
Rozdělení pomníků do skupin je jen orientační, některé památky by mohly patřit do více oddílů. Hranice, co je a co už není pomníček, je tenká. Rozhoduje hlavně, zda má jméno nebo alespoň datum, historie, podoba. Některé skupiny pomníků (letecké tragédie, napoleonské, lichtenštejnské) jsou na jiných webových stránkách zpracovány důkladněji, než tady. Uvádím je v odkazech. Vysvětlení zkratek: S J V Z = světové strany, VSV = východoseverovýchod. Značka u jména pomníčku v abecedním seznamu označuje rozsáhlejší text.
| Druh: | Lesnický Slavín | 
| Okres: | Brno-venkov | 
| Obec: | Březina | 
| Jméno: | Opletal, Josef | 
| Kde se nachází? | Pomník stojí na lesním palouku s exoty. Palouk obtáčí silnice z Babic do Křtin. Od kostela ve Křtinách je vzdálen 1,8 kilometru k JZ. Křižovatka značených turistických cest. Opletalovi kolegové našli pro památník zakladateli Lesnického Slavína krásné a důstojné umístění. | 
| Kdy vznikl? | 1959. Byl postaven ve třetí vlně budování pomníků Slavína mezi lety 1950 - 2002. Odhalení se konalo 16. května 1959 při příležitosti oslav 40. výročí vzniku Lesnické fakulty v Brně. | 
| Popis: | Slepencový balvan vysoký dva metry je postaven na výšku a obklopen malými kameny. V čelní svislé stěně je zasazena tmavá leštěná deska s textem. Nad pomníkem roste solitérní smrk. | 
| Nápis: | Ing. Dr. h. c. // JOSEF OPLETAL // 1863 - 1953 // 1959 | 
| Poznámka: | Profesor Josef Opletal (1863 - 1953) patřil k našim nejvýznamnějším lesníkům. Vysokou školu vystudoval ve Vídni a jako mladý lesní inženýr odešel do Bukoviny v dnešním Rumunsku. Tam se podílel na zpřístupnění karpatských pralesů a jejich těžbě. S ním přišly do lesního hospodářství revoluční změny. Jeho zásluhou bylo zbudováno 230 km lesních železnic, 510 km lesních silnic, zřízeno 35 pil pro zpracování dřeva. Za jeho třicetiletého působení stouply výnosy lesního hospodaření na Bukovině sedmkrát. Po rozpadu Rakouska se vrátil do Československa a byl jmenován ředitelem Státních lesů v ČSR. Nemohl ale odolat tlaku lesnické lobby k uzavírání smluv pro stát nevýhodných a v roce 1923 odstoupil. Odešel učit do Brna jako řádný profesor lesní těžby a lesního průmyslu. Deset let byl ředitelem Školního lesního statku Masarykův les a stopy jeho činnosti jsou patrné dodnes. Byl děkanem lesnické fakulty a posléze rektorem Vysoké školy zemědělské. Po odchodu do důchodu roku 1934 se dál věnoval budování Lesnického Slavína a osobně řídil některé stavby. Sám vytvořil mnoho sgrafit pro studánky a pomníky. Jsou signovány monogramen JO, které má podobu řeckého písmene fí. V tělesné i duševní svěžesti se dožil devadesáti let. Stačil napsat rozsáhlé paměti, které Truhlář vydal tiskem 50 let po jeho úmrtí. | 
| Galerie: | |
| Odkazy: | Opletal, Josef: Moje paměti. 2005. 445 str. Truhlář, Jiří: Památníky adamovských lesů, 2003, s. 102. | 
| Naposled editováno: | 24.06.2023 |