Od ledna 2023 začínám přidávat i hesla studánek brněnského okolí. Na rozdíl od pomníčků jsou studánky daleko častěji mezi lidmi předmětem zájmu, hledání a bádání. Nejdůkladnějším studánkovým webem jsou E-studánky. Ale v posledních letech tento web sklouzává k zaznamenávání nefunkčních pump na návsích a kdejakého bahniska v lese. Ty tady nenajdete. Snaha je dávat sem studánky fungující. Bohužel v posledních suchých letech slabší prameny ztrácejí vodu a tečou jen občas.
Umístění: | V Lesnickém Slavíně |
Okres: | Brno-venkov |
Obec: | Babice |
Jméno: | Prosba lesa |
Kde se nachází? | Studánka leží v lesní úžlabině 200 metrů S od památníku Stromů , se kterým souvisí a na který ideově navazuje. Kolem prochází modrá značka. Kouzelné údolí velmi utrpělo v posledních dvaceti letech. Na začátku století byly vykáceny staré smrky a skázu dovršila kůrovcová kalamita. Studánka byla rekonstruována roku 1996. |
Kdy vznikla? | 1938, podle návrhu prof. Opletala. |
Popis: | Lesní rokle je přehrazena kamennou zdí vysokou dva metry. Z ní vystupuje odstupňovaný pilíř, krytý betonovou deskou. Do průčelí pilíře je zazděna mramorová plotna s básní Prosba lesa. V dolní části pilíře vytéká z trubky do mušle silný pramen vody a přepadá do bazénku. Voda odtéká do malé tůňky pod studánkou. |
Nápis: | Na krycí plotně byl před rekonstrukcí zašlý nápis: Zbudováno Léta Páně 1938. Na mramorové desce: Prosba Lesa // Milý člověče ! // Jsem dárce tepla ve tvém // krbu za chladných nocí v zimě // a dár- //cem přívětivého chládku v žáru letní- // ho slunce. Já jsem dal trámoví tvému // obydlí a desku tvému stolu. Ze mne // je lože ve kterém spáváš i kleč tvé- // ho rádla. Já jsem dodal topůrko do // tvé sekery a branku do tvého plota. // Ze mne je dřevo tvé kolébky i tvojí // rakve. Jsem tím, čím pro blahobyt je // chléb a pro krásu kvítko. // Slyš tedy moji prosbu: Nepustoš mne ! |
Využitelnost: | Silný pramen dobré vody z lesa. |
Poznámka: | Slova modlitby Prosba lesa si ve francouzštině přečetl prof. Josef Opletal na vstupní bráně jugoslávského pavilonu na Světové výstavě v Paříži roku 1937. Autor není znám. Text se mu zalíbil, tak ho přeložil a použil poprvé v českých zemích na této studánce. Odtud se pak působivé věty rozšířily v mírných úpravách na desítky podobných míst. |
Galerie: | |
Odkazy: | Jiří Truhlář: Památníky adamovských lesů, 2003, s.95-96. |
Naposled editováno: | 06.11.2024 |