Pomníčky
Rozdělení pomníků do skupin je jen orientační, některé památky by mohly patřit do více oddílů. Hranice, co je a co už není pomníček, je tenká. Rozhoduje hlavně, zda má jméno nebo alespoň datum, historie, podoba. Některé skupiny pomníků (letecké tragédie, napoleonské, lichtenštejnské) jsou na jiných webových stránkách zpracovány důkladněji, než tady. Uvádím je v odkazech. Vysvětlení zkratek: S J V Z = světové strany, VSV = východoseverovýchod. Značka u jména pomníčku v abecedním seznamu označuje rozsáhlejší text.
Nahoru
ABC
Pamětní deska básníku Hviezdoslavovi
| Druh: | Lesnický Slavín, Literární |
| Okres: | Brno-venkov |
| Obec: | Babice |
| Jméno: | Hviezdoslav, Pavol Országh |
| Kde se nachází? | Pamětní deska je v jižním úbočí Josefovského údolí, asi 400 metrů V od chaty Švýcárna. Je na skále šest metrů nad stezkou. Je dost nenápadná, kdo o ní neví, ten si jí nevšimne. Nejjednodušší cesta je nenápadným chodníkem, který začíná u chaty Švýcárna a mírně stoupá úbočím ke skalám. Kdysi ho pojmenovali Hviezdoslavova stezka a vedla tu žlutá značka. Desku hledejte na první výrazné skále nad pěšinou, dřív, než se dojde k řetězu. O 50 metrů dál je pravoslavný kříž Ruská stráň . Pěšina leží v Národní přírodní rezervaci, kde je chůze mimo značené cesty zakázána. |
| Kdy vznikl? | 1929. Deska byla instalována v první vlně vzniku pomníků Lesnického Slavína. |
| Popis: | Tmavá leštěná deska je zasazena naležato do vápencového skaliska, porostlého mechem. Přístup k desce je poněkud obtížnější, ale z pěšiny je deska dobře vidět. |
| Nápis: | PAVEL ORSAGH // HVIEZDOSLAV // veľký slovenský básnik // a milovník prírody 1849 // 1921 // 1929 |
| Poznámka: | Na serveru Mapy.cz je poloha desky umístěna chybně. Pavol Országh Hviezdoslav (1849 - 1921) byl významný slovenský básník a překladatel. Povoláním právník, advokát, soudce, žil v Dolném Kubíně, kde je i pochován. První básně psal už na studiích v Kežmaroku a Prešově, od roku 1877 používal pseudonym Hviezdoslav. Psal sbírky přírodní lyriky i epická díla. Z nich nejznámější je Hájnikova žena. Překládal z ruštiny, polštiny, méně z angličtiny, němčiny, maďarštiny. V závěru života byl předsedou Matice slovenské a vytvoření Československa přivítal s nadšením. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | Truhlář, Jiří: Památníky adamovských lesů. 2003, s.40 |
| Naposled editováno: | 28.06.2023 |
