Pomníčky

Rozdělení pomníků do skupin je jen orientační, některé památky by mohly patřit do více oddílů. Hranice, co je a co už není pomníček, je tenká. Rozhoduje hlavně, zda má jméno nebo alespoň datum, historie, podoba. Některé skupiny pomníků (letecké tragédie, napoleonské, lichtenštejnské) jsou na jiných webových stránkách zpracovány důkladněji, než tady. Uvádím je v odkazech. Vysvětlení zkratek: S J V Z = světové strany, VSV = východoseverovýchod. Značka u jména pomníčku v abecedním seznamu označuje rozsáhlejší text.

Zkrácená verze

Úvodní strana

Nahoru

ABC

Lesnický Slavín (47)

Lesnické a dřevařské (30)

Lovecké a pytlácké (19)

Usmrcení bleskem (11)

Ostatní neštěstí (41)

Jeskyňářské a horolezecké (18)

Trampské objekty (40)

Jiné nezařaditelné (46)

Zaniklé (12)

Deska profesora Bayera v Arboretu Křtiny

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Blansko
Obec:	Křtiny
Jméno:	Bayer August - botanik
Kde se nachází?	Místo pro desku zakladatele arboreta bylo vybráno v dolní části arboreta, vedle rybníčku Na lukách, 100 metrů od vstupní brány.
Kdy vznikl?	1973. U příležitosti 50. výročí vzniku Školního lesního podniku byl zakladateli arboreta profesoru Bayerovi odhalen tento památník.
Popis:	Na velkém oblém balvanu, přivezeném od obce Pyšel u Náměště, je připevněna litinová tabulka 0,5 x 0,5 metru s textem. Kolem jsou vysázeny rododendrony a exoty.
Nápis:	* 6. 3. 1882 // PROF. DR. // AUGUST BAYER // BOTANIK // ZAKLADATEL DENDROLOGICKÉHO // ÚSTAVU A ARBORETA // + 23. 2. 1942
Poznámka:	Prof. dr. August Bayer (1882 - 1942), botanik, dendrolog. Vystudoval přírodopisný obor na univerzitě v Praze, od roku 1922 působil v Brně na Vysoké škole zemědělské jako soukromý docent a 1927 profesor dendrologie a fytopatologie, byl i děkanem lesnického oboru. Má zásluhy o zřízení významných přírodních rezervací kolem Brna, v roce 1928 založil arboretum ve Křtinách. Podnikl mnoho studijních cest, kde sbíral semena a sazenice pro arboretum. Za války se zapojil do odboje, byl zatčen a zemřel v Mauthausenu.
Galerie:
Odkazy:	egeon botany Jiří Truhlář: Památníky Adamovských lesů, 2003, str. 114
Naposled editováno:	12.11.2023

Památník lesníka Bohdaneckého u Adamova

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Brno-venkov
Obec:	Bílovice
Jméno:	Bohdanecký, Josef
Kde se nachází?	Z centra Útěchova 1,7 kilometru k VJV, na hřebeni Dlouhých vrchů. Vede sem odbočka žluté značky, dlouhá asi 250 metrů. Pomník stojí na kraji lesního palouku s omezeným výhledem na babické lesy. Pěkné místo.
Kdy vznikl?	1929. V první vlně vzniku památníků Lesnického Slavína spolu s 34 dalšími objekty.
Popis:	Do betonového základu je vsazen štíhlý přírodní balvan z načervenalého slepence, vysoký 1,6 metru. Na jeho přední straně je na výšku umístěna tmavá deska s textem.
Nápis:	JOSEF // BOHDANECKÝ // 1846 - 1920 // 1929
Poznámka:	Josef Bohdanecký (1846 - 1920) pocházel ze starého lesnického rodu v jižních Čechách. Roku 1865 ukončil vzdělání na německé lesnické škole v Bělé pod Bezdězem. Stal se adjunktem na schwarzenberském panství na Orlíku bez nároku na plat - tak to tehdy chodilo. Služebně ale postupoval až k vedení lesního úřadu na Orlíku v roce 1880. 1883 byl jmenován lesmistrem a teprve potom se žení. Protože si chtěl vzít sestřenici, musel žádat o dispens samotného papeže. Jeho syn Karel se rovněž stal lesníkem. V letech 1888 - 1894 se stal ředitelem lesnické školy v Písku. Za zásluhy v lesním hospodaření mu roku 1898 císař udělil titul rytíře Řádu Františka Josefa. Na dvacítce výzkumných ploch ověřil dodnes používanou probírkovou metodu pojmenovanou Bohdaneckého, nebo také třímilimetrovou. Metoda spočívá v tom, že stromy dále od sebe mají větší roční přírůstky, až tři milimetry, a vytěží se více dřeva. Často publikoval v odborných lesnických časopisech. Po 45 letech působení v orlických lesích odešel do výslužby v roce 1911. Tento pomník má zvláštní význam i pro mě. Byl prvním, který jsem našel, když jsem začal v říjnu 1986 systematicky hledat, evidovat a dokumentovat vlastivědně významná místa kolem Brna. Dostal tedy číslo 1 a nyní (2023) jsem u položky 1270.
Galerie:
Odkazy:	Bohdanecký Adamov a okolí Truhlář, Jiří: Památníky adamovských lesů, 2003, str. 16
Naposled editováno:	10.03.2023

Památník Josefa Decretta

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Brno-venkov
Obec:	Babice nad Svitavou
Jméno:	Decrett, Josef
Kde se nachází?	Pomník stojí S od Babic, na mýtině vysázené exoty, pod starými stromy. Padesát metrů od něj vede Skatulova lesní cesty. U památníku končí modrá značka.
Kdy vznikl?	1929. Byl zřízen péčí doc. Gustava Artnera v první vlně budování Lesnického Slavína.
Popis:	Mohyla z volně ložených vápencových balvanů je vysoká 1,3 metru. V nejvyšším kamenu je vsazena tmavá deska s nápisem.
Nápis:	JOSEF // DECRETT // 1774 - 1841 // 1929
Poznámka:	Jozef Dekret-Matejovie (1774 - 1841), významný slovenský lesník na Horehroní, obnovitel horehronských lesů. Ač absolvent gymnásia nastoupil do lesní služby jako nádeník a postupně se vypracoval z hajného až na lesního soudce v Brezně. Zprvu zaváděl nové způsoby těžby, protože ruční pila byla neznámá a vše se těžilo sekerami. Hlavní zásluha ale byla, že začal plánovitě zalesňovat holiny, vzniklé překotnou těžbou dřeva pro železárny. Do té doby se les obnovoval náletovými dřevinami. Dekret zavedl sběr semen, lesní školky, výsadbu sazenic a ochranu porostů. Byl to slovenský lesnický buditel.
Galerie:
Odkazy:	Wikipedie Adamov a okolí Egeon Jiří Truhlář: Památníky adamovských lesů, 2003, s. 39
Naposled editováno:	18.09.2023

Pomník Bohumila Doležala

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Blansko
Obec:	Jedovnice
Jméno:	Doležal, Bohumil
Kde se nachází?	2300 metrů SSV od kaple v Bukovině. Na rozlehlé plošině Proklestu ukřižovatky lesních silnic a cest. Kolem vede zeleně značená cesta.
Kdy vznikl?	Slavnostní odhalení 14.10.2011 ke 100. výročí narození.
Popis:	Výpravný pomník vysoký 2 metry dala postavit Vysoká škola zemědělská. Z trojúhelníkového betonového soklu vztyčeny tři leštěné žulové desky, završené trojbokým jehlanem. Nápisy na všech třech deskách.
Nápis:	PROF. DR. TECHN. ING. // BOHUMIL DOLEŽAL // DRSC., DR.H.C. // 2.3.1911 3.8.2000// Další texty na zbylých dvou deskách.
Poznámka:	Bohumil Doležal byl profesorem hospodářské úpravy lesů na Lesnické fakultě Vysoké školy zemědělské v Brně. Vychoval a ovlivnil generace lesních inženýrů. V roce 1992 ho Mendelova univerzita poctila čestným doktorátem.
Galerie:
Odkazy:	Wikipedie
Naposled editováno:	09.11.2020

Pomník Jana Doležela na Proklestu

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Blansko
Obec:	Bukovinka
Jméno:	Doležel, Jan
Kde se nachází?	Strohý pomník stojí 1,5 kilometru S od kaple v Bukovině, při lesní silnici. Od plochého vrcholu Proklestu (kóta 574 m) je vzdálen 300 metrů k V.
Kdy vznikl?	1929. Projekt připravil Josef Zamazal.
Popis:	Na třístupňovém podstavci spočívá čtyřhranný betonový sloup, nahoru se mírně zužující. V jeho spodní části je černá tabulka s textem. Pomník je vysoký tři metry.
Nápis:	JAN DOLEŽEL // 1850 - 1929
Poznámka:	Jan Doležel (1850 - 1929) byl lesníkem samoukem. Pracoval na arcibiskupských statcích. Na lesním úřadě v Kroměříži prováděl katastrální práce vynikajícím způsobem.
Galerie:
Odkazy:	Čechová - bakalářka Egeon Truhlář, Jiří: Památníky adamovských lesů, 2003, s.52
Naposled editováno:	19.08.2023

Pomník Eduarda Duchoslava na Proklestu.

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Blansko
Obec:	Křtiny
Jméno:	Duchoslav, Eduard
Kde se nachází?	Pomník stojí v lesním komplexu Proklestu, na hřbetu a u průseku, 1200 metrů V od vstupu do Arboreta Křtiny. Odtud je k němu i nejjednodušší přístup. Po žluté značce Rychtářovým žlíbkem až k Schindlerově studánce a odtud to na hřbet s pomníkem máme po odbočce žluté značky 400 metrů do kopce. Kolem památníku vede trasa singletrailu.
Kdy vznikl?	Asi ve třicátých letech 20. století. Vznikl péčí Josefa Zamazala.
Popis:	Betonový obelisk na čtvercovém základu je vysoký 2,5 metru. Do krychlového dříku je vsazena tmavá deska s textem.
Nápis:	Ing // EDUARD DUCHOSLAV // 1862 - 1926
Poznámka:	Eduard Duchoslav (1862 - 1926), profesor a ředitel lesnické školy v Písku. Měl vyšší lesnické vzdělání z Vídně a roku 1886 se přihlásil jako instruktor na nově zřízenou lesnickou školu v Písku. Tam strávil 39 let života, nakonec jako její ředitel. Roku 1899 byl jmenován prvním českým profesorem lesnického ústavu. Položil základy českého lesnického názvosloví. Psal učebnice, nejznámější je Nauka o těžbě lesní.
Galerie:
Odkazy:	egeon Jiří Truhlář: Památníky adamovských lesů, 2003, s. 52.
Naposled editováno:	20.09.2023

Pamětní deska Ferdinanda Fiscaliho nad Dřínovou

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Brno-venkov
Obec:	Babice
Jméno:	Fiscali, Ferdinand
Kde se nachází?	V přírodní rezervaci Dřínová, JV od rozhledny Alexandrovka. Deska je umístěna na přírodní skalce na hraně svahu mezi plošinou a prudkým svahem ke Svitavě. Hledá se těžko, cesta k ní nevede. Od kóty Nad Střelčím (527 m) je vzdálena 100 metrů k JZ. Poloha desky na serveru mapy.cz je uvedena nepřesně.
Kdy vznikl?	1929. Desku navrhl a místo vybral doc. Gustav Artner.
Popis:	Do vápencové skalky vysoké zhruba jeden a půl metru je vsazena tmavá deska s nápisem. Je otočena směrem do údolí.
Nápis:	FERDINAND FISCALI // 1827 - 1907 // 1929
Poznámka:	Ferdinand Fiscali (1827 - 1907), lesnický odborník a pedagog. Studoval na německé technice a lesnictví vystudoval na akademii ve Vídni. Na velkostatku Dobříš dosáhl hodnosti lesmistra. Šest let vyučoval na lesnické škole v Úsově, kde se stal ředitelem. Pak 28 let působil jako ředitel střední lesnické školy v Bělé pod Bezdězem. Byl vrchním lesním radou a byl povýšen do rytířského stavu. Angažoval se i společensky, byl členem nejrůznějších sdružení a spolků. V Bělé má pomník.
Galerie:
Odkazy:	Wikipedie Les a lov Truhlář, Jiří: Památníky adamovských lesů, 2003, s.39
Naposled editováno:	19.08.2023

Pamětní deska Karla Gangloffa v Myší díře.

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Brno-venkov
Obec:	Bílovice
Jméno:	Gangloff - lesmistr
Kde se nachází?	Pamětní deska je ve skalní stěně při ústí údolí Myší díra do údolí Svitavy, u podchodu pod železnicí. Bílovice jsou vzdáleny 2,5 kilometru. Deska je dost nenápadná.
Kdy vznikl?	1929
Popis:	Obdélníková deska z tmavého kamene je zazděna do skály nad potokem.
Nápis:	KAREL // GANGLOFF // 1809 - 1879 // 1929
Poznámka:	Karel Daniel Gangloff (1809 - 1879), vynálezce a geometr. Narodil se v Praze německým rodičům. Technicky nadaný chlapec se rozhodl pro lesnické povolání. Zpočátku působil v Rožmitále, přitom studoval a dosáhl titulu lesního inženýra. Zaměstnavatel ho přeložil do Červené Řečice, kde strávil 25 let jako polesný. Odtud pocházejí všechny jeho významné vynálezy. V roce 1864 se natrvalo vrací do Rožmitálu, do brdských lesů jako lesmistr. Pod Třemšínem si nechal postavit litinový kříž ve tvaru dřevěných klád - Gangloffův kříž. Vynalezl dendrometr - přístroj na určování tloušťky kmene ve výšce, planimetr - přistroj na zjištění plochy z plánu, šindelku - stroj na výrobu šindelů, stroj na výrobu zápalkových dřívek a desítky dalších přístrojů a měřidel. Byl to do sebe uzavřený dříč, věčně kutící ve své dílně. Ženil se v 66 letech. Cesta z Útěchova do údolí Svitavy byla pojmenována Gangloffova cesta.
Galerie:
Odkazy:	Wikipedie Jan Čáka: Brdské toulání, 1983, str. 52 - 60. Jiří Truhlář: Památníky adamovských lesů, 2003, str. 40
Naposled editováno:	18.03.2023

Památník Leopolda Grabnera

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Brno-venkov
Obec:	Olomučany
Jméno:	Grabner, Leopold
Kde se nachází?	1500 metrů JJV od kaple v Olomučanech. Na V straně plošiny Výškůvka nad svahem. Vede sem odbočka z červeně značené cesty.
Kdy vznikl?	1929
Popis:	Velký pomník vysoký 3 metry. Do soklu vyzděného z vápencových kamenů je vsazena velká železobetonová deska, popsaná z obou stran. Na východní straně je podobizna lesníka (kopie ze 60. let), název jeho knihy z roku 1840 a první věta z předmluvy jako faksimile rukopisu. Na západní straně desky je uveden překlad do češtiny a černá žulová deska s nápisem.
Nápis:	LEOPOLD GRABNER // 1802 – 1864 // 1929 //
Poznámka:	Leopold Grabner byl vzdělaný lesní hospodář v lichtenštejnských lesích a profesor na Lesnické akademii v Mariabrunnu.
Galerie:
Odkazy:	Jiří Truhlář : Památníky adamovských lesů, 2003, str. 22-23.
Naposled editováno:	02.11.2020

Pomník Havelky a Zieglera na palouku U luže

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Brno-venkov
Obec:	Bílovice
Jméno:	Havelka - Ziegler
Kde se nachází?	Pomník stojí na okrasném palouku U luže, 2,5 kilometru SZ od středu Bílovic. Středem palouku vede lesní cesta Vojanka se zelenou značkou, od které je pomník vzdálen 60 kroků. Křižovatka lesních i značených cest je navštěvované místo. Při založení palouku byly kolem památníku vysázeny exoty, dnes jsou z nich stoleté stromy.
Kdy vznikl?	1929. Mnohatunový balvan vezli z Babího lomu v zimě na saních.
Popis:	Plochý slepencový kámen vložený do kamenného podstavce je vysoký dva metry. Do čelní stěny je vsazena na výšku černá leštěná deska s textem.
Nápis:	Opsáno s chybou ve jménu, správně: Vilím. VILÉM VĚNCESLAV // HAVELKA // 1780 - 1847 // Dr. JOSEF LIBOSLAV // ZIEGLER // 1782 - 1846 // 1823: // "Umění lesní podle Jiřího L. Hartiga a ji- // ných nejvýbornějších spisovatelů složené, // s lesnictvím vlasteneckým dle vlastní // zkušenosti srovnané a vlastním nákla- // dem vydané". // 1929
Poznámka:	Vilím Věnceslav Havelka (1780 - 1847) byl zkušeným lesmistrem na panství v Opočně. Josef Liboslav Ziegler (1782 - 1846),básník, překladatel, východočeský buditel, byl profesorem bohosloví v Hradci Králové, později chrudimský děkan. Oba společně vydali překlad knihy významného německého lesníka Georga Hartiga: Lehrbuch für Förster und die es werden wollen. Ziegler obsáhlý spis přeložil a Havelka doplnil a přizpůsobil českému lesnictví. Třídílné rozsáhlé dílo vycházelo v letech 1819 - 1823 a na pomníku je uveden zestručnělý (!!) název knihy, celý název je šestkrát delší. Známý palouk U luže (spisovně U louže, někdy tu na jaře vzniká jezírko) bývá místem mnohých turistických akcí. Na první jarní neděli roku 1970 tu brněnští turisté pořádali Vítání jara. Několik jich přijelo na lyžích, protože v lesích (22.3.!!) ještě leželo 40 čísel jarního firnu. Od roku 1971 se tu první jarní sobotu setkávají členové Vlastivědného klubu Petra Bezruče, aby přivítali jaro. Klub navazuje na bezručovskou tradici Vítání jara na Šmelcovně, sahající do roku 1902. Schází se tu i několik set lidí, trubači školního lesního podniku zatroubí fanfáru, děti z Bílovic spálí se zpěvy Smrtku a celé shromáždění zapěje tradiční vlasteneckou píseň Přijde jaro, přijde. K vidění tu bývá i žezlo - turistická hůl s mosaznou hlavičkou Jana Žižky, která patřila Bezručovi a nyní ji přechovává předsedkyně klubu.
Galerie:
Odkazy:	Egeon - Ziegler Muzeum - Havelka Jiří Truhlář: Památníky adamovských lesů, 2003, str. 25 Lexikon české literatury 4/II, 2008, str. 1739 - 1742
Naposled editováno:	17.03.2023

Pomník Věnceslava Havelky u Křtin

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Blansko
Obec:	Křtiny
Jméno:	Havelka, Vilím Věnceslav
Kde se nachází?	Pomník stojí S od Křtin, na V úbočí Křtinského údolí. Od vchodu do arboreta Křtiny je vzdálen 600 metrů k JV. Po lesní cestě Palaška vystoupáme na hřbet k hranici přírodní rezervace Bayerova. Od hranice rezervace označené červenými pruhy je památník vzdálen asi 80 metrů. Hledá se těžko, cesta k němu nevede a za vegetace je terén v okolí poněkud nepřehledný. Zvláštní, opuštěné místo.
Kdy vznikl?	Není úplně jasné, možná třicátá léta 20. století. Podle stylu se na jeho zbudování podílel Josef Zamazal. Dlouho byl pomník bez desky. Litinová deska byla na památník umístěna v roce 1973.
Popis:	Kamenná stavba z velkých kamenů je vysoká 2,5 metru. Čtvercový půdorys se dole rozšiřuje. Některé kameny hrozí odpadnutím. Uprostřed je kovová deska s vystupujícím nápisem, dříve silně rezavá, nyní natřená hnědou barvou.
Nápis:	VĚNCESLAV // HAVELKA // VÝZNAMNÝ ČESKÝ LESNÍK // 1780 - 1847
Poznámka:	Vilím Věnceslav Havelka (1780 - 1847) byl zkušeným lesmistrem na panství v Opočně. Společně s Josefem Liboslavem Zieglerem vydali překlad knihy významného německého lesníka Georga Hartiga: Lehrbuch für Förster und die es werden wollen. Ziegler obsáhlý spis přeložil a Havelka doplnil a přizpůsobil českému lesnictví. Třídílné rozsáhlé dílo vycházelo v letech 1819 - 1823 a dlouho patřilo k základům lesnictví. Pomník věnovaný oběma pánům společně stojí na palouku U luže blízko Bílovic.
Galerie:
Odkazy:	egeon Jiří Truhlář: Památníky adamovských lesů, 2003, s. 26
Naposled editováno:	19.09.2023

Desky Vincence Hlavy a prof. Drtiny ve Křtinách.

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Blansko
Obec:	Křtiny
Jméno:	Hlava - Drtina
Kde se nachází?	Tři desky jsou umístěny v průjezdu křtinského zámku, který je externím pracovištěm Vysoké školy lesnické v Brně. Na každé straně průjezdu je jedna. Na středním pilíři průjezdu je třetí deska s vyňatkem řeči, kterou prof. Drtina vyslovil v Praze u příležitosti otevření Vysokého učení lesnického dne 10. března 1919.
Kdy vznikl?	1929. Obě desky byly instalovány zásluhou prof. Rudolfa Haši.
Popis:	Jednoduché kamenné desky s nápisy.
Nápis:	1821 - 1830 // VINCENC HLAVA // /:1782 - 1849:/ // 1929 Na druhé straně průjezdu: 19 10/3 19 // PHIL. DR. FR. DRTINA // /:1861 - 1925:/ // 1929
Poznámka:	Vincenc Hlava (1782 - 1849) lesník, vynálezce, pedagog. Jako lesnický praktikant v Točníku se dále vzdělával a záskával praxi. V roce 1813 dosáhl místa lesmistra v Dačicích. Tam založil v roce 1820 první českou lesnickou školu, která za deset let vychovala 251 lesníků. Bez veřejné podpory, odkázána na dary, skončila v roce 1830. Její zkázu završil požár, který zničil školu, pomůcky i sbírky. Hlava už neměl sil ji obnovit. Uplatnil se i jako vynálezce, vynalezl stroj na kácení slabého dříví, stroj na vrtání potrubí, šindelku a další mechanismy. V Dačicích mu odhalili pomník. František Drtina (1861 - 1925) byl český filosof, politik, univerzitní profesor Karlovy univerzity a spoluzakladatel skautingu v Čechách. Spolu s Masarykem založili kolem roku 1900 Realistickou stranu. Byl poslancem Říšského sněmu ve Vídni, za první světové války byl členem odboje v Maffii. Jeho synem byl politik Prokop Drtina.
Galerie:
Odkazy:	egeon - Hlava wikipedie - Drtina Jiří Truhlář: Památníky adamovských lesů, 2003, s. 36 - 38.
Naposled editováno:	28.01.2024

Památník Hradská lesní silnice u Olomučanů

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Blansko
Obec:	Olomučany
Jméno:	Hradská silnice
Kde se nachází?	Hradská lesní silnice začíná nad Olomučany, brzy se stočí k SZ, prochází poblíž Nového hradu (proto Hradská) a končí na rozcestí pod Novým hradem u studánky a Žalmanova pomníku. Měří 5,3 kilometru a byla budována v letech 1924 - 1926. Pomník stojí v nejvyšším bodě silnice, 464 metrů nad mořem, na křižovatce lesních cest, na J od Olomučanů.
Kdy vznikl?	1937. Památník vznikl péčí prof. Josefa Opletala a znamenal završení jeho činů v Lesnickém Slavíně. Pomník byl naposled opraven v létě 2023.
Popis:	Pomník patří k nejzdařilejším, nejvýraznějším památníkům Lesnického Slavína. Čtyřmetrová stavba je složena ze dvou hladkých krychlí s texty, které odděluje sloup z kamenného zdiva. Horní krychle je zakončena betonovým kotoučem, na jejích stěnách jsou parametry silnice a citáty Turgeněva a Anatola France. Na J straně jsou sluneční hodiny. Spodní krychle je zapuštěna v kamenném kruhovém soklu a jsou na ní uvedeny směry a vzdálenosti do blízkých obcí.
Nápis:	Rozsáhlé texty ze všech čtyř stran památníku jsou v úplnosti uvedeny tady a s komentářem je uvádí i Truhlář.
Poznámka:	Hradská silnice byla první stavbou tohoto druhu v nově zřízeném Školním lesním podniku. Zároveň byla poslední realizovanou stavbou, kterou v silničním budování navrhl a provedl prof. Josef Opletal (1863 - 1953). I proto se rozhodl postavit památník této silnici. Bylo mu 74 let, krátce předtím odešel do důchodu a tato stavba měla završit jeho dlouholeté úsilí o zkrášlení lesů Školního lesního podniku, kde byl dlouhá léta ředitelem. Citáty na pomníku jsou ideovým vyjádřením myšlenek, kterými se zaobíral a pocitů, které tehdy zažíval.
Galerie:
Odkazy:	Wikipedie - Slavín egeon Jiří Truhlář: Památníky Adamovských lesů, 2003, str. 64 - 66.
Naposled editováno:	11.11.2023

Pamětní deska básníku Hviezdoslavovi

Druh:	Lesnický Slavín, Literární
Okres:	Brno-venkov
Obec:	Babice
Jméno:	Hviezdoslav, Pavol Országh
Kde se nachází?	Pamětní deska je v jižním úbočí Josefovského údolí, asi 400 metrů V od chaty Švýcárna. Je na skále šest metrů nad stezkou. Je dost nenápadná, kdo o ní neví, ten si jí nevšimne. Nejjednodušší cesta je nenápadným chodníkem, který začíná u chaty Švýcárna a mírně stoupá úbočím ke skalám. Kdysi ho pojmenovali Hviezdoslavova stezka a vedla tu žlutá značka. Desku hledejte na první výrazné skále nad pěšinou, dřív, než se dojde k řetězu. O 50 metrů dál je pravoslavný kříž Ruská stráň . Pěšina leží v Národní přírodní rezervaci, kde je chůze mimo značené cesty zakázána.
Kdy vznikl?	1929. Deska byla instalována v první vlně vzniku pomníků Lesnického Slavína.
Popis:	Tmavá leštěná deska je zasazena naležato do vápencového skaliska, porostlého mechem. Přístup k desce je poněkud obtížnější, ale z pěšiny je deska dobře vidět.
Nápis:	PAVEL ORSAGH // HVIEZDOSLAV // veľký slovenský básnik // a milovník prírody 1849 // 1921 // 1929
Poznámka:	Na serveru Mapy.cz je poloha desky umístěna chybně. Pavol Országh Hviezdoslav (1849 - 1921) byl významný slovenský básník a překladatel. Povoláním právník, advokát, soudce, žil v Dolném Kubíně, kde je i pochován. První básně psal už na studiích v Kežmaroku a Prešově, od roku 1877 používal pseudonym Hviezdoslav. Psal sbírky přírodní lyriky i epická díla. Z nich nejznámější je Hájnikova žena. Překládal z ruštiny, polštiny, méně z angličtiny, němčiny, maďarštiny. V závěru života byl předsedou Matice slovenské a vytvoření Československa přivítal s nadšením.
Galerie:
Odkazy:	Vikipedia Truhlář, Jiří: Památníky adamovských lesů. 2003, s.40
Naposled editováno:	28.06.2023

Památník lesníka Chadt - Ševětínského

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Blansko
Obec:	Olomučany
Jméno:	Chadt - Ševětínský, Jan Evangelista
Kde se nachází?	Na V od Olomučan na plochém vrcholu Pokojné (502 m). Pomník je umístěn ve sníženině dávno opuštěného povrchového dolu na železnou rudu. Nyní k němu vede odbočka červené značky. Když jsem pomník v osmdesátých letech našel, nevedla k němu žádná pěšina a místo vypadalo velmi opuštěně a romanticky.
Kdy vznikl?	1929 v první vlně stavby pomníků Lesnického Slavína.
Popis:	Do soklu z velkých balvanů je vsazen štíhlý kámen na výšku a do něho je vložena tmavá lichoběžníková deska s nápisem. Výška pomníku je 1,8 metru.
Nápis:	JAN EVANG. // CHADT - ŠEVĚTÍNSKÝ // 1860 - 1925 // 1929
Poznámka:	Jan Evangelista Chadt (1860 - 1925), významný lesník a lesnický spisovatel. Ševětínský byl jeho pozdější literární pseudonym podle obce, kde chodil do školy. Pocházel ze Šumavy z rodiny revírníka. Po absolvování lesnické školy v Písku působil na několika místech na Šumavě, mj. na Březníku (Klostermannův Pürstlink). Má zásluhu na vzniku pralesní rezervace na Boubíně. 25 let sloužil na Lounsku ve Vinařicích. Zabýval se botanikou, ochranou stromů, ale hlavně historií lesnictví a lovu. Vydal 82 spisů s tematikou lesnictví, publikoval na 500 odborných článků v lesnických časopisech. Pořídil soupis významných stromů v Čechách. Nejvýznamnějším dílem jsou tisícistránkové Dějiny lesů a lesnictví, které vydal roku 1913 vlastním nákladem. Dostal nabídku vyučovat dějiny lesnictví na Lesnické fakultě v Brně, ale odmítl ji pro pokročilý věk. Dva roky nato zemřel.
Galerie:
Odkazy:	lesnet egeon Jiří Truhlář: Památníky adamovských lesů, 2003, s. 41
Naposled editováno:	03.07.2024

Památník lesníka Knappa u Olomučan

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Blansko
Obec:	Olomučany
Jméno:	Knapp, Karel
Kde se nachází?	Pomníček leží 1,5 kilometru V od centra Olomučan, v lese na břehu malé zarůstající tůňky. Je na odbočce červené značky, dlouhé 100 metrů. Zvláštní místo.
Kdy vznikl?	1929. Památník zřízen v první vlně budování Lesnického Slavína zásluhou doc. Gustava Artnera.
Popis:	Ze skupiny omechovatělých kamenů vyčnívá jeden vyšší. Na něm je umístěna černá leštěná tabulka s textem. Zdá se, že pomníček byl původně trochu vyšší, na horním kamenu jsou zbytky betonu.
Nápis:	ING. KAREL // KNAPP // 1862 - 1928 // 1929
Poznámka:	Karel Knapp (1862 - 1928) nastoupil na praxi v lesním úřadě v Písku. Jeho šefem byl správce lesů Josef Zenker, který měl velký vliv na Knappův profesní vývoj a dovzdělání v lesnických vědách. Po Zenkerově úmrtí nastoupil Knapp na jeho místo, stal se lesmistrem a správcem píseckých městských lesů. 30 let pokračoval v díle započatém jeho předchůdcem. Propagoval cizí dřeviny, hlavně douglasku, dával sázet smíšené lesy s dřevinami různého stáří, budoval nové lesní cesty. Publikoval mnoho odborných článků v několika časopisech, učil na lesnické škole v Písku. Narodil se a zemřel v Písku.
Galerie:
Odkazy:	egeon Čtyřhranka Truhlář, Jiří: Památníky adamovských lesů, 2003, s. 42
Naposled editováno:	03.04.2024

Pomník Josefa Konšela u Bílovic

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Brno-venkov
Obec:	Bílovice nad Svitavou
Jméno:	Konšel, Josef
Kde se nachází?	Na V od Bílovic, v zátočině lesní silnice Červená, pod svahem spadajícím ze Zadních Hádů, na vyvýšeném místě nad silnicí.
Kdy vznikl?	1969. Pomník byl slavnostně odhalen při zahájení exkurze, pořádané k 50. výročí vzniku Lesnické fakulty v Brně.
Popis:	Pomník tvoří dva červené slepencové balvany z Babího lomu, oba zasazené na výšku. Kameny mají rozměr asi 2 x 2 metru a 1 x 1 metr. Na čelní straně, otočené do údolí, mají oba balvany připevněné hladké kamenné desky s texty. Původní nápisy byly v bronzových proužcích, vydržely do přelomu století.
Nápis:	Na větším kamenu: PROF.ING.DR.H.C. // JOSEF KONŠEL // 20. 3. 1875 - 18. 7. 1958 // PROFESOR TVORBY A PĚSTĚNÍ LESŮ // ZAKLADATEL ÚSTAVU PĚSTĚNÍ LESŮ // NA LESNICKÉ FAKULTĚ V BRNĚ Původní nápis byl kratší. Na menším kamenu: "STRUČNÝ NÁSTIN // TVORBY A PĚSTĚNÍ LESŮ // V BIOLOGICKÉM PONĚTÍ." // KONŠEL, J. UČEBNICE, BRNO 1931 Původní nápis na menším kamenu: "Do lesa nechoď, kdo nemáš citu, ničivé pouze snahy kdo znáš, vyhni se stromům, vyhni luk svitu, vyhni i nám - tys nepřítel náš!" z knihy prof. J.Konšela: O pěstění lesů
Poznámka:	Josef Konšel (1875 - 1958) kněz, lesník a vysokoškolský pedagog. Vystudoval bohosloví a byl vysvěcen na kněze. Na přání arcibiskupa vstoupil na lesnickou fakultu ve Vídni. Po jejím absolvování se dvacet let staral o arcibiskupské lesy u Olomouce. V roce 1922 nastoupil na dráhu vysokoškolského učitele na lesnické fakultě v Brně, 1923 byl jmenován profesorem, zastával i místo rektora a prorektora VŠZ Brno. Redigoval Naučný slovník lesnický. Blízko Útěchova lze najít Konšelovu studánku , součást Lesnického Slavína, zbudovanou za života pana profesora. Další pomníky jsou v rodišti v Určicích a v Trojanovicích.
Galerie:
Odkazy:	Encyklopedie Brna - Konšel Silvarium - Konšel Truhlář, Jiří: Památníky adamovských lesů, 2003, s. 108-110
Naposled editováno:	25.03.2024

Památník Mořice Kožešníka u Habrůvky

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Blansko
Obec:	Habrůvka
Jméno:	Kožešník, Mořic
Kde se nachází?	Památník najdeme 1200 metrů na S od návsi v Habrůvce, nad lesní silničkou K hlinkovým dolům, na nízkém návrší pokrytém kameny. Je vidět zdálky. 200 metrů od něho je lichtenštejnský pomníček.
Kdy vznikl?	1929. Patří do první vlny budování pomníků Lesnického Slavína. Autorem projektu je Gustav Artner.
Popis:	Z kamenitého pole vyčnívá přírodní, metr vysoký vápencový balvan. Do jeho šikmé plochy je zasazena tmavá leštěná deska s nápisem. V létě bývá kámen zarostlý kapradím.
Nápis:	MOŘIC // KOŽEŠNÍK // - 1907 // 1929
Poznámka:	Mořic Kožešník (1840 - 1907) byl lesník, který zaváděl nové způsoby výsadby lesních sazenic, propagoval jejich uchovávání ve sněžných jámách a zabýval se otázkou nejvhodnějšího sponu - tedy vzdálenosti při jejich sázení. Záleželo mu i na dodržování zásad estetiky při lesním hospodaření. V době zřizování desky nebylo spolehlivě známo datum jeho narození, proto je na desce prázdné místo.
Galerie:
Odkazy:	Egeon Čtyřhranka Truhlář, Jiří: Památníky adamovských lesů, 2003, s. 42
Naposled editováno:	18.08.2023

Pomník Ernsta Kreutzera na Proklestu

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Blansko
Obec:	Křtiny
Jméno:	Kreutzer, lesník
Kde se nachází?	Pomník stojí uprostřed lesa, 1,7 km S od kaple v Bukovině, na vrcholové plošině Proklestu (574 m), asi 300 metrů od jeho nenápadného vrcholu. Vede k němu odbočka zelené značky. Působivé místo.
Kdy vznikl?	1929, v první vlně výstavby památníků Lesnického Slavína.
Popis:	Na základu složeném z lomových kamenů je vztyčen na výšku velký podlouhlý balvan. Do něho je vsazena tmavá kamenná deska s nápisem. Památník je vysoký 2 metry.
Nápis:	ING. ERNST // KREUTZER // 1857 - 1924 // 1929
Poznámka:	Ernst Kreutzer (1857 - 27. 5. 1924), lesník a ekonom. Pocházel z rodiny nadlesního, studoval na reálce v Brně a lesnickém učilišti v Sovinci. Od roku 1884 do smrti pracoval na polesí Lesonice u Znojma jako nadlesní, lesní rada a nakonec jako ředitel velkostatku s plochou 2000 ha lesů. Publikoval několik knih a množství odborných článků s lesnickou tématikou. Věnoval se dendrologii, způsobu lesnického hospodaření, oceňování lesů. Psal výhradně německy. 40 let vydával lesnický časopis Aus heimatliche Wald.
Galerie:
Odkazy:	Wikipedie egeon Jiří Truhlář : Památníky adamovských lesů, 2003, s.53
Naposled editováno:	12.09.2024

Pamětní deska Christopha Liebicha u Máchova pomníku

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Blansko
Obec:	Olomučany
Jméno:	Liebich, Christoph
Kde se nachází?	Na stejném vrcholu jako stojí Máchův pomník je i Liebichova deska. Je vsazena do skalní stěny asi 50 metrů JV od Máchova pomníku, na krátké odbočce červené značky.
Kdy vznikl?	1929
Popis:	Do vápencové skály je vsazená leštěná tmavá deska s nápisem.
Nápis:	CHRISTOPH // LIEBICH // 1783 - 1874 // 1929
Poznámka:	Liebich Christoph též Kryštof (1783 - 1874) byl rodem Prus, ale většinu života strávil v Praze. Stal se prvním docentem lesnických nauk na Vysokém učení technickém v Praze. Byl zakladatelem pražské školy v pěstování lesa, která hlásala co nejvyšší využití prostředí pro produkci dřeva. Vydal několik odborných knih s tematikou lesnické vědy, vydával lesnické časopisy.
Galerie:
Odkazy:	Egeon Jiří Truhlář : Památníky adamovských lesů, 2003, str. 43
Naposled editováno:	17.03.2023

Máchův pomník u Olomučan

Druh:	Lesnický Slavín, Literární
Okres:	Blansko
Obec:	Olomučany
Jméno:	Mácha, Karel Hynek
Kde se nachází?	2 kilometry na J od Olomučan. Vede sem žlutá a červená značka. Všeobecně známé a navštěvované místo. Pro pomník největšího českého básníka vybral prof. Opletal důstojné místo na vrcholu kopce (kóta 505 m) s rozhledem, jako výraz vděku lesníků za úchvatné líčení přírodních krás.
Kdy vznikl?	1936, k uctění památky básníka při příležitosti 100. výročí úmrtí.
Popis:	Monumentální pomník. Z kamene vyzděný čtyřhran má na stěnách mramorové desky s výňatky Máje, kryje ho kulatá betonová deska s nápisy a zakončen je betonovou polokoulí. Na boku ční modřínový zkosený sloup jako symbol básníkova předčasného skonu. Výška pomníku je 5,2 metru, kolem něj byly vysazeny limby a kosodřevina a část z nich tu roste ještě dnes.
Nápis:	Všechny stěny pomníku jsou pokryty množstvím textů, důkladně je přepsal Truhlář. Jsou to obsáhlé výňatky ze čtyř zpěvů Máje, vyobrazení Máchy podle Myslbekovy sochy na Petříně (podoba básníka není známa), epitaf, seznam básníkova díla a další údaje. Naposled byly nápisy obnoveny v roce 2012.
Poznámka:	Karel Hynek Mácha (1810 - 1836) básník a prozaik, tvůrce básnické povídky Máj, nejvýznamnější představitel romantismu v české literatuře. Rád cestoval pěšky, došel do Itálie a zpět, navštěvoval zříceniny a romantické krajiny. Zemřel na choleru a vyčerpání a pohřeb měl v den, kdy plánoval svoji svatbu.
Galerie:
Odkazy:	Wikipedie - Mácha turistika Jiří Truhlář : Památníky adamovských lesů, 2003, str. 58 - 63 Lexikon české literatury, díl 3, 2000, str. 32 - 42
Naposled editováno:	20.03.2021

Deska Roberta Micklitze u Habrůvky

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Blansko
Obec:	Habrůvka
Jméno:	Micklitz, Robert
Kde se nachází?	Památník leží 1 kilometr SZ od cetra Habrůvky, na JV strmém svahu kóty Močová (515 m),asi 100 metrů od vrcholu. Ze svahu v listnatém lese vyčnívá nízká skalka. Cesta sem nevede, místo není jednoduché najít.
Kdy vznikl?	1929. V první vlně budování památníků Lesnického Slavína ho pořídil doc. Gustav Artner.
Popis:	Do šikmé skalky jsou zasazeny dvě obdélníkové tmavé desky s nápisy.
Nápis:	Horní deska: "NEBEZPEČÍ LESU HROZÍCÍCH JEST // BEZ POČTU, NEJVĚTŠÍM NEPŘÍTELEM // LESA JEST VŠAK ČLOVĚK ..." Spodní deska: ROBERT // MICKLITZ // 1818 - 1898 // 1929
Poznámka:	Robert Micklitz (1818 - 1898), významný lesník a pedagog. Pocházel z lesnické rodiny. Studoval gymnázium v Opavě a Akademii lesnictví v Mariabrunnu. Pracoval jako lesník a úředník lesní správy na několika polesích, stal se učitelem a ředitelem lesnických škol v Úsově a Bělé pod Bezdězem. V Rakousku byl ministerským radou - vrchním lesníkem na ministerstvu orby. Napsal několik odborných knih a redigoval lesnické časopisy. Ve Vídni má bustu a je tam i pochován.
Galerie:
Odkazy:	Wikipedie Jiří Truhlář: Památníky adamovských lesů, 2003, s. 44
Naposled editováno:	12.09.2024

Pomník Antonína Midlocha

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Brno-město
Obec:	Brno - Útěchov
Jméno:	Midloch, Antonín
Kde se nachází?	Pomník se nachází 450 metrů JJZ od smyčky MHD v Útěchově, na plochém hřbetě. Lesní palouk, kde památník stojí, se jmenuje U Midlocha. Od lesní silnice s modrou značkou je vzdálen 80 metrů a vede sem od ní cesta. Pěkné místo.
Kdy vznikl?	1929, v první vlně budování pomníků Lesnického Slavína, zbudováno péčí prof. Opletala.
Popis:	Z nízkého pahrbku s betonovým základem vystupuje velký špičatý a plochý kámen. Slepencový balvan z Babího lomu je dva metry vysoký. Do jeho S strany je zapuštěna tmavá leštěná deska s textem.
Nápis:	ADOLF MIDLOCH // 1856 - 1920 // 1929
Poznámka:	Adolf Midloch (1856 - 1920) byl lesnický odborník, spisovatel a vynálezce. Půsbil jako lesník ve Vlašimi. Jako lesní inspektor se zasloužil o lepší hospodaření v malých lesích a zalesňování pustých strání a pastvin. Napsal několik knih s lesnickou a mysliveckou tematikou a řadu článků do odborných časopisů. Pomník byl postaven na vyhlídce na Útěchov a za ním byl lesní palouk. Dnes výhled zarostl a pomník je otočen k palouku zády.
Galerie:
Odkazy:	Encyklopedie Brna Egeon Jiří Truhlář: Památníky adamovských lesů, 2003, s. 30.
Naposled editováno:	19.09.2023

Památka obětem nehody v Nikaragui

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Blansko
Obec:	Křtiny
Jméno:	Nehoda - Nikaragua
Kde se nachází?	Uprostřed Arboreta Křtiny je okrasný palouk a nad ním stojí srub. Pomník je před srubem na palouku.
Kdy vznikl?	2012. V neděli 7. října 2012 byla v arboretu Křtiny uspořádána pietní vzpomínka u světlé desky. Byly vysazeny tři jedle bělokoré. Tmavý pomník byl instalován později.
Popis:	Obdélníková tmavá žulová deska je postavena na výšku. Na zbrázděném povrchu jsou připevněny kované ozdoby - hvězdy, kapradina, pták. Pod nimi je nápis. Druhá, světlá deska, leží na zemi. Na ní jsou uvedena jména obětí.
Nápis:	Světlá deska: Ing. Zdeněk Hrubý, Ph. D. // Ing. Tomáš Kotrba, Ph. D. // doc. Ing. Libor Severa, Ph. D. // + 28. 9. 2011 Nikaragua Tmavá deska: PER ASPERA AD ASTRA // NIKARAGUA 28. 9. 2011 Přeloženo z latiny doslovně: drsnou cestou ke hvězdám, vzletněji: přes překážky k výšinám.
Poznámka:	Devatenáctičlenná skupina vědců a studentů byla na stáži v Nikaragui. Ve spolupráci s partnerskou nikaragujskou univerzitou pracovali na založení tropického statku. Tři vyučující a student, který řídil, měli těžkou nehodu. Na cestě z Managui do přístavu Leon se jejich dodávka čelně srazila s kamionem. Pedagogové zahynuli, student byl raněn. Nehodu zavinil řidič kamionu, který jel nepřiměřenou rychostí. Dřevěný srub stával na Výrovce, dnes Bartošovo návrší u Soběšic a v roce 1960 byl přemístěn do arboreta.
Galerie:
Odkazy:	Denik ČT 24
Naposled editováno:	30.01.2024

Památník Josefa Nimburského

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Blansko
Obec:	Křtiny
Jméno:	Nimburský, Josef
Kde se nachází?	Pomník stojí 1,6 kilometru S od kostela ve Křtinách na plochém návrší spadajícím do Zemanova žlebu, tam, kde se křižují zarůstající průseky. Tiché a opuštěné místo, hůře se hledá.
Kdy vznikl?	1929 v první vlně budování pomníků Lesnického Slavína.
Popis:	Pomník vysoký 1,5 metru sestává ze dvou kvádrů. Spodní kámen je zapuštěn v zemi a na něm stojí štíhlý hranol s hůře čitelným nápisem. Nad nápisem je schematicky znázorněna vyměřovací pomůcka. Kolem pomníku byl původně bronzový řetěz upevněný do čtyř kamenných sloupků, ale řetěz chybí víc jak padesát let.
Nápis:	ING. // J. NIMBURSKÝ // 1856 - 1925 // 1929
Poznámka:	Josef Nimburský (1856 - 1925), lesní rada a taxátor polesí v Písku. Narodil se 29. února a tedy mohl slavit narozeniny jednou za čtyři roky. V průběhu studia na technice mu zemřel otec - polesný v Písku. Nastoupil tedy do učení k významnému lesníkovi Josefu Zenkerovi. Pak působil v Adršpachu jako polesný. Roku 1895 je povolán do Písku a svěřena mu funkce kontrolora a taxátora městských píseckých lesů. Taxátor je oceňovatel a odhadce ceny lesa. Časem je jmenován lesmistrem a městským lesním radou. V Písku na domě, kde žil, má pamětní desku.
Galerie:
Odkazy:	egeon Truhlář, Jiří: Památníky adamovských lesů. 2003, str. 54
Naposled editováno:	25.06.2023

Památník Josefa Opletala u Babic

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Brno-venkov
Obec:	Březina
Jméno:	Opletal, Josef
Kde se nachází?	Pomník stojí na lesním palouku s exoty. Palouk obtáčí silnice z Babic do Křtin. Od kostela ve Křtinách je vzdálen 1,8 kilometru k JZ. Křižovatka značených turistických cest. Opletalovi kolegové našli pro památník zakladateli Lesnického Slavína krásné a důstojné umístění.
Kdy vznikl?	1959. Byl postaven ve třetí vlně budování pomníků Slavína mezi lety 1950 - 2002. Odhalení se konalo 16. května 1959 při příležitosti oslav 40. výročí vzniku Lesnické fakulty v Brně.
Popis:	Slepencový balvan vysoký dva metry je postaven na výšku a obklopen malými kameny. V čelní svislé stěně je zasazena tmavá leštěná deska s textem. Nad pomníkem roste solitérní smrk.
Nápis:	Ing. Dr. h. c. // JOSEF OPLETAL // 1863 - 1953 // 1959
Poznámka:	Profesor Josef Opletal (1863 - 1953) patřil k našim nejvýznamnějším lesníkům. Vysokou školu vystudoval ve Vídni a jako mladý lesní inženýr odešel do Bukoviny v dnešním Rumunsku. Tam se podílel na zpřístupnění karpatských pralesů a jejich těžbě. S ním přišly do lesního hospodářství revoluční změny. Jeho zásluhou bylo zbudováno 230 km lesních železnic, 510 km lesních silnic, zřízeno 35 pil pro zpracování dřeva. Za jeho třicetiletého působení stouply výnosy lesního hospodaření na Bukovině sedmkrát. Po rozpadu Rakouska se vrátil do Československa a byl jmenován ředitelem Státních lesů v ČSR. Nemohl ale odolat tlaku lesnické lobby k uzavírání smluv pro stát nevýhodných a v roce 1923 odstoupil. Odešel učit do Brna jako řádný profesor lesní těžby a lesního průmyslu. Deset let byl ředitelem Školního lesního statku Masarykův les a stopy jeho činnosti jsou patrné dodnes. Byl děkanem lesnické fakulty a posléze rektorem Vysoké školy zemědělské. Po odchodu do důchodu roku 1934 se dál věnoval budování Lesnického Slavína a osobně řídil některé stavby. Sám vytvořil mnoho sgrafit pro studánky a pomníky. Jsou signovány monogramen JO, které má podobu řeckého písmene fí. V tělesné i duševní svěžesti se dožil devadesáti let. Stačil napsat rozsáhlé paměti, které Truhlář vydal tiskem 50 let po jeho úmrtí.
Galerie:
Odkazy:	egeon Encyklopedie Brna Wikipedie - Slavín Opletal, Josef: Moje paměti. 2005. 445 str. Truhlář, Jiří: Památníky adamovských lesů, 2003, s. 102.
Naposled editováno:	24.06.2023

Pomník Josefa Pelíška

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Brno - venkov
Obec:	Habrůvka
Jméno:	Pelíšek, Josef
Kde se nachází?	V Josefovském údolí naproti vývěru vody Křtinského potoka. Kolem prochází modrá značka. Známé místo.
Kdy vznikl?	Byl odhalen v květnu 2001 při příležitosti Pedologických dnů na Mendelově univerzitě v Brně.
Popis:	Moderní pomník je složený ze čtyř leštěných kamenných desek s neopracovanými okraji, výška nejvyšší desky je 1,4 metru. Nejmenší deska s nápisem je z mrákotínské žuly, následuje syenit ze šluknovského výběžku, liberecká žula a nejvyšší je gabro ze středních Čech.
Nápis:	LESNÍ PŮDA JE ZÁKLADEM LESA // BEZ PŮDY NENÍ DŘEVNÍ PRODUKCE // Autograf. // PROF. ING. JOSEF PELÍŠEK DR.SC. // 20. 8. 1909 - 23. 5. 1993 // PROFESOR GEOLOGIE A LESNICKÉ PEDOLOGIE // NA LESNICKÉ A DŘEVAŘSKÉ FAKULTĚ // MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERSITY // V BRNĚ
Poznámka:	Pomník navrhl Ivar Otruba. Různobarevné kamenné desky mají znázornit horizonty půdního profilu. Ani umístění není náhodné. Profesor se důkladně zabýval jeskynními sedimenty v Býčí skále už v roce 1942
Galerie:
Odkazy:	Encyklopedie Brna Jiří Truhlář : Památníky adamovských lesů, 2003, str. 126
Naposled editováno:	01.01.2021

Památník Pocta půdě

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Brno - venkov
Obec:	Březina
Jméno:	Pocta půdě
Kde se nachází?	Z od Březiny, u lesní silnice Březinka, v rohu chráněného území.
Kdy vznikl?	2002
Popis:	Deska z leštěného kamene převyšuje povrch země sotva o 5 cm.
Nápis:	POCTA PŮDĚ // následuje citát prof. Konšela z roku 1944.//PŘI PŘÍLEŽITOSTI 55. VÝROČÍ USTAVENÍ // ÚSTAVU GEOLOGIE A PEDOLOGIE LDF // MZLU V BRNĚ, KVĚTEN 2002
Poznámka:	U desky byla vysazena lípa.
Galerie:
Odkazy:	Jiří Truhlář : Památníky adamovských lesů, 2003, str. 128
Naposled editováno:	30.12.2020

Pomník Bohuslava Polanského

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Brno - venkov
Obec:	Bílovice
Jméno:	Polanský, Bohuslav
Kde se nachází?	500 metrů V od mostu v Bílovicích, blízko lesní silnice Červená, na kraji louky.
Kdy vznikl?	Školní lesní podnik Křtiny vybudoval pomník v roce 2005.
Popis:	Moderní pomník. Mezi tři trojhranné sloupy vysoké dva metry je vložena kamenná deska s autografem a dnes hůře čitelným textem - úryvkem z jeho učebnice.
Nápis:	PROF. ING. DR. // BOHUSLAV POLANSKÝ Dr. Sc. // 26. 10. 1901 - 9. 9. 1983 // VEDOUCÍ ÚSTAVU PĚSTĚNÍ LESŮ // LESNICKÉ FAKULTY V BRNĚ
Poznámka:	Profesor Polanský ke konci života prozradil, že jeho nejoblíbenějším místem v bílovickém polesí je lesní dílec 370 B západně od Liduščina pomníku. V roce 1983 byl dílec pojmenován jeho jménem a později zde byl postaven pomník.
Galerie:
Odkazy:	Lesnická práce Jiří Truhlář : Památníky adamovských lesů, 2003, str. 131
Naposled editováno:	01.01.2021

Deska přírodovědce Presla v Arboretu Křtiny

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Blansko
Obec:	Křtiny
Jméno:	Presl, Jan Svatopluk
Kde se nachází?	Pomník se nachází za plotem Arboreta ve Křtinách, v jeho nejvyšší části, 600 metrů ZSZ od hájenky Na lukách. Vede k němu pěšina, odbočující z okružní cesty.
Kdy vznikl?	1929, v první etapě budování pomníků Lesnického Slavína.
Popis:	Pomník tvoří kameny, nenápadně slepené betonem. Zužující se mohyla je vyskládaná do výše dvou metrů. Z přední strany je mezi kameny vložena černá deska s vyrytým nápisem.
Nápis:	JAN SV. // PRESL // 1791 - 1849 // 1929
Poznámka:	Jan Svatopluk Presl (1791 - 1849) byl významný český přírodovědec. Vystudoval medicínu a přírodopis, stal se doktorem lékařství, ale praxi nikdy neprovozoval. Od mládí tíhl k botanice a brzy začal s bratrem Karlem vydávat botanickou literaturu. Stal se profesorem zoologie a mineralogie na univerzitě v Praze. Zavedl odbornou terminologii v chemii, mineralogii, zoologii, botanice. Je autorem českých názvů chemických prvků, zvířat a rostlin. Většina z nich se používá dodnes. Arboretum bývá v sezóně otevřeno pro veřejnost každý víkend.
Galerie:
Odkazy:	Wikipedie - Presl Jiří Truhlář: Památníky Adamovských lesů, 2000, str. 54.
Naposled editováno:	09.11.2023

Vyhlídka Jana Evangelisty Purkyně u Adamova

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Blansko
Obec:	Olomučany
Jméno:	Purkyně, Jan Evangelista
Kde se nachází?	Vyhlídka a pamětní deska jsou vzdáleny 1 kilometr SSZ od zastávky Adamov, v prudkém svahu spadajícím ke Svitavě. Nazývá se Purkyňova vyhlídka. Nejjednodušší přístup je od studánky U srnce přes Vyškůvku. Nelze vystoupat od zelené značky vedoucí kolem Svitavy, byť je silnička od vyhlídky vzdálena vzdušnou čarou jenom asi 100 metrů. Dělí je od sebe pás neschůdných skalisek. Dříve vedla na vyhlídku turistická značka a místo bylo dost navštěvováno, nyní je opuštěné.
Kdy vznikl?	1929
Popis:	Poněkud poškozená pamětní deska je zapuštěna do svislé části skály nad údolím Svitavy. Přístup není úplně bezpečný.
Nápis:	JAN EV. // PURKYNĚ // 1787 - 1869 // 1929
Poznámka:	Jan Evangelista Purkyně (1787 - 1869) lékař, anatom, fyziolog, biolog, vysokoškolský profesor, ale i básník, překladatel, politik a český vlastenec. Vzdělání získal u piaristů, ale z řádu odešel a vystudoval lékařství na pražské univerzitě, kde se stal asistentem. Kvůli svému vlastenectví marně usiloval o profesuru, tu získal na univerzitě ve Vratislavi. Zakladatel histologie, reformátor fyziologie. Na poli lékařství a fyziologie učinil mnoho významných objevů. Jako jeden z prvních uznal Darwinovu teorii. V roce 1853 založil časopis Živa, který vychází dodnes. Pouhá deska se profesoru Opletalovi zdála málo pro našeho nejvýznamnějšího přírodovědce. V roce 1937 vypracoval projekt velkého pomníku ve tvaru pyramidy nesoucí zeměkouli, jako jistého protipólu Máchovu pomníku. K jeho realizaci ale už nedošlo.
Galerie:
Odkazy:	Wikipedie Adamov a okolí Truhlář, Jiří : Památníky adamovských lesů, 2003, str. 45
Naposled editováno:	16.03.2023

Resslův pomník u Bílovic.

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Brno-venkov
Obec:	Kanice
Jméno:	Ressel, Josef
Kde se nachází?	Na konci Těsnohlídkova údolí je asi 200 metrů dlouhá louka se starými smrky. Krásné místo v masívu Hádů. Na horním konci louky v ohybu lesní silnice zvané Červená, nebo též Resslovka, stojí pomník. Známé místo. Odbočka zelené značky.
Kdy vznikl?	1929, v první vlně budování památníků Lesnického Slavína.
Popis:	Na dvoustupňovém základu stojí betonový sloup zakončený římsami a půlkulatým vrchlíkem. Výška pomníku je 4 metry. Na straně k silnici je oválná podobizna vyrytá do světlého betonu. Autorem sgrafita je Josef Opletal. Pod obrazem je tmavá leštěná deska s textem. Pomník znám 60 let a za tu dobu se nijak nezměnil. Dobrá práce.
Nápis:	Lesník - Technik // JOSEF // RESSEL // Vynálezce // lodního šroubu // 1793 - 1857 // 1929
Poznámka:	Josef Ressel (1793 Chrudim - 1857 Lublaň), lesník, technik a vynálezce evropského významu. Pocházel z česko-německé rodiny. Vystudoval gymnázium v Linci a lesnickou akademii ve Vídni. Stal se lesníkem v dnešním Slovinsku a Chorvatsku. Vymyslel a přihlásil k patentování řadu vynálezů z různých oborů: valivá válečková ložiska, vylepšení válcových lisů, parní vůz, konzervování kožených výrobků, ohýbání dřeva za tepla a mnoho dalších. Uchytil se ale jen jediný a to vynález lodního šroubu a jeho umístění mezi kýl a kormidlo lodi, na který získal patent v roce 1829. Vyskytli se ale chytráci, kteří ho o slávu a peníze připravili. Zemřel v dluzích a chudobě na malárii, měl 10 dětí ze dvou manželství. Teprve v roce 1866 bylo jeho prvenství vynálezu lodního šroubu uznáno. K Resslově odkazu se hlásí nejen Češi, ale i Rakušané a Slovinci. Po Evropě má několik pomníků a pamětních desek, ve městech se po něm jmenuje více ulic, v Rakousku se dostal i na bankovky, s Brnem ale neměl nic společného. Když v roce 1927 v rámci lesnické exkurze pátral prof. Opletal se studenty v Lublani po hrobu Josefa Ressla, nedopátrali se ničeho. Přesto v Brně na lesnické fakultě opatrují urnu s prstí, kterou v okolí pravděpodobného hrobu nabrali jejich slovinští kolegové v roce 1957 při příležitosti stého výročí Resslova úmrtí. Resslova hájovna, která se nachází jen 100 metrů od pomníku, je o deset let mladší než pomník.
Galerie:
Odkazy:	Wikipedie Egeon Jiří Truhlář: Památníky adamovských lesů, 2003, s. 31
Naposled editováno:	18.08.2023

Pamětní deska Josefa Rosenauera u Babic

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Brno-město
Obec:	Babice nad Svitavou
Jméno:	Rosenauer - lesmistr
Kde se nachází?	Pamětní deska je umístěna v údolí Svitavy, 3 kilometry JZ od kostela v Babicích. Je zazděná do skalní stěny na začátku Rosenauerovy lesní silnice, která spojuje údolí Svitavy s babickou plošinou.
Kdy vznikl?	1929. Původně tu byla jen jednoduchá černá deska na skále nad silnicí. V roce 1940 byla deska na návrh prof. Opletala rozšířena o podobiznu a malbu Schwarzenberského kanálu. Zašlé obrazy byly před rokem 2010 očištěny a opraveny.
Popis:	Velká betonová deska 1 x 1 metr je připevněna ke skále. K jednoduché černé desce s nápisem byla přizděna větší šedá tabule. Na ní je portrét Josefa Rosenauera a vedle znázorněno plavení dříví ve Schwarzenberském kanálu na Šumavě.
Nápis:	JOSEF ROSENAUER // 1735 - 1804 // 1929
Poznámka:	Na vedlejší plechové ceduli Mendelovy univerzity s názvem lesní cesty se jim vloudila chybička, mají tam o jedno S více. Tyto cedule s názvy cest jsou i bez chyb mimořádně ošklivé, do lesního prostředí se nehodící a stavějí propagovanou lesní estetiku do zvláštního světla. Profesor Opletal by se po sedmdesáti letech podivil, co jeho následníci provádějí. Karel Rosenauer (1735 - 1804) zeměměřič a stavitel umělých kanálů. Byl nemanželského původu, s čímž měl v mládí potíže. Přesto se vypracoval tak, že byl poslán na školy do Vídně a v 36 letech se stal knížecím lesním inženýrem. V roce 1775 vypracoval odvážný projekt plavebního kanálu, který by umožnil dopravu dřeva z pralesů Šumavy přes evropské rozvodí do Rakouska. Prosadit stavbu trvalo 14 let a za dva roky od započetí stavby, v roce 1791, bylo dopraveno první dříví do Vídně. Kanál fungoval v Rakousku do roku 1916, na české straně až do roku 1961, tedy 170 let. Dalším Rosenauerovým vodním dílem byl Vchynicko-tetovský kanál, který v délce 18 km obcházel nesplavný úsek řeky Vydry na Šumavě. I ten sloužil dopravě dřeva. Třetí kanál vyprojektoval v Alpách.
Galerie:
Odkazy:	Wikipedie - Rosenauer Lesnet - Rosenauer Adamov a okolí Truhlář, Jiří : Památníky adamovských lesů, 2003, str. 34
Naposled editováno:	19.03.2023

Ruská stráň a pamětní deska lesníka Morozova

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Brno-venkov
Obec:	Babice
Jméno:	Ruská stráň
Kde se nachází?	Kříž a desky jsou na J straně Josefovského údolí, asi 450 metrů V od chaty Švýcárna, na skalnatém žebru nad jeskyní Jáchymkou. Výstup po žebru je ale dost obtížný. Ani sestup od Jelence po skalnatém hřebínku s popadanými stromy nelze doporučit. Nejjednodušší cestou je nenápadný chodníček, kdysi pojmenovaný Hviezdoslavova stezka, který začíná u chaty Švýcárna a rovnoměrně stoupá ke skalám. Před třiceti lety tu vedla žlutá značka. Cestou míjíte desku básníka Hviezdoslava a když se dostanete k řetězu, jste skoro na místě, kříž je už vidět. Desky jsou na úpatí kříže. Pohybujete se na území Národní přírodní rezervace, kde je chůze mimo značené cesty zapovězena.
Kdy vznikl?	Pravoslavný kříž byl vztyčen údajně roku 1926. Začátkem 21. století byl kříž v žalostném stavu, břevna se uvolnila a spadla. V květnu 2003 byl instalován nový dřevěný kříž, jehož trámy jsou trochu subtilnější než u kříže původního, který vydržel 75 let. Desky instalovali v roce 1929, v první vlně stavby pomníků Lesnického Slavína.
Popis:	Dřevěný pravoslavný kříž je vysoký tři metry a je vidět i ze silnice vedoucí Josefovským údolím. Pod křížem jsou do skály vsazeny dvě obdélníkové tmavé žulové desky s texty. Krásné místo s výhledem do údolí a na protější Slovenskou stráň.
Nápis:	Na horní desce psáno starším typem azbuky: RUSSKAJA STORONA // JUZEFSKOJ DOLINY Na spodní desce: G. F. // MOROZOV // 1867 - 1920 // 1929
Poznámka:	Pojmenování Ruská stráň odráží tehdejší cítění levicové inteligence v dobách první republiky. Georgij Fedorovič Morozov (1867 - 1920) byl ruský lesník a vědec evropského významu. Působil jako profesor pěstování lesa na lesnickém institutu v Petrohradě. Rozvinul Darwinovu teorii pro lesní prostředí. Založil nauku o typech lesa a stanovil zákonitosti vývoje lesních porostů. Stal se zakladatelem biologického směru v lesnických vědách.
Galerie:
Odkazy:	Truhlář, Jiří: Památníky adamovských lesů, 2003, s. 55
Naposled editováno:	27.06.2023

Památka na prof. Skatulu u Babic

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Brno-venkov
Obec:	Babice
Jméno:	Skatula, Leo
Kde se nachází?	Památník stojí u Skatulovy lesní cesty, 1200 metrů SSV od kostela v Babicích, v zátočině na vyvýšeném břehu u cesty.
Kdy vznikl?	1999. Pomník vznikl při příležitosti 80 let od vzniku Mendelovy univerzity a její lesnické a dřevařské fakulty v Brně. Autorem návrhu je Ivar Otruba, kamenické práce provedla firma Kámen v Olomučanech.
Popis:	Moderní pomník je vysoký jeden metr. Světlá mramorová deska s autogramem a nápisem je držena čtyřmi sloupky ukotvenými v zemi. Památník má připomínat překážku v toku bystřiny, hlavní činnost profesora Skatuly. Skatulova lesní cesta zpřístupňuje severní stráně Babické plošiny směrem k Josefovskému údolí. V délce 5,5 kilometrů vede od Výpustku k Alexandrovce. Byla budována začátkem osmdesátých let a roku 1983 ji pojmenovali po profesoru Skatulovi.
Nápis:	"JAKO OCHRÁNCE PŮDY A VODY // ZAUJÍMÁ PŘEDNÍ MÍSTO LES" // PROF. ING. DR. LEO SKATULA // * 12. 4. 1889 + 20. 12. 1974 // PROFESOR INŽENÝRSKÝCH STAVEB LESNICKÝCH // A HRAZENÍ BYSTŘIN LESNICKÉ FAKULTY VŠZ BRNO
Poznámka:	Prof. Ing. Dr. Leo Skatula (1889 - 1974), stavitel lesnických inženýrských staveb a pedagog v Brně. Po absolvování lesnického inženýrství ve Vídni pracoval v Bratislavě na oddělení meliorací a hrazení bystřin pro celé Slovensko. V roce 1939 přichází do Brna a v roce 1945 je jmenován profesorem pro obory lesnických inženýrských staveb a hrazení bystřin na lesnické fakultě. Tam setrval až do penzionování v roce 1961. Jedno období byl děkanem fakulty. Vydal dodnes uznávanou učebnici Hrazení bystřin a strží.
Galerie:
Odkazy:	Lesnická práce Jiří Truhlář: Památníky Adamovských lesů, 2003, str. 123-125
Naposled editováno:	13.11.2023

Pamětní deska Slovenská stráň

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Blansko
Obec:	Olomučany
Jméno:	Slovenská stráň
Kde se nachází?	Pamětní deska se nachází na skalnatém žebru spadajícím z Výškůvky (kóta 498) do Josefovského údolí, pouhých 200 metrů ZSZ od vysoké pece v Josefově. Přímá cesta je ale nemožná a i postup zespodu po hraně je velmi obtížný. Nejlepší přístup je cestou od Grabnerova pomníku na kótu 498 a z ní lesem bez cest k JZ asi 600 metrů, až se zprvu široký hřbet zúží do skalnatého žebra. Po něm vede pěšinka až ke skalce s deskou. Doporučuji vrátit se stejnou cestou. Místo leží na území národní přírodní rezervace, kde je pohyb mimo značené cesty zapovězen. V serveru mapy.cz je poloha desky zanesena nepřesně. Krásná a nenavštěvovaná vyhlídka, zvláštní místo.
Kdy vznikl?	1929.
Popis:	Do asi dvoumetrového skalního zubu je vsazena tmavá deska s nápisem. Je otočena směrem do údolí, tedy k JV.
Nápis:	SLOVENSKÁ STRÁŇ // 1929
Poznámka:	Deska má připomínat pojmenování stráně na počest neznámých lesníků slovenské národnosti z éry Rakousko-Uherska. Tvoří protějšek k desce Ruská stráň naproti přes údolí.
Galerie:
Odkazy:
Naposled editováno:	21.09.2023

Památník lesního Součka

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Brno-venkov
Obec:	Babice nad Svitavou
Jméno:	Souček, Bedřich
Kde se nachází?	1400 metrů JJV od kostela v Babicích. V údolí, kterým vede Rosenauerova lesní silnice, na staré lesní cestě asi 150 metrů od místa, kde vyústí na silnici do Babic.
Kdy vznikl?	2005
Popis:	Pomník vysoký dva metry, ze dvou dřevěných bytelných pylonů seříznutých do špic, mezi nimi je kamenná deska, zepředu leštěná.
Nápis:	BEDŘICH SOUČEK // VYNIKAJÍCÍ LESNÍK // ZANÍCENÝ PĚSTITEL JEDLE // A CIZOKRAJNÝCH DŘEVIN // 1.11.1905 18.4.1995 // 2005
Poznámka:
Galerie:
Odkazy:
Naposled editováno:	09.11.2020

Památník stromů u Řícmanic

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Brno-venkov
Obec:	Babice nad Svitavou
Jméno:	Stromů - památník
Kde se nachází?	Pro pomník bylo vybráno krásné místo na okraji lesního palouku s výhledem na lesy Školního lesního podniku a Babice v pozadí. Dnes je v zaplocené části Arboreta Řícmanice a výhledy zarostly. Je vzdálen 1,1 kilometru SZ od centra Řícmanic, blízko lesní cesty Vypálenka. Červená značka na Konůpkově louce je od něho 500 metrů. Známé místo.
Kdy vznikl?	1938. Autorem návrhu je prof. Opletal, který sám stavbu řídil a je autorem kreseb na pomníku. Památník Stromů svým pojetím představuje ideové vyvrcholení Lesnického Slavína. Zašlé písmo i malba byly rekonstruovány v roce 1998 a znovu v roce 2022.
Popis:	Monumentální betonový pomník v kombinaci s umělým kamenem je vysoký sedm metrů. V horní části jsou ve dvou elipsách nakresleny větévky osmi hlavních lesních dřevin, listnatých i jehličnatých. Na J straně pomníku, obrácené k cestě, je partitura zhudebněné básně Stromy od Jaroslava Vrchlického. Hudbu složil Antonín Dyk, profesor ochrany lesů a myslivosti na lesnické fakultě v Brně. Pod partiturou je hold stromům ze Slovenska a z Podkarpatské Rusi, jakožto součásti Československa. Na severní straně pomníku, otočené směrem k palouku, je 17 výroků, úsloví, přísloví o stromech od sedmnácti národů. Jsou uvedeny v originále a ve spodní části je jejich překlad. Výroky byly získány po obsáhlé korespondenci a vybírány z více návrhů. Nápisy i kresby byly vyryty do bílého betonu a po zatuhnutí byly vyryté části zaplněny černou barvou. Na Z boku pomníku je obraz alegorie myslivosti a zápis o prvním provedení sborové písně Stromy. Na V boku je vyryt obraz alegorie rybářství. Jako rybáře tu prof. Opletal namaloval sám sebe. Tato malba je signována písmeny J a O. Nad vedutou rybářství je zapsán rok zhotovení 1938.
Nápis:	Rozsáhlé texty na všech čtyřech stranách pomníku jsou opsány např. tady. Také Truhlář je cituje včetně komentáře o jejich původu.
Poznámka:	V šedesátých letech 20. století byl palouk s vysázenými exoty po okrajích volně přístupný a kolem pomníku bylo možno procházet. Bylo to krásné místo, pamatuji to. Poměry se změnily v sedmdesátých letech. Roku 1969 bylo úsilím doc. Jiřího Chmelaře z lesnické fakulty založeno Arboretum Řícmanice, prostor palouku o velikosti 4,3 hektaru oplocen a postupně tu bylo shromážděno na sto taxonů jehličnatých dřevin. Rostou tu mnohé vzácnosti ze světa, např. blahočet čilský (Araucarie), sekvoj vždyzelená, smrk mexický, jedle himálajská a jiné. Pomník je nyní vidět jen z jižní strany. Ale jednou do roka, většinou třetí únorovou sobotu, se tu koná den otevřených dveří, spojený s exkurzemi, táborákem, prodejem zvěřinového guláše, který se v průběhu let mění v lidovou slavnost. Vznikla před mnoha lety ze skromné oslavy narozenin oblíbeného profesora. Každoročně sem přicházejí stovky lidí - za gulášem, za fanfárami trubačů, za procházkou předjarními lesy. V létě 2022 byl pomník podroben několikaměsíčnímu restaurování, zbaven mechů a lišejníků, nápisy opraveny, malby vyčištěny, bílé plochy vyběleny. Slavnostní znovuodhalení proběhlo ve středu 26. října 2022 a kupodivu zde poprvé zazněla sborová skladba, jejíž partitura je do pomníku vyryta.
Galerie:
Odkazy:	wikipedie arboretum Jiří Truhlář: Památníky Adamovských lesů, 2003, str. 66 - 78.
Naposled editováno:	14.11.2023

Památník Rudolfa Těsnohlídka

Druh:	Literární, Lesnický Slavín
Okres:	Brno - venkov
Obec:	Bílovice
Jméno:	Těsnohlídek, Rudolf
Kde se nachází?	1 km JV od kostela v Bílovicích, v Těsnohlídkově údolí, při rozdvojení dolin. Vede tu zelená značka.
Kdy vznikl?	1929
Popis:	Jednoduchá mohyla je složena z několika velkých balvanů. V největším je vsazena tmavá deska s textem.
Nápis:	RUDOLF // TĚSNOHLÍDEK // SPISOVATEL // 1882 - 1928 // 1929
Poznámka:	V roce 1992 byla původní rozbitá deska nahrazena kopií. Památník patří současně do Lesnického Slavína i literárních pomníčků.
Galerie:
Odkazy:	turistika Encyklopedie Brna Jiří Truhlář : Památníky adamovských lesů, 2003, str. 47.
Naposled editováno:	29.12.2020

Pamětní deska Antonína Tichého nad Josefovským údolím

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Brno-venkov
Obec:	Babice
Jméno:	Tichý, Antonín
Kde se nachází?	Památník je v horní části výrazného žebra, které spadá z Babické plošiny do Josefovského údolí. Cesta k němu není úplně jednoduchá. Od rozcestí U sedmi dubů je třeba jít po vrstevnicové Schattově cestě asi jeden kilometr k místu kde cesta překonáva klesající hřbet. Do roku 2022 tu vedla modrá značka, nyní je zrušena. Po hřbetě prudce nahoru až na výraznou kupu kamenů. Deska je na hřbetě nad pásem skal. Je tu vyšlapaná pěšinka. Lze sem dojít i shora od Alexandrovky, ale tato cesta se mi zdá složitější. Deska leží na území Národní přírodní rezervace Býčí skála, kde je pohyb mimo značené cesty zakázán.
Kdy vznikl?	1929. Patří k památníkům, zbudovaným v první vlně budování památek péčí doc. Gustava Artnera.
Popis:	Do přírodního vyčnívajícího balvanu je vsazena tmavá leštěná deska s nápisem. Krásné místo s výhledem, patří k nejhezčím v Krasu.
Nápis:	ANTONÍN TICHÝ // 1843 - 1923 // 1929
Poznámka:	Antonín Tichý (1843 - 1923), geodet, lesník. Absolvoval lesnickou školu v Úsově, i v lesnické praxi se věnoval geodézii. Je zakladatelem přírodovědného nazírání na les, odmítal stejnověké porosty a holosečné hospodaření. Jeho názory byly převratné, předběhl v nich svoji dobu. Není divu že narážel na nepochopení. Proto v roce 1887 opustil ředitelské lesnické místo a dále se věnoval topografii, geodézii a konstrukci měřičských přístrojů. Vyměřoval mosty a tunely, ve Vídni navrhoval trasy městské dráhy. V lesnictví i geodézii publikoval závažná díla v německém jazyce.
Galerie:
Odkazy:	Geowiki Truhlář, Jiří: Památníky adamovských lesů, 2003, s. 48
Naposled editováno:	21.08.2023

Památník Jiřího Truhláře u Klepačova

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Blansko
Obec:	Klepačov
Jméno:	Truhlář, Jiří
Kde se nachází?	Památník stojí V od Klepačova u lesní cesty Klepačovská na rozcestí ke hřbitovu. Vede tu modrá značka. Větší pozornost vzbuzují zvláště u dětí dřevěné sochy zvířat umístěné kousek vedle.
Kdy vznikl?	2023
Popis:	Dva světlé balvany jsou umístěny na sebe. K hornímu je připojena tmavá leštěná deska s portrétem a textem.
Nápis:	Ing. Jiří Truhlář, CSc. // * 2. 9. 1933 + 31. 7. 2020 // Pěstování lesů v biologickém pojetí. // 2023 U příležitosti 50. výročí převodu okolních // porostů na výběrný les Jiřím Truhlářem // a 100. výročí založení ŠLP Křtiny.
Poznámka:	Ing. Jiří Truhlář (1933 - 2020) vystudoval Lesnickou fakultu v Brně a v Brně působil od roku 1961. Stal se zaměstnancem Školního lesního podniku a v různých funkcích, i jako zástupce ředitele, zde pracoval 36 let. Věnoval se úpravám lesů, údržbě palouků, návrhům nových cest, vedl exkurze, organizoval kurzy lesníků. V roce 1995 založil českou pobočku mezinárodní organizace lesníků Pro Silva. Jeho bibliografie obsahuje 90 tištěných prací, tiskem vydal paměti profesorů Konšela, Opletala a Haši. Jeho poslední prací jsou rozsáhlé třídílné Dějiny Školního lesního podniku Masarykův les. Po úmrtí prof. Opletala převzal spolu s Emanuelem Koupým péči o pomníčky a studánky Lesnického Slavína. Pro turistiku a vlastivědu Brněnska je ale nejdůležitější jeho kniha Památníky adamovských lesů (Primus 2003, 217s.), na kterou se na tomto webu často odvolávám. Možná i kvůli Katalogu přírodních a kulturních zajímavostí Śkolního lesního podniku Křtiny z roku 1974, který Truhlář vydal, jsem začal o deset let později hledat pomníky okolo Brna. Znal jsem se s panem Truhlářem osobně, několikrát jsme se setkali a konzultoval jsem s ním nalezení některých památek kolem Adamova, se kterými jsem si tehdy nevěděl rady.
Galerie:
Odkazy:
Naposled editováno:	04.07.2024

Památník lesníků umučených za německé okupace

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Brno - venkov
Obec:	Babice
Jméno:	Umučení lesníci
Kde se nachází?	Leží V od Adamova ve svahu Dřínové v trojúhelníku lesních cest. Vede tu červená a žlutá značka. Známé místo.
Kdy vznikl?	Slavnostně odhalen byl 26. října 1946. Stavět se začal v dubnu 1946.
Popis:	7,3 metru vysoká monumentální stavba. Ze západní strany směrem do údolí je obraz Krista v nadživotní velikosti s rozpřaženou náručí. Je vytvořen podle slavné sochy Bertela Thorwaldsena: Žehnající Kristus ve Frue Kirke v Kodani, kde ji viděl prof. Opletal. Socha na něho hluboce zapůsobila. Z východní strany na velké bílé tabuli jsou jména lesníků padlých, popravených a umučených v letech 1939 - 1945.
Nápis:	Pomník je pokryt obsáhlými nápisy ze všech stran, detailně je pojednal Truhlář. Z V strany je jmenovitý seznam 94 obětí s daty narození i úmrtí. Nad jmény ve vlysu je nápis: Památce // příslušníků Vysoké školy zemědělské v Brně a všech našich lesníků hrdinsky // padlých nebo krutě popravených a umučených // za války 1939 - 1945. Ze Z strany nad obrazem Krista je nápis : Ježíš, ne Caesar, - ne mečem, ale pluhem, // toť smysl našich dějin // TGM . Další verše, citáty, texty lze číst na ostatních plochách.
Poznámka:	Krásné místo vybrali profesoři Haša a Artner, projekt vypracoval a stavbu řídil prof. Jan Opletal. V roce 1992 byl obraz i nápisy na pomníku restaurovány.
Galerie:
Odkazy:	Adamov Frue Kirke Jiří Truhlář : Památníky adamovských lesů, 2003, str. 78-83
Naposled editováno:	29.12.2020

Památka Jiřího Wachtla

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Blansko
Obec:	Olomučany
Jméno:	Wachtl, Jiří
Kde se nachází?	2 kilometry V od kapličky v Klepačově, na širokém hřbetu Polomu nad Starohraběcí hutí. Na odbočce modré značky. Toto místo bylo zvoleno k oficiálnímu otevření Lesnického slavínu. Stalo se dne 18. června 1929.
Kdy vznikl?	1929
Popis:	Několik volně uložených vápencových balvanů na sobě, na největším z nich je tmavá deska s textem.
Nápis:	JIŘÍ // WACHTL // 1847 - 1912 // 1929
Poznámka:	Nápis na desce obsahuje chybu. Správně se lesník jmenoval Jiří Václav Wachtel a byl už pátou generací rodu Wachtlů (Wachtelů), kteří se zabývali lesnictvím. Rod Wachtlů sehrál na Jindřichohradecku zásadní roli v pokroku myslivosti a lesnictví 18. a 19. století. Jiří Václav W. získal zkušenosti v Německu a uplatnil je v jižních Čechách při přirozeném zmlazování lesa. Byl lesním estetikem a ochráncem starých stromů. V minulých letech byl horní balvan pomníku svalen na zemi (viz foto z ledna 2014), v současné době už je pomník v pořádku.
Galerie:
Odkazy:	Jiří Truhlář : Památníky adamovských lesů, 2003, str. 48 - 49
Naposled editováno:	31.01.2021

Pamětní deska Jindřichu Wankelovi,

Druh:	Lesnický Slavín, Jeskyňářské a horolezecké
Okres:	Blansko
Obec:	Habrůvka
Jméno:	Wankel, Jindřich - deska
Kde se nachází?	V Josefovském údolí, na skalní stěně Býčí skály, uprostřed mezi vchody.
Kdy vznikl?	Portrét na desce vyhotovil prof. Opletal v roce 1950. Instaloval ji Vlastivědný kroužek ZK ADAST Adamov na konci 60. let - uvádí Truhlář. Já mám pocit, že jsem ji tam viděl dříve - možná se pletu.
Popis:	Světlá pamětní deska obdélníkového tvaru je vysoká 0,6 metru. Na ní je podoba staršího muže v profilu. Dole je umístěn krátký text. Deska je na výšku připevněná šrouby ke skále tři metry nad zemí. Dříve byla na jiném místě na skále.
Nápis:	MUDR. JINDŘICH WANKEL // 1821 - 1897 // OTEC MORAVSKÉ ARCHEOLOGIE, // A OBJEVITEL TAJŮ BÝČÍ SKÁLY
Poznámka:	Jindřich Wankel (1821-1897), lékař v Salmovských železárnách v Blansku, má zásluhy v mnoha oborech. Zakladatel moravské archeologie, paleontolog, badatel v jeskyních Moravského krasu. V letech 1867-69 vykopal halštatské pohřebiště v Býčí skále. Sestavil první kostru jeskynního medvěda. Jeho vnuky jsou speleolog a archeolog Karel Absolon a zakladatel nemocnice na Žlutém kopci Jaroslav Bakeš.
Galerie:
Odkazy:	Encyklopedie Brna Jiří Truhlář : Památníky adamovských lesů, 2003, str. 86.
Naposled editováno:	27.12.2021

Pamětní deska Julia Wiehla

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Blansko
Obec:	Habrůvka
Jméno:	Wiehl, Julius - deska
Kde se nachází?	2,5 kilometru SZ od Habrůvky, v údolí zvaném Padouch, 400 metrů od silnice Josefov-Olomučany, na J šikmé skalní stráni. Dost nenápadný památník na krásném místě.
Kdy vznikl?	1929
Popis:	Tmavá leštěná kamenná deska je zasazena do stěny bývalého lomu.
Nápis:	JULIUS // WIEHL // 1847 - 1917 // 1929
Poznámka:	Julius Wiehl byl vynikající český lesník, pracoval ve vedoucích funkcích na několika panstvích. Roku 1895 přišel na lichtenštejnské panství jako vedoucí lesní úředník a 1898 vypracoval lesní plán, který znamenal zásadní zvrat v lesním hospodářství na území dnešního Školního lesního podniku. Cesta pod pamětní deskou se jmenuje Wiehlova cesta. Původně byla deska umístěna výše na skále. Protože byla poškozená, nahradili ji v roce 1998 a změnili sklon, aby neodrážela oblohu a byla čitelná z cesty. To se podařilo jen částečně.
Galerie:
Odkazy:	Adamov a okolí Jiří Truhlář : Památníky adamovských lesů, 2003, str. 50 - 51
Naposled editováno:	31.01.2021

Pomník lesníka Zenkera u Adamova

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Brno-venkov
Obec:	Bílovice nad Svitavou
Jméno:	Zenker, Josef
Kde se nachází?	Na J od Adamova, na vrcholku strmého ostrohu nad řekou Svitavou i nad železniční tratí. Ze sedla se starými buky sem vede odbočka modré značky. Ostroh býval holý, s výhledem. Nyní je zarostlý mladým listnatým lesem. Zvláštní místo.
Kdy vznikl?	Byl budován v první vlně lesnických památníků v době první republiky, nebyl však dokončen. Chyběl nápis. Ten vyhotovil Emanuel Koupý až v roce 1966, kdy vytesal text přímo do plochy na vrchním kamenu.
Popis:	Velké lomové kameny jsou umně poskládány do pyramidy vysoké dva metry. Na rovné ploše nejvyššího pětiúhelníkového kamene je vytesán hůře čitelný nápis.
Nápis:	JOSEF // ZENKER // 1841 - 1894 // ZAKLADATEL A PRVNÍ ODBORNÝ UČITEL // ČESKÉ LESNICKÉ ŠKOLY V PÍSKU
Poznámka:	Josef Zenker (1841 - 1894) patřil mezi buditele českého lesnictví v 19. století. Lesnické vzdělání získal v Rakousku a stal se vedoucím lesním hospodářem městských lesů v Písku. Ty dovedl k rozkvětu, který ocenily až další generace. Zakládal smíšené porosty, uvedl do Čech výsadbu amerického stromu douglasky tisolisté, spoluredigoval časopis Háj, prosadil zákon o lesním hospodaření, který začal platit v roce 1893. Dal popud k založení lesnické školy v Písku, stal se jejím prvním ředitelem a odborným učitelem.
Galerie:
Odkazy:	egeon - Zenker Truhlář, Jiří: Památníky adamovských lesů, 2003, s. Jo51-52
Naposled editováno:	26.03.2024

Pomník profesora Zlatníka u Olomučan

Druh:	Lesnický Slavín
Okres:	Blansko
Obec:	Habrůvka
Jméno:	Zlatník, Alois
Kde se nachází?	Památník se nachází 1,9 kilometru JZ od kaple sv. Barbory v Rudici, na plochém hřbetě. Kolem vede Artnerova lesní cesta.
Kdy vznikl?	1998. Pomník byl postaven na podnět Jiřího Truhláře při příležitosti oslav 75. výročí vzniku Školního lesního podniku. Místo bylo vybráno na hranici Národní přírodní rezervace Habrůvecká bučina, o jejíž zřízení se prof. Zlatník zasloužil.
Popis:	Moderní pomník je tvořen dvěma kamennými trojúhelníky, zasazenými do základu v úrovni země. Kameny jsou z vračanského vápence, na přední vyhlazené ploše jsou delší nápisy a Zlatníkův autogram. Autorem návrhu byl Ivar Otruba, vyrobilo družstvo Kamena v Olomučanech.
Nápis:	Levý vyšší kámen: Prof. RNDr. Ing. ALOIS ZLATNÍK, DrSc. // 1902 - 1979 // PROFESOR BOTANICKÝCH DISCIPLÍN // NA LESNICKÉ FAKULTĚ V BRNĚ // ZAKLADATEL ČESKOSLOVENSKÉ // GEOBIOCENOLOGIE A SÍTĚ LESNÍCH REZERVACÍ Pravý kámen: AŽ SE NAUČÍTE ODHALOVAT TAJEMSTVÍ, // KTERÉ PŘED VÁMI PŘÍRODA ZDÁNLIVĚ SKRÝVÁ, // POCÍTÍTE RADOST Z NEPORUŠENÉ PŘÍRODY // A STANETE SE JEJÍMI OCHRÁNCI // PŘED TĚMI, KTEŘÍ JI JEŠTĚ POŠKOZUJÍ // A ZNEŠVAŘUJÍ, PROTOŽE JÍ DOSUD NEPOROZUMĚLI. Je to citát z doslovu knihy prof. Zlatníka Květiny a hory (1966).
Poznámka:	Alois Zlatník (1902 - 1979), botanik, dendrolog, vysokoškolský pedagog. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu na Karlově univerzitě a pracoval na Lesnické fakultě v Brně. V roce 1941 převzal a vedl dendrologický ústav v Brně. Navrhoval sítě chráněných území na Zakarpatské Ukrajině, na Slovensku, ale zůstalo jen u plánů. Až ve Školním lesním podniku Křtiny se mu záměr zdařil, prosadil 18 chráněných území lesa. Zemřel v Brně, hrob má na Ústředním hřbitově skup.14 hrob č.87. Jeho zetěm byl uměnovědec Bohumil Samek (1932-2022), vnučkou je politička Klára Samková.
Galerie:
Odkazy:	Wikipedie egeon Jiří Truhlář: Památníky adamovských lesů, 2003, s.121-123
Naposled editováno:	13.09.2024