Pomníčky
Rozdělení pomníků do skupin je jen orientační, některé památky by mohly patřit do více oddílů. Hranice, co je a co už není pomníček, je tenká. Rozhoduje hlavně, zda má jméno nebo alespoň datum, historie, podoba. Některé skupiny pomníků (letecké tragédie, napoleonské, lichtenštejnské) jsou na jiných webových stránkách zpracovány důkladněji, než tady. Uvádím je v odkazech. Vysvětlení zkratek: S J V Z = světové strany, VSV = východoseverovýchod. Značka u jména pomníčku v abecedním seznamu označuje rozsáhlejší text.
Nahoru
ABC
Pamětní desky Petru Bezručovi na Šmelcovně.
| Druh: | Literární |
| Okres: | Brno - venkov |
| Obec: | Javůrek |
| Jméno: | Bezruč, Petr |
| Kde se nachází? | Desky jsou instalovány na skalní stěně v ostré zátočině lesní cesty, 200 metrů na Z od mostu na Šmelcovně. Vede tu červená značka. |
| Kdy vznikl? | Levá rezavá deska byla slavnostně odhalena 24. března 1968 při tradičním srazu turistů Vítání jara, který organizoval Městský výbor turistiky v Brně. Pravá světlá deska je o desítky let mladší. |
| Popis: | Levá deska je železný odlitek dlouhý asi 0,4 metru s nápisem. Není jasné, co má odlitá abstrakce představovat. Pravá deska je plaketa s vyobrazením podoby zamračeného básníka z profilu. |
| Nápis: | Levá deska : SEM RÁD CHODÍVAL // PETR BEZRUČ // Pravá deska : P. BEZRUČ . |
| Poznámka: | Petr Bezruč (1867 - 1958), významný básník, prozaik, autor Slezských písní. Vlastním jménem Vladimír Vašek žil v Brně v letech 1873 - 1939, povoláním byl poštovním úředníkem. Považoval se celý život za Slezana. Vznik Slezských písní není doposud zcela objasněn, básně se začaly objevovat v roce 1899, autor nebyl znám dalších deset let. Postupně se sbírka rozrostla ze 30 na 70 básní. Bezruč měl rád přírodu, chůzi, jižní Moravu a víno. S přáteli sdružení Noha zakládal tradici vítání jara 1. jarní neděli na Šmelcovně, kterého se v letech 1912 - 1933 účastnil. Dodnes je patronem brněnských turistů. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | Petr Bezruč: Slezské písně. Kritická edice, 2014 Lexikon české literatury, díl 1,1985, str. 219 - 226 |
| Naposled editováno: | 19.03.2021 |
Plostika Járy Cimrmana na Sýkoři
| Druh: | Literární |
| Okres: | Brno - venkov |
| Obec: | Synalov |
| Jméno: | Cimrman, Jára |
| Kde se nachází? | Leží 1300 metrů od návsi v Synalově, u bývalé hájenky na Sýkoři. Končí zde naučná Cimrmanova stezka, která začíná na náměstí v Lomnici a přes šest zastávek - plahočin vystoupá až sem. Trasa značená žlutě je dlouhá 5 kilometrů. |
| Kdy vznikl? | Pomník odhalili 22. 10. 1988 za přítomnosti dvou členů Divadla J. C. Nebylo to bez problémů. Státní lesy i národní výbor odvolaly svůj prvotní souhlas. Kvůli udání na nežádoucí srocování živlů byla socha tvůrci zavčas odstraněna a posléze “reinstalována a reodhalena” v roce 1989 na soukromém pozemku jako součást oplocení. Na původní místo se vrátila až po sedmi letech. |
| Popis: | Hlava z boků ořezaná spočívá na kamenném podstavci. Podle autorů fikce není podoba Mistra známa. Na podstavci malá tabulka se jménem tvůrce, na sloupku dlouhý cimrmanovský text. |
| Nápis: | AUTOR PLOSTIKY // Jožka ZAHRADNÍK // |
| Poznámka: | Autorem hlavy je ivančický sochař a řezbář Josef Zahradník ze Stříbského mlýna. Jára Cimrman je fiktivní český génius z 19. století, kterého v říjnu 1966 vymysleli tvůrci Šebánek, Svěrák a Smoljak pro pořad v Československém rozhlasu. V témže roce založila skupinka čtyř cimrmanologů Divadlo Járy Cimrmana, kde zkoumají pozůstalost a rozvíjejí myšlenky velikána. Daří se jim to v patnácti divadelních hrách, všechny se hrají dodnes. V roce 2005 Jára Cimrman figuroval v televizní anketě Největší Čech. Než ji stačil vyhrát, byl z hodnocení vyřazen a přenechal prvenství Karlu IV. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | Cimrman, Smoljak/Svěrák : Hry a semináře, úplné vydání. 2009 |
| Naposled editováno: | 19.03.2021 |
Pomník Havelky a Zieglera na palouku U luže
| Druh: | Literární |
| Okres: | Brno-venkov |
| Obec: | Bílovice |
| Jméno: | Havelka - Ziegler |
| Kde se nachází? | Pomník stojí na okrasném palouku U luže, 2,5 kilometru SZ od středu Bílovic. Středem palouku vede lesní cesta Vojanka se zelenou značkou, od které je pomník vzdálen 60 kroků. Křižovatka lesních i značených cest je navštěvované místo. Při založení palouku byly kolem památníku vysázeny exoty, dnes jsou z nich stoleté stromy. |
| Kdy vznikl? | 1929. Mnohatunový balvan vezli z Babího lomu v zimě na saních. |
| Popis: | Plochý slepencový kámen vložený do kamenného podstavce je vysoký dva metry. Do čelní stěny je vsazena na výšku černá leštěná deska s textem. |
| Nápis: | Opsáno s chybou ve jménu, správně: Vilím. VILÉM VĚNCESLAV // HAVELKA // 1780 - 1847 // Dr. JOSEF LIBOSLAV // ZIEGLER // 1782 - 1846 // 1823: // "Umění lesní podle Jiřího L. Hartiga a ji- // ných nejvýbornějších spisovatelů složené, // s lesnictvím vlasteneckým dle vlastní // zkušenosti srovnané a vlastním nákla- // dem vydané". // 1929 |
| Poznámka: | Vilím Věnceslav Havelka (1780 - 1847) byl zkušeným lesmistrem na panství v Opočně. Josef Liboslav Ziegler (1782 - 1846),básník, překladatel, východočeský buditel, byl profesorem bohosloví v Hradci Králové, později chrudimský děkan. Oba společně vydali překlad knihy významného německého lesníka Georga Hartiga: Lehrbuch für Förster und die es werden wollen. Ziegler obsáhlý spis přeložil a Havelka doplnil a přizpůsobil českému lesnictví. Třídílné rozsáhlé dílo vycházelo v letech 1819 - 1823 a na pomníku je uveden zestručnělý (!!) název knihy, celý název je šestkrát delší. Známý palouk U luže (spisovně U louže, někdy tu na jaře vzniká jezírko) bývá místem mnohých turistických akcí. Na první jarní neděli roku 1970 tu brněnští turisté pořádali Vítání jara. Několik jich přijelo na lyžích, protože v lesích (22.3.!!) ještě leželo 40 čísel jarního firnu. Od roku 1971 se tu první jarní sobotu setkávají členové Vlastivědného klubu Petra Bezruče, aby přivítali jaro. Klub navazuje na bezručovskou tradici Vítání jara na Šmelcovně, sahající do roku 1902. Schází se tu i několik set lidí, trubači školního lesního podniku zatroubí fanfáru, děti z Bílovic spálí se zpěvy Smrtku a celé shromáždění zapěje tradiční vlasteneckou píseň Přijde jaro, přijde. K vidění tu bývá i žezlo - turistická hůl s mosaznou hlavičkou Jana Žižky, která patřila Bezručovi a nyní ji přechovává předsedkyně klubu. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | Jiří Truhlář: Památníky adamovských lesů, 2003, str. 25 Lexikon české literatury 4/II, 2008, str. 1739 - 1742 |
| Naposled editováno: | 17.03.2023 |
Pamětní deska básníku Hviezdoslavovi
| Druh: | Lesnický Slavín, Literární |
| Okres: | Brno-venkov |
| Obec: | Babice |
| Jméno: | Hviezdoslav, Pavol Országh |
| Kde se nachází? | Pamětní deska je v jižním úbočí Josefovského údolí, asi 400 metrů V od chaty Švýcárna. Je na skále šest metrů nad stezkou. Je dost nenápadná, kdo o ní neví, ten si jí nevšimne. Nejjednodušší cesta je nenápadným chodníkem, který začíná u chaty Švýcárna a mírně stoupá úbočím ke skalám. Kdysi ho pojmenovali Hviezdoslavova stezka a vedla tu žlutá značka. Desku hledejte na první výrazné skále nad pěšinou, dřív, než se dojde k řetězu. O 50 metrů dál je pravoslavný kříž Ruská stráň . Pěšina leží v Národní přírodní rezervaci, kde je chůze mimo značené cesty zakázána. |
| Kdy vznikl? | 1929. Deska byla instalována v první vlně vzniku pomníků Lesnického Slavína. |
| Popis: | Tmavá leštěná deska je zasazena naležato do vápencového skaliska, porostlého mechem. Přístup k desce je poněkud obtížnější, ale z pěšiny je deska dobře vidět. |
| Nápis: | PAVEL ORSAGH // HVIEZDOSLAV // veľký slovenský básnik // a milovník prírody 1849 // 1921 // 1929 |
| Poznámka: | Na serveru Mapy.cz je poloha desky umístěna chybně. Pavol Országh Hviezdoslav (1849 - 1921) byl významný slovenský básník a překladatel. Povoláním právník, advokát, soudce, žil v Dolném Kubíně, kde je i pochován. První básně psal už na studiích v Kežmaroku a Prešově, od roku 1877 používal pseudonym Hviezdoslav. Psal sbírky přírodní lyriky i epická díla. Z nich nejznámější je Hájnikova žena. Překládal z ruštiny, polštiny, méně z angličtiny, němčiny, maďarštiny. V závěru života byl předsedou Matice slovenské a vytvoření Československa přivítal s nadšením. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | Truhlář, Jiří: Památníky adamovských lesů. 2003, s.40 |
| Naposled editováno: | 28.06.2023 |
Kosmákův kříž
| Druh: | Literární |
| Okres: | Brno - venkov |
| Obec: | Tvarožná |
| Jméno: | Kosmák, Václav |
| Kde se nachází? | JZ od Tvarožné, 200 m za vsí, u silnice k motorestu Rohlenka. Na odbočce žluté značky. 60 kroků od něj má pomník generál Valhubert. |
| Kdy vznikl? | 1893 na památku loučení faráře Kosmáka s místními lidmi. Od té doby byl nejméně třikrát opravován. |
| Popis: | Dřevěný vyřezávaný a zdobený kříž, vysoký asi 6 metrů. Vedle roste velký jeřáb břek. |
| Nápis: | 1893 // 1943 |
| Poznámka: | Původní kříž vyřezal řezbář Plotěný z Jiříkovic, do dnešní doby z něj zbylo jen tělo Krista, ostatní dřevěné části byly nahrazeny. Václav Kosmák (1843 - 1898) byl v letech 1877 - 93 farářem ve Tvarožné a dal tu vystavět nynější kostel. Působil jako prozaik, povídkář a fejetonista, snažící se umravnit národ v náboženském a vlasteneckém duchu. Na konci 19. století byly jeho články a povídky velmi populární, zvláště na moravském venkově. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 11.11.2020 |
Lacinův kámen pod Květnicí
| Druh: | Literární |
| Okres: | Brno-venkov |
| Obec: | Tišnov |
| Jméno: | Lacina, Jan - kámen |
| Kde se nachází? | Z Tišnova směrem ke Květnici stoupá ulice Pod Květnicí. Na jejím konci u posledního domu je památník Jana Laciny. Ulicí vede zelená značka a trasa naučné stezky. |
| Kdy vznikl? | Kámen byl slavnostně odhalen v neděli 20. března 2022. Současně byla zpřístupněna zrekonstruovaná Lacinova naučná stezka po Květnici. |
| Popis: | Do země vsazený hranol přitesaného kamene z Květnice je vysoký asi metr. Na čelní stěně je vykovaný třicetkrát zvětšený nerezový květ dřínu a nápis z kovových literek. Na kamenu leží kovový plát v podobě otevřené knihy s obrázky a delším textem na téma krajiny srdce Jana Laciny. Tvůrcem památníku je umělecký kovář Radim Tichý z Lomnice. |
| Nápis: | L A C I N O V A // S T E Z K A // K V Ě T N I C Í |
| Poznámka: | Doc. Jan Lacina (1944 - 2020) byl lesník, krajinný ekolog, popularizátor přírody, pedagog a spisovatel. Rodák z Tišnova vystudoval lesnickou fakultu v Brně a pracoval v Ústavu geoniky Akademie věd v Brně. Zkoumal lesy na Zakarpatské Ukrajině i zemědělskou krajinu v Banátu. Posuzoval vliv velkých staveb na krajinu - Dukovany, Nové Mlýny. V roce 1986 spoluzakládal ekologický časopis Veronica a uveřejnil v něm na 200 příspěvků, odborných i poetických. Vydal 8 knih a napsal spousty článků o přírodě. Na lesnické fakultě vyučoval předměty Geobiocenologie, Péče o lesní rezervace a Ochrana přírody. Naučnou stezku na Květnici spoluvytvořil Lacina už v roce 2001. Po jednadvaceti letech byly panely zrekonstruovány, mají více obrázků a barev. Stezka má 13 zastavení, dva vstupní panely, a obtáčí Květnici kolem dokola po sedmikilometrové trase. Pojmenovaná byla po svém tvůrci. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 26.02.2025 |
Deska lišky Bystroušky
| Druh: | Literární |
| Okres: | Brno - venkov |
| Obec: | Bílovice nad Svitavou |
| Jméno: | Liška Bystrouška |
| Kde se nachází? | Z Bílovic od mostu přes Svitavu 400 m k V údolím po lesní silničce “Červená”. Všeobecně známé místo. |
| Kdy vznikl? | 30. 5. 1965 byla péčí bílovických občanů odhalena deska. Myslivna postavena v roce 1907 a Školní lesní podnik ji v roce 2007 citlivě zrekonstruoval do původní podoby. |
| Popis: | Na průčelní stěně výstavné myslivny je vedle hlavy kapitálního jelena umístěna i bílá deska s nápisem. |
| Nápis: | MYSLIVNA // LIŠKY // BYSTROUŠKY |
| Poznámka: | Nedá se jednoznačně určit, že se Těsnohlídkův román o rozverné lišce odehrává v této nebo jiné konkrétní myslivně. Pravda ale je, že Těsnohlídek bydlel v Bílovicích v letech 1914 - 1924, okolí navštěvoval a dobře znal. V době, kdy se mu rozpadalo manželství, se seznámil s dcerou polesného Marienkou “Mici” Marií Kandlerovou, která žila v bílovické myslivně, byla inspiračním zdrojem nejlepších Těsnohlídkových próz a předobrazem samotné lišky Bystroušky. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | Rudolf Těsnohlídek: Liška Bystrouška . 1. vyd. 1920, vyšlo asi patnáctkrát. Jindřich Uher: Argonauti z Moravy, 1987. |
| Naposled editováno: | 15.11.2020 |
Máchův pomník u Olomučan
| Druh: | Lesnický Slavín, Literární |
| Okres: | Blansko |
| Obec: | Olomučany |
| Jméno: | Mácha, Karel Hynek |
| Kde se nachází? | 2 kilometry na J od Olomučan. Vede sem žlutá a červená značka. Všeobecně známé a navštěvované místo. Pro pomník největšího českého básníka vybral prof. Opletal důstojné místo na vrcholu kopce (kóta 505 m) s rozhledem, jako výraz vděku lesníků za úchvatné líčení přírodních krás. |
| Kdy vznikl? | 1936, k uctění památky básníka při příležitosti 100. výročí úmrtí. |
| Popis: | Monumentální pomník. Z kamene vyzděný čtyřhran má na stěnách mramorové desky s výňatky Máje, kryje ho kulatá betonová deska s nápisy a zakončen je betonovou polokoulí. Na boku ční modřínový zkosený sloup jako symbol básníkova předčasného skonu. Výška pomníku je 5,2 metru, kolem něj byly vysazeny limby a kosodřevina a část z nich tu roste ještě dnes. |
| Nápis: | Všechny stěny pomníku jsou pokryty množstvím textů, důkladně je přepsal Truhlář. Jsou to obsáhlé výňatky ze čtyř zpěvů Máje, vyobrazení Máchy podle Myslbekovy sochy na Petříně (podoba básníka není známa), epitaf, seznam básníkova díla a další údaje. Naposled byly nápisy obnoveny v roce 2012. |
| Poznámka: | Karel Hynek Mácha (1810 - 1836) básník a prozaik, tvůrce básnické povídky Máj, nejvýznamnější představitel romantismu v české literatuře. Rád cestoval pěšky, došel do Itálie a zpět, navštěvoval zříceniny a romantické krajiny. Zemřel na choleru a vyčerpání a pohřeb měl v den, kdy plánoval svoji svatbu. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | Jiří Truhlář : Památníky adamovských lesů, 2003, str. 58 - 63 Lexikon české literatury, díl 3, 2000, str. 32 - 42 |
| Naposled editováno: | 20.03.2021 |
Deska spisovatele Marchy
| Druh: | Literární |
| Okres: | Brno - venkov |
| Obec: | Babice |
| Jméno: | Marcha, Jaroslav |
| Kde se nachází? | 2 km SV od Babic a nad Adamovem je rozhledna Alexandrovka. K její podezdívce ze Z strany je připevněna deska. Všeobecně známé místo. |
| Kdy vznikl? | Slavnostní odhalení 29. 12. 2011, padesát let od úmrtí, uspořádal Školní lesní podnik Křtiny. |
| Popis: | Deska z černé žuly, do ní vyryt text. |
| Nápis: | JAROSLAV MARCHA // SPISOVATEL A NOVINÁŘ // 26. 5. 1880 +29. 12. 1961 // OJ VY LESY, NADE VŠECHNY LESY // MÉ ZASNĚNÉ ADAMOVSKÉ LESY ! |
| Poznámka: | Jaroslav Marcha, vlastním jménem Dominik Nejezchleb, byl rodák z Babic, žil v Brně. Spisovatel, novinář, politik. Poslanec i senátor za agrárníky v letech 1920-38. Politicky i literárně byl samouk. Napsal asi 20 knih. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 11.11.2020 |
Pomník S. K. Neumanna na Hádech
| Druh: | Literární |
| Okres: | Brno - venkov |
| Obec: | Kanice |
| Jméno: | Neumann, Stanislav Kostka |
| Kde se nachází? | Leží 1400 metrů S od hotelu Velká Klajdovka, na okraji planiny Hádů nad Těsnohlídkovým žlebem . K místu nad skalním srázem Šumbera vede odbočka modré značky. |
| Kdy vznikl? | 1959 |
| Popis: | Pomník je důkladně vyzděný z vápencových kamenů do výšky dvou metrů, uprostřed čelní stěny zazděná leštěná žulová deska s delším textem. V době vzniku pomníku byl ze skály pěkný výhled. |
| Nápis: | VELKÝ BÁSNÍK PRACUJÍCÍHO LIDU // S. K. NEUMANN // * 5. 6. 1875 // + 28. 6. 1947 // Následuje úryvek básně Na skalkách ze sbírky Kniha lesů vod a strání. |
| Poznámka: | S. K. Neumann (1875 - 1947), český básník, publicista a bohém. Patřil k buřičům, anarchistům, později komunistům. Do Brna přišel v roce 1906, žil v Řečkovicích a Bílovicích, 1915 narukoval do světové války a z ní se vrátil do Prahy. Z jeho rozsáhlého díla se brněnského okolí týká jen lyrická sbírka básní: Kniha lesů, vod a strání, 1914, a dvě knihy fejetonů: S městem za zády, 1922 a 1923. Poválečným režimem protežovaný básník, národní umělec od listopadu 1945. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | Božena Neumannová-Hodačová : Byla jsem ženou slavného muže, 1998. Lexikon české literatury, díl 3, svazek 1, 2000, str. 509 - 516 |
| Naposled editováno: | 18.03.2021 |
Pomník Stráž Palackého nad Veverskými Knínicemi
| Druh: | Literární |
| Okres: | Brno-venkov |
| Obec: | Veverské Knínice |
| Jméno: | Palacký - Stráž |
| Kde se nachází? | Na J od Veverských Knínic se rozprostírá prudká zalesněná stráň. V její horní části, na kraji lesa přecházejícího do sadu, stojí výrazný pomník. Nejlépe se k němu dojde od č.p. 158 po úzkých chodníčcích a schůdcích stále vzhůru. |
| Kdy vznikl? | V roce 1898 se na louce v Německých Kynicích konala národovecká slavnost. Kroje, recitace, vlastenecké písně, tančila se Česká beseda, přišli diváci z okolních vesnic. Také byla odhalena pamětní deska Otci národa, později umístěná na kámen na návrší, nazvaném od té doby Stráž Palackého. V roce 1923 byla deska přemístěna na vhodnější místo. Po druhé světové válce byl budován mohutný pomník v dnešní podobě s novou pamětní deskou. Dokončen byl v roce 1948. Opraven v roce 1998. |
| Popis: | Mohutný pomník z přitesaných kamenů spojených betonem je vysoký tři metry a široký také tak. Ve střední části zakončené špicí na římse je zazděna tmavá leštěná deska s textem. |
| Nápis: | ... 1798 - 1898 // NA PAMĚŤ STÝCH NAROZENIN // OTCE NÁRODA NAZVÁNO TOTO NÁVRŠÍ // STRÁŽ PALACKÉHO // VDĚČNÍ OBČANÉ NĚMECKÝCH KYNIC // PAMÁTNÍK TENTO ZNOVU VYBUDOVALI 1948 // VDĚČNÍ OBČANÉ VEVERSKÝCH KNÍNIC // OPRAVENO 1998 |
| Poznámka: | František Palacký (1798 - 1876) byl historik, politik a spisovatel. Stal se zakladatelem českého dějepisectví a byl nazýván Otcem národa. Jako vychovatel šlechtických dětí mohl studovat a pronikl do vyšší společnosti. Stal se stavovským historiografem. Své stěžejní dílo pětidílné Dějiny národa českého v Čechách a na Moravě vydával postupně v němčině i češtině od roku 1848 až do smrti. Jeho pohřeb se stal národní manifestací. Na serveru mapy.cz je poloha pomníku umístěna asi o 50 metrů vedle. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 11.07.2024 |
Pomník Františka Palackého na Palackého vrchu
| Druh: | Literární |
| Okres: | Brno - město |
| Obec: | Brno - Žabovřesky |
| Jméno: | Palacký, František |
| Kde se nachází? | Nejvyšší bod, kóta 339, mezi Komínem, Žabovřeskami a Královým Polem je Palackého vrch. Pomník stojí na vrcholu nad zahrádkami. |
| Kdy vznikl? | 6. 9. 1908 |
| Popis: | Zužující se kamenný komolý jehlan střízlivého tvaru je vysoký 2,5 metru. Zepředu vloženy tmavé leštěné desky s texty. Tyto desky byly v minulosti několikrát poškozeny a vyměněny. |
| Nápis: | “VRCH TENTO TVÝM // JMÉNEM, OTČE VLASTI // ZDOBENÝ, HLAS VĚČNĚ // SLÁVU ZÁSLUH TVÝCH ! // MRTVOU JSI VZKŘÍSIL // MINULOST A SLÁVU, // I NOVÝ ŽIVOT SÍLIL JSI, // SÁM NEÚSTUPNÝ BOJOVNÍK // PRO PRÁVO KORUNY // SVATOVÁCLAVSKÉ.” // NEHYNOUCÍ SLÁVĚ // “OTCE NÁRODA” // FR. PALACKÉHO // VĚNUJE SOKOL TYRŠ // V BRNĚ. DNE 6. IX. 1908 // V průběhu 110 let text doznal mírných úprav. Poslední úprava je z roku 1994. |
| Poznámka: | František Palacký (1798 - 1876) byl historik, politik a spisovatel. Stal se zakladatelem českého dějepisectví a byl nazýván otcem národa. Jako vychovatel šlechtických dětí mohl studovat a pronikl do vyšší společnosti. Stal se stavovským historiografem. Své stěžejní dílo pětidílné Dějiny národa českého v Čechách a na Moravě vydával postupně v němčině i češtině od roku 1848 až do smrti. Jeho pohřeb se stal národní manifestací. Za německé okupace byl pomník rozebrán a ukryt, obnoven byl v roce 1945 a dovnitř byla vložena urna s pískem z popraviště v Kounicových kolejích. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | Lexikon české literatury, díl 3, svazek 2, 2000, str. 741 - 753 |
| Naposled editováno: | 18.03.2021 |
Torzo černé borovice v Pohádce máje
| Druh: | Literární |
| Okres: | Brno - město |
| Obec: | Brno - Bystrc |
| Jméno: | Pod Komorou - borovice |
| Kde se nachází? | Torzo stromu a tabule stojí 150 metrů SV od Podkomorské myslivny, na břehu potoka Veverky. Kdysi tudy vedla červená značka, než ji přeložili na nově zbudovanou lesní cestu. Nyní je místo velmi zarostlé, bez cesty, za vegetace těžké k nalezení. |
| Kdy vznikl? | Strom mohl pocházet z 18. století, protože v době, kdy ho zažil mladý Vilém Mrštík, už byl starý a mohutný. Já jsem vídal borovici v 60. letech 20. století jako strom s vysokým kmenem a ořezanou korunou, mírně prosychající. Borovice uschla v 80. letech 20. století. |
| Popis: | Na přelomu tisíciletí se uschlý kmen zřítil na zem, jeho torzo tu stále tlí. Zbyl pahýl vysoký zhruba metr. U něj stojí plechová tabule s fotkou borovice a textem. Vedle něj se nadšenci z okolních obcí pokusili v roce 2002 vysadit novou sazenici černé borovice, ale stromek po několika letech uhynul. Není divu, byl bez péče, ve stínu a s bující vegetací kolem neměl mnoho šancí k životu. |
| Nápis: | Černá borovice // místo dětských her // Viléma Mrštíka // a Heleny Nováčkové. // V blízkosti původní borovice byla nová // vysázena dne 26. května 2002 zástupci obcí // Ostrovačice a Veverské Knínice // a brněnských městských částí // Bystrc a Žebětín. |
| Poznámka: | Rodina Mrštíkova se čtyřmi syny se do Ostrovačic přistěhovala v roce 1869, kdy bylo Vilémovi 6 roků, a bydleli tam 5 let. Okolí Podkomorské myslivny měl Vilém důkladně prozkoumané, v ostrovačické škole se seznámil s Helenou Nováčkovou z myslivny, která byla o čtyři roky starší. Ta se pak stala první předlohou románové Helenky z Pohádky máje. Nikdy se to nedozvěděla, protože rodina podkomorského lesního se odstěhovala, román byl napsán o 16 let později a známým se stal ještě později. V knize se o borovici píše na několika místech, Mrštík jí říká černá “babice” a zdá se, že stála osamocena mimo les. Možná jen v románu. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | Mrštík, Vilém : Pohádka máje. |
| Naposled editováno: | 02.11.2022 |
Socha Helenky v Pohádce máje
| Druh: | Literární |
| Okres: | Brno - město |
| Obec: | Brno - Bystrc |
| Jméno: | Pod Komorou - Helenka |
| Kde se nachází? | Na Z okraji Podkomorských lesů, 2 kilometry SV od Ostrovačic, u myslivny Pod Komorou. Známé místo, prochází tu červená a žlutá značka. |
| Kdy vznikl? | 1949. Roku 1924 mladý a nadšený učitel Dlabal založil v tehdy Německých Knínicích Komité pro povznesení kraje Mrštíkovy Pohádky máje. Členové spolku chtěli vybudovat památník - sochu Helenky, jako symbolu mládí a krásy. Pořádali výstavy, plesy, hráli divadlo, střádali korunky. Ve třicátých letech přechází aktivita do Brna, kde vzniká Vlastivědný spolek Mrštíkovy Pohádky máje. Existuje dodnes. Ještě před válkou zbudovali podstavec pro sochu a navázali kontakt se sochařem Hlavicou. Po válce se konaly další sbírky, ale peníze nestačily. Situace se změnila v roce 1947. Tehdy byl v náměšťském zámku na letním pobytu prezident Beneš. Navštívil Pohádku máje, vyslechl výklad a kraj se mu natolik zalíbil, že návštěvu ještě třikrát zopakoval. Do sbírky na sochu přispěl chybějící částkou. Práce na soše mohly začít a socha byla slavnostně odhalena v neděli 22. května 1949. |
| Popis: | Z kruhového bazénku obkrouženého kovaným zábradlím vystupuje kamenný hranol. Na něm je umístěna socha dívky v životní velikosti z bílého carrarského mramoru. Socha vystihuje romantismus a mladistvou naivitu románové hrdinky. Autorem sochy je akademický sochař Emil Hlavica. Na žulovém hranolu jsou dva kovové štítky s textem. Socha na vyvýšeném prostranství před myslivnou je otočená směrem do kraje. V době instalace byla zdaleka vidět, jakoby vítala návštěvníky těchto míst. Přes zimu bývá socha skryta v obalu, aby byla chráněna proti vlivům povětrnosti. Dříve to byla dřevěná bedna, nyní je to průsvitný plastový obal. V roce 2002 prošla socha i její okolí důkladnou rekonstrukcí. Plot kolem bazénku byl nahrazen kovaným zábradlím. |
| Nápis: | přední štítek: HELENKA // HRDINKA MRŠTÍKOVY POHÁDKY MÁJE zadní štítek: TENTO POMNÍK BYL POŘÍZEN R. 1949 // NĚKOLIKA NADŠENCI ZA PODPORY // VEŘEJNÝCH ČINITELŮ // NAVRHL JEJ A V CAR. MRAMORU PROVEDL AKAD. SOCHAŘ EMIL HLAVICA Z BRNA |
| Poznámka: | Socha stojí ve středu oblasti, která dostala jméno po románu Viléma Mrštíka Pohádka máje. Román ve stylu imprese vycházel na pokračování v časopisu Světozor v roce 1892 a protože vzbudil jistou pozornost, vyšel poněkud přepracován knižně o pět let později. Od té doby ho různí vydavatelé vydali ještě třiatřicetkrát. Příběh mladé lásky studenta Ríši a plaché dívky z myslivny Helenky se odehrává kolem myslivny Pod Komorou. Právě pro plastické popisy jarní přírody sem začali lidé přicházet a mezi válkami se zrodil kult Pohádky máje. Zvláště, když byl román v letech 1926 a 1940 dvakrát zfilmován. Postava Helenky měla předobraz ve skutečné Heleně Nováčkové, kterou Mrštík znal, se kterou se přátelil, když mu bylo deset let a jí čtrnáct. Helena Nováčková se narodila 14. srpna 1858 v myslivně Pod Komorou. Měla ještě tři starší sestry, stejně jak v románu. Do školy chodila v Knínicích a Ostrovačicích. Byla mírné a příjemné povahy. Kolem roku 1874 se rodina stěhuje zprvu do Omic, později snad do Vídně a do Uher. Tam se její stopa ztrácí, zemřela prý v mladém věku. O tom, že podle ní vznikl román povinné školní četby, se nikdy nedozvěděla. Emil Hlavica (1887 - 1952) byl sochař, řezbář a malíř v Brně. V dílně svého otce se vyučil řezbářem, studoval řezbářství v Praze a na Akademii byl Myslbekovým žákem. Vyučoval kreslení a od roku 1919 začal samostatně pracovat. Jeho sochařská tvorba je rozsáhlá, zahrnuje práce portrétní i monumentální, výzdoby kostelů, pamětní desky, náhrobky, medaile, ilustrace. Socha Helenky patří k jeho nejvýznamnějším dílům, v Brně má ještě bustu Josefa Merhauta v Lužánkách. Pochován je na Ústředním hřbitově sk. 60 hrob č. 76. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | Havelka, Emanuel: I princezny mají děti, 1947 |
| Naposled editováno: | 03.11.2022 |
Památník Rudolfa Těsnohlídka
| Druh: | Literární, Lesnický Slavín |
| Okres: | Brno - venkov |
| Obec: | Bílovice |
| Jméno: | Těsnohlídek, Rudolf |
| Kde se nachází? | 1 km JV od kostela v Bílovicích, v Těsnohlídkově údolí, při rozdvojení dolin. Vede tu zelená značka. |
| Kdy vznikl? | 1929 |
| Popis: | Jednoduchá mohyla je složena z několika velkých balvanů. V největším je vsazena tmavá deska s textem. |
| Nápis: | RUDOLF // TĚSNOHLÍDEK // SPISOVATEL // 1882 - 1928 // 1929 |
| Poznámka: | V roce 1992 byla původní rozbitá deska nahrazena kopií. Památník patří současně do Lesnického Slavína i literárních pomníčků. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | Jiří Truhlář : Památníky adamovských lesů, 2003, str. 47.
|
| Naposled editováno: | 29.12.2020 |
