Pozadí

Pomníčky

Rozdělení pomníků do skupin je jen orientační, některé památky by mohly patřit do více oddílů. Hranice, co je a co už není pomníček, je tenká. Rozhoduje hlavně, zda má jméno nebo alespoň datum, historie, podoba. Některé skupiny pomníků (letecké tragédie, napoleonské, lichtenštejnské) jsou na jiných webových stránkách zpracovány důkladněji, než tady. Uvádím je v odkazech. Vysvětlení zkratek: S J V Z = světové strany, VSV = východoseverovýchod. Značka u jména pomníčku v abecedním seznamu označuje rozsáhlejší text.

Úvodní strana
Nahoru
ABC
Lesnický Slavín (47)
Lesnické a dřevařské (30)
Lovecké a pytlácké (19)
Napoleonské (16)
Lichtenštejnské (17)
Válečné (54)
Sochy v přírodě (41)
Literární (15)
Sakrální (53)
Dopravní nehody (15)
Letecké nehody (22)
Usmrcení bleskem (11)
Ostatní neštěstí (40)
Jeskyňářské a horolezecké (18)
Trampské objekty (41)
Jiné nezařaditelné (45)
Zaniklé (10)

Socha Helenky v Pohádce máje

Fotodetail
Fotodetail
Fotodetail
Fotodetail
Fotodetail
Druh: Literární
Okres:Brno - město
Obec:Brno - Bystrc
Jméno:Pod Komorou - Helenka
Kde se nachází? Na Z okraji Podkomorských lesů, 2 kilometry SV od Ostrovačic, u myslivny Pod Komorou. Známé místo, prochází tu červená a žlutá značka.
Kdy vznikl? 1949.
Roku 1924 mladý a nadšený učitel Dlabal založil v tehdy Německých Knínicích Komité pro povznesení kraje Mrštíkovy Pohádky máje. Členové spolku chtěli vybudovat památník - sochu Helenky, jako symbolu mládí a krásy. Pořádali výstavy, plesy, hráli divadlo, střádali korunky. Ve třicátých letech přechází aktivita do Brna, kde vzniká Vlastivědný spolek Mrštíkovy Pohádky máje. Existuje dodnes. Ještě před válkou zbudovali podstavec pro sochu a navázali kontakt se sochařem Hlavicou.
Po válce se konaly další sbírky, ale peníze nestačily. Situace se změnila v roce 1947. Tehdy byl v náměšťském zámku na letním pobytu prezident Beneš. Navštívil Pohádku máje, vyslechl výklad a kraj se mu natolik zalíbil, že návštěvu ještě třikrát zopakoval. Do sbírky na sochu přispěl chybějící částkou. Práce na soše mohly začít a socha byla slavnostně odhalena v neděli 22. května 1949.
Popis: Z kruhového bazénku obkrouženého kovaným zábradlím vystupuje kamenný hranol. Na něm je umístěna socha dívky v životní velikosti z bílého carrarského mramoru. Socha vystihuje romantismus a mladistvou naivitu románové hrdinky. Autorem sochy je akademický sochař Emil Hlavica. Na žulovém hranolu jsou dva kovové štítky s textem. Socha na vyvýšeném prostranství před myslivnou je otočená směrem do kraje. V době instalace byla zdaleka vidět, jakoby vítala návštěvníky těchto míst.
Přes zimu bývá socha skryta v obalu, aby byla chráněna proti vlivům povětrnosti. Dříve to byla dřevěná bedna, nyní je to průsvitný plastový obal. V roce 2002 prošla socha i její okolí důkladnou rekonstrukcí. Plot kolem bazénku byl nahrazen kovaným zábradlím.
Nápis: přední štítek: HELENKA // HRDINKA MRŠTÍKOVY POHÁDKY MÁJE
zadní štítek: TENTO POMNÍK BYL POŘÍZEN R. 1949 // NĚKOLIKA NADŠENCI ZA PODPORY // VEŘEJNÝCH ČINITELŮ // NAVRHL JEJ A V CAR. MRAMORU PROVEDL AKAD. SOCHAŘ EMIL HLAVICA Z BRNA
Poznámka: Socha stojí ve středu oblasti, která dostala jméno po románu Viléma Mrštíka Pohádka máje. Román ve stylu imprese vycházel na pokračování v časopisu Světozor v roce 1892 a protože vzbudil jistou pozornost, vyšel poněkud přepracován knižně o pět let později. Od té doby ho různí vydavatelé vydali ještě třiatřicetkrát. Příběh mladé lásky studenta Ríši a plaché dívky z myslivny Helenky se odehrává kolem myslivny Pod Komorou. Právě pro plastické popisy jarní přírody sem začali lidé přicházet a mezi válkami se zrodil kult Pohádky máje. Zvláště, když byl román v letech 1926 a 1940 dvakrát zfilmován. Postava Helenky měla předobraz ve skutečné Heleně Nováčkové, kterou Mrštík znal, se kterou se přátelil, když mu bylo deset let a jí čtrnáct.
Helena Nováčková se narodila 14. srpna 1858 v myslivně Pod Komorou. Měla ještě tři starší sestry, stejně jak v románu. Do školy chodila v Knínicích a Ostrovačicích. Byla mírné a příjemné povahy. Kolem roku 1874 se rodina stěhuje zprvu do Omic, později snad do Vídně a do Uher. Tam se její stopa ztrácí, zemřela prý v mladém věku. O tom, že podle ní vznikl román povinné školní četby, se nikdy nedozvěděla.
Emil Hlavica (1887 - 1952) byl sochař, řezbář a malíř v Brně. V dílně svého otce se vyučil řezbářem, studoval řezbářství v Praze a na Akademii byl Myslbekovým žákem. Vyučoval kreslení a od roku 1919 začal samostatně pracovat. Jeho sochařská tvorba je rozsáhlá, zahrnuje práce portrétní i monumentální, výzdoby kostelů, pamětní desky, náhrobky, medaile, ilustrace. Socha Helenky patří k jeho nejvýznamnějším dílům, v Brně má ještě bustu Josefa Merhauta v Lužánkách. Pochován je na Ústředním hřbitově sk. 60 hrob č. 76.
Galerie:
Odkazy:

Hlavica

Havelka, Emanuel: I princezny mají děti, 1947

Naposled editováno:03.11.2022