Pomníčky
Rozdělení pomníků do skupin je jen orientační, některé památky by mohly patřit do více oddílů. Hranice, co je a co už není pomníček, je tenká. Rozhoduje hlavně, zda má jméno nebo alespoň datum, historie, podoba. Některé skupiny pomníků (letecké tragédie, napoleonské, lichtenštejnské) jsou na jiných webových stránkách zpracovány důkladněji, než tady. Uvádím je v odkazech. Vysvětlení zkratek: S J V Z = světové strany, VSV = východoseverovýchod. Značka u jména pomníčku v abecedním seznamu označuje rozsáhlejší text.
Nahoru
ABC
Pomník císařské orbě u Rousínova
| Druh: | Jiné nezařaditelné |
| Okres: | Vyškov |
| Obec: | Rousínov |
| Jméno: | Císařská orba |
| Kde se nachází? | Pomník leží u státní silnice z Brna na Rousínov, zhruba 100 metrů od rousínovského nádraží. Naproti němu je odbočka silnice do Viničných Šumic. Býval daleko od lidských obydlí, ale nyní se noří do rozšiřující se sídelní kaše. |
| Kdy vznikl? | Tento pomník je pátým na tomto místě a byl odhalen 26. listopadu 1995. Krátce po události dal zbudovat první pomník roku 1770 majitel panství kníže Lichtenstein. Byl to čtyřhranný sloup vysoký 2,5 metru. Nebyl z kvalitního kamene a po třiceti letech začal chátrat. Druhý pomník umístila obec Slavíkovice kolem roku 1770 nedaleko, stál přímo na poli, kde se oralo. Měl podobu nevysokého hranečníku z pískovce. Ale v roce 1788 byl přeražen. Protože oba pomníky byly roku 1804 v troskách, rozhodly Moravské stavy vybudovat nový monumentální pomník. Stavba se vlivem války protáhla a trvala do roku 1809. Obří monument byl vysoký 17 metrů, byl z pískovcových kamenů s deskami a nápisy. Jeho podoba se zachovala na obrazu brněnského vedutisty Františka Richtera. Pomník vydržel jen 20 let, musel být kvůli špatnému stavu zbourán. V roce 2007 byl náhodou nalezen metrový úlomek s nápisem z tohoto pomníku. Roku 1836 se Moravské stavy rozhodly zbudovat něco věčného. Nechaly odlít v blanenských železárnách v pořadí čtvrtý pomník ze železa. Šest a půl metru vysoký pomník byl čtyřhranného tvaru, vážil 120 q, nahoře se leskl pozlacený orel a na boku byl reliéf s císařskou orbou. Podoba je dobře známa z fotografií a pohlednic. Po světové válce docházelo v českých zemích k likvidaci pomníků připomínajících rakouské mocnářství. I ve Slavíkovicích žádali vrátivší se legionáři zemskou vládu o povolení odstranit pomník. Nedostali ho se zdůvodněním, že se jedná o historickou památku. A tak v noci 17. listopadu 1920 povalili nezjištění pachatelé pomník a tím ho zničili. Dalších 75 let bylo místo bez připomenutí události. |
| Popis: | Několik přírodních oblých balvanů je vsazeno do kruhu vysypaného štěrkem. V největším kamenu je vsazen litinový reliéf s výjevem císařské orby. Pod reliéfem je malá odlitá tabulka s textem. |
| Nápis: | PAMĚTNÍ DESKA // PŘIPOMÍNAJÍCÍ ORBU JOSEFA II // DNE 19. 8. 1769 // KTEROU OCENIL PRÁCI SELSKÉHO STAVU // ROUSÍNOV 1996 |
| Poznámka: | K události: uvedeného dne jel císař Josef II s doprovodem navštívit vojenský tábor do Olšan u Prostějova. V těchto místech se jeho kočáru taženému šestispřežím zlomila náprava. Císař vystoupil z ekvipáže a opodál spatřil na poli orajícího čeledína Jana Kartoše. Přistoupil k němu a požádal ho o půjčení pluhu. Zkoprnělý čeledín mu samozřejmě vyhověl a císař se chopil klečí a vyoral na poli jednu brázdu. Myslím, že musel vyorat brázdy dvě, protože se musel ještě vrátit. Orbou uvedl v úžas svůj doprovod a později i císařský dvůr ve Vídni, když se to tam doneslo. Císařova matka Marie Terezie se přimluvila, aby na místě činu vznikla připomínka. Událost se stala u Slavíkovic a pole i pluh patřily sedlákovi Ondřeji Trnkovi ze Slavíkovic. V roce 1942 byly Slavíkovice připojeny k Rousínovu, obě rozšiřující se obce splynuly do jednoho celku. Dřevěný pluh skončil v muzeu a dnes je z něj cenná památka na zemědělskou techniku 18. století. Reliéf se podařilo zachránit, jeho model údajně uchovává Moravská galerie. Tvůrcem je vídeňský sochař Josef Klieber (1773 - 1850). K upřesnění: V roce 1769 byl tehdy osmadvacetiletý Josef II. (1741 - 1790) už čtyři roky císařem Svaté říše římské, což byl velmi volný svazek mnoha politických útvarů ve střední Evropě. Vládkyní Rakouského císařství byla jeho matka arcivévodkyně Marie Terezie až do své smrti v listopadu 1780. Josef II. jako následník trůnu se na vládnutí přirozeně podílel a s matkou se v mnohém rozcházel. Rakouským císařem se stal po její smrti. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 25.03.2022 |
