Pomníčky
Rozdělení pomníků do skupin je jen orientační, některé památky by mohly patřit do více oddílů. Hranice, co je a co už není pomníček, je tenká. Rozhoduje hlavně, zda má jméno nebo alespoň datum, historie, podoba. Některé skupiny pomníků (letecké tragédie, napoleonské, lichtenštejnské) jsou na jiných webových stránkách zpracovány důkladněji, než tady. Uvádím je v odkazech. Vysvětlení zkratek: S J V Z = světové strany, VSV = východoseverovýchod. Značka u jména pomníčku v abecedním seznamu označuje rozsáhlejší text.
Nahoru
ABC
Resslův pomník u Bílovic.
| Druh: | Lesnický Slavín |
| Okres: | Brno-venkov |
| Obec: | Kanice |
| Jméno: | Ressel, Josef |
| Kde se nachází? | Na konci Těsnohlídkova údolí je asi 200 metrů dlouhá louka se starými smrky. Krásné místo v masívu Hádů. Na horním konci louky v ohybu lesní silnice zvané Červená, nebo též Resslovka, stojí pomník. Známé místo. Odbočka zelené značky. |
| Kdy vznikl? | 1929, v první vlně budování památníků Lesnického Slavína. |
| Popis: | Na dvoustupňovém základu stojí betonový sloup zakončený římsami a půlkulatým vrchlíkem. Výška pomníku je 4 metry. Na straně k silnici je oválná podobizna vyrytá do světlého betonu. Autorem sgrafita je Josef Opletal. Pod obrazem je tmavá leštěná deska s textem. Pomník znám 60 let a za tu dobu se nijak nezměnil. Dobrá práce. |
| Nápis: | Lesník - Technik // JOSEF // RESSEL // Vynálezce // lodního šroubu // 1793 - 1857 // 1929 |
| Poznámka: | Josef Ressel (1793 Chrudim - 1857 Lublaň), lesník, technik a vynálezce evropského významu. Pocházel z česko-německé rodiny. Vystudoval gymnázium v Linci a lesnickou akademii ve Vídni. Stal se lesníkem v dnešním Slovinsku a Chorvatsku. Vymyslel a přihlásil k patentování řadu vynálezů z různých oborů: valivá válečková ložiska, vylepšení válcových lisů, parní vůz, konzervování kožených výrobků, ohýbání dřeva za tepla a mnoho dalších. Uchytil se ale jen jediný a to vynález lodního šroubu a jeho umístění mezi kýl a kormidlo lodi, na který získal patent v roce 1829. Vyskytli se ale chytráci, kteří ho o slávu a peníze připravili. Zemřel v dluzích a chudobě na malárii, měl 10 dětí ze dvou manželství. Teprve v roce 1866 bylo jeho prvenství vynálezu lodního šroubu uznáno. K Resslově odkazu se hlásí nejen Češi, ale i Rakušané a Slovinci. Po Evropě má několik pomníků a pamětních desek, ve městech se po něm jmenuje více ulic, v Rakousku se dostal i na bankovky, s Brnem ale neměl nic společného. Když v roce 1927 v rámci lesnické exkurze pátral prof. Opletal se studenty v Lublani po hrobu Josefa Ressla, nedopátrali se ničeho. Přesto v Brně na lesnické fakultě opatrují urnu s prstí, kterou v okolí pravděpodobného hrobu nabrali jejich slovinští kolegové v roce 1957 při příležitosti stého výročí Resslova úmrtí. Resslova hájovna, která se nachází jen 100 metrů od pomníku, je o deset let mladší než pomník. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | Jiří Truhlář: Památníky adamovských lesů, 2003, s. 31 |
| Naposled editováno: | 18.08.2023 |
