana. Na podstavci jsou kovové cedulky se jmény rybářů, kteří sem chodili lovit ryby. |
| Nápis: | PETRŮV ZDAR // a pět cedulek se jmény (stav 2021). |
| Poznámka: | |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 09.01.2024 |
Památka na zrušení roboty na hradě Veveří
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Brno - město |
| Obec: | Brno - Bystrc |
| Jméno: | Zrušení roboty - Veveří |
| Kde se nachází? | U hlavní, jižní, brány do hradu Veveří je reliéf zazděn do opěrné kamenné zdi. |
| Kdy vznikl? | Deska byla odhalena 30.9.1928. |
| Popis: | Metr vysoký pískovcový reliéf je rozdělen do tří částí. Levá představuje porobení, pravá svobodu a dole jsou letopočty a nápis. Reliéf je dost poškozen povětrností. Pod ním je tmavá leštěná deska s delším textem. |
| Nápis: | na reliéfu: 1848 1918 1928 // VZPOMEŇ POROBY // VAŽ SI SVOBODY na desce: Tato deska byla odhalena 30. září 1928 // na paměť 80. výročí zrušení roboty // a 10. výročí trvání Čs. republiky // pod protektorátem Dra J.VOŽENÍLKA, presidenta S.P.Ú. // péčí Komité pro povznesení kraje // MRŠTÍKOVY POHÁDKY MÁJE // a Státního pozemkového úřadu v Praze. |
| Poznámka: | Autorem památníku je údajně akademický malíř František Hlavica (1887 - 1952). Deska byla za války sňata a zničena, po válce obnovena se stejným textem. Dr. Jan Voženílek (1888 - 1953) byl státní úředník a president Státního pozemkového úřadu v Praze. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | Menšíková, Miroslava: Pamětní desky a pomníky v Brně, 2004, str. 180 |
| Naposled editováno: | 25.05.2022 |
Deska pod zříceninou hradu Holštejna
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Blansko |
| Obec: | Holštejn |
| Jméno: | Zřícenina - Holštejn |
| Kde se nachází? | Deska je připevněna ve výšce na skalní stěně vlevo vedle vchodu do jeskyně Hladomorna pod zříceninou Holštejna. |
| Kdy vznikl? | Desku dal instalovat Místní národní výbor v Holštejně roku 1966. |
| Popis: | Kovová deska s delším nápisem. |
| Nápis: | ZŘÍCENINA // HRADU HOLŠTEJNA // HRAD ZALOŽEN R. 1278 HARTMANEM // VOK IV. Z HOLŠTEJNA // BOJOVAL NA VÍTKOVĚ R. 1420 // VOK V. PODPOROVAL HUSITSTVÍ // HRAD I MĚSTEČKO ZPUSTLY R. 1550 // OBEC HOLŠTEJN OBNOVENA R. 1791 // MNV HOLŠTEJN 1966 |
| Poznámka: | |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 13.05.2024 |
