Pozadí

Pomníčky

Rozdělení pomníků do skupin je jen orientační, některé památky by mohly patřit do více oddílů. Hranice, co je a co už není pomníček, je tenká. Rozhoduje hlavně, zda má jméno nebo alespoň datum, historie, podoba. Některé skupiny pomníků (letecké tragédie, napoleonské, lichtenštejnské) jsou na jiných webových stránkách zpracovány důkladněji, než tady. Uvádím je v odkazech. Vysvětlení zkratek: S J V Z = světové strany, VSV = východoseverovýchod. Značka u jména pomníčku v abecedním seznamu označuje rozsáhlejší text.

Úvodní strana
Nahoru
Nové
ABC
Lesnický Slavín (47)
Lesnické a dřevařské (30)
Lovecké a pytlácké (19)
Napoleonské (16)
Lichtenštejnské (17)
Válečné (55)
Sochy v přírodě (42)
Literární (15)
Sakrální (54)
Dopravní nehody (16)
Letecké nehody (23)
Usmrcení bleskem (11)
Ostatní neštěstí (41)
Jeskyňářské a horolezecké (18)
Trampské objekty (41)
Jiné nezařaditelné (47)
Zaniklé (12)

Štola Stříbrnice na Bílém potoce

Fotodetail
Fotodetail
Fotodetail
Fotodetail
Druh: Jiné nezařaditelné
Okres:Brno-venkov
Obec:Javůrek
Jméno:Štola - Stříbrnice
Kde se nachází?Místo leží 1200 metrů V od centra Lesního Hlubokého v úzkém údolí Stříbrného potůčku, který se u Javůreckého mlýna vlévá do Bílého potoka. Nejlepší přístup je od ústí potůčku 600 metrů po nepoužívané lesní cestě s polomy až ke skalkám na V straně. Podle dřevěného zábradlí lze najít dva vstupy do štoly.
Kdy vznikl? Štola je známa od středověku, v 19. století byla těžba obnovena. Těžil se zde galenit neboli leštěnec olověný. To je olověná ruda s příměsí stříbra. Od roku 1983 je podzemí známo jako zimoviště netopýrů. Při každoročním sčítání netopýrů bylo nalezeno devět druhů netopýrů a jeden druh vrápence.
Popis:Vstupy do štoly jsou dva. Oba jsou zamřížované, spodní kulatý o průměru 0,5 metru, horní se zamřížovanými dvířky 50 x 80 centimetrů. Uvnitř, kam se nedostanete, je systém chodeb a vytěžených prostor.
Nápis:U vchodu je zašlá cedule s vlastivědným textem.
Poznámka:Na konci války se tu údajně ukrývala partyzánská skupina. V sedmdesátých letech, když byla štola ještě přístupná, se v ní odehrál umělecký happening. Skupina brněnských výtvarníků se rozhodla podle vzoru pravěkých maleb z Altamiry vyzdobit i tyto prostory a zanechala své výtvory budoucím pokolením. Iniciátorem této akce byl brněnský bohém a svérázný umělec Miloslav Sonny Halas (1946-2008). Na Velikonoce 1974 sezval čtyřicítku svých uměleckých přátel na třídenní malířské symposium do údolí Bílého potoka, kde měl chatu. Nechyběl ani Franta Kocourek, který tu překousl šišku a přerazil větev. S heslem "nemáme-li neolitické umění, uděláme si je sami" pokryli výtvarníci skalní stěny Stříbrnice svými malbami. Tato a podobné akce se pranic nelíbily tehdejšímu režimu a měly dohru. Sonny byl volán k výslechu u Státní bezpečnosti. Dochované protokoly výslechů mají podobu absurdního divadla.
V roce 1988 byl hlavní vstup opatřen průletnou mříží, aby se zabránilo rušení přezimujících netopýrů. Ani to se neobešlo bez Halasova happeningu, při kterém vymyslel opak obvyklého přestříhávání pásky. Navázáním pásky byla štola uzavřena pro lidi a otevřena netopýrům. Místo je každou zimu sledováno a počítán stav přezimujících netopýrů. Na padesát let staré malby nemá čas žádný vliv, vypadají prý jako namalované včera. Tak snad nás přežijí.
Galerie:
Odkazy:

i - dnes

Rajče - uvnitř

Naposled editováno:30.07.2025