Pozadí

Pomníčky

Rozdělení pomníků do skupin je jen orientační, některé památky by mohly patřit do více oddílů. Hranice, co je a co už není pomníček, je tenká. Rozhoduje hlavně, zda má jméno nebo alespoň datum, historie, podoba. Některé skupiny pomníků (letecké tragédie, napoleonské, lichtenštejnské) jsou na jiných webových stránkách zpracovány důkladněji, než tady. Uvádím je v odkazech. Vysvětlení zkratek: S J V Z = světové strany, VSV = východoseverovýchod. Značka u jména pomníčku v abecedním seznamu označuje rozsáhlejší text.

Úvodní strana
Nahoru
ABC
Lesnický Slavín (47)
Lesnické a dřevařské (30)
Lovecké a pytlácké (19)
Napoleonské (16)
Lichtenštejnské (17)
Válečné (54)
Sochy v přírodě (42)
Literární (15)
Sakrální (53)
Dopravní nehody (15)
Letecké nehody (22)
Usmrcení bleskem (11)
Ostatní neštěstí (40)
Jeskyňářské a horolezecké (18)
Trampské objekty (40)
Jiné nezařaditelné (45)
Zaniklé (11)

Devět křížů u Domašova

Fotodetail
Fotodetail
Fotodetail
Druh: Ostatní neštěstí
Okres:Brno - venkov
Obec:Lesní Hluboké
Jméno:Devět křížů
Kde se nachází? Kříže stojí podél staré státní silnice vedoucí z Domašova do Velké Bíteše, u odbočky do Lesního Hlubokého a nájezdu na dálnici. Nedaleko stojí hotel Annahof, před postavením dálnice se jmenoval Motel u Devíti křížů.
Kdy vznikl? První zmínka o křížích je z roku 1728. Benediktinští mniši z Rajhradu se starali dvě stě let o výměnu křížů a údržbu. Důvod jistě měli a ten není znám. Poslední výměna ztrouchnivělých křížů nastala v roce 2020. Nové kříže z modřínového dřeva vysvětili v Lesním Hlubokém o hodech 26. července 2020 a v prosinci téhož roku osadili na původní místo.
Popis: Devět dřevěných křížů v třímetrových rozestupech. Prostřední kříž s kovovým Kristem je nejvyšší, boční se postupně snižují.
Nápis: Kříže jsou bez nápisu. Na boku je tabulka s pověstí.
Poznámka: Známá pověst o zabitých svatebčanech je jen legenda. Pověst vyšla v roce 1801 jako kramářská píseň, kterou sepsal a vydal flašinetář František Hais o události staré 261 roků (!!). Takto se došlo k datu události roku 1540. V písni se praví: Vesničan z Hlubokého našel v zimě u cesty nemocného a vyčerpaného syna bohatého kupce Veleslava. Odvezl ho domů a starala se o něj hospodářova dcera Johanka. Ti dva se do sebe zamilovali, ale rodiče svatbě nepřáli. Veleslav slíbil, že se vrátí a dal se naverbovat na vojnu proti Turkům. Za tři roky se vrátil jako poddůstojník a v domašovské hospodě se dozvěděl, že zrovna příští den se jeho Johanka vdává. S místním myslivcem, který na Johanku také myslíval, alkoholem posilněni, vymysleli krutý plán. Když se svatebčané vraceli z bítešského kostela do Hlubokého, svatbu přepadli. Píseň detailně líčí hrozný mord. Myslivec ale zastřelil i nevěstu, která měla být ušetřena. Když to Veleslav uviděl, zastřelil jeho i sebe. Píseň končí, že v lese u silnice všech devět tam pochovali, devět křížů tam dali.
V další verzi pověsti, vzniklé později a zapsané do kroniky obce Hluboké je místo vesničana nejbohatší sedlák, místo Veleslava přepadený koňský handlíř z Uher, handlíř se vrátil už za rok, místo myslivce najal pomocníka atd. Jsou i další verze, vzniklé ještě později. Také se ujala legenda, že poutníkům spojeným se svatbou se tu zjevuje bílá zahalená postava.
Pověst není historicky doložena, i když ze 16. století existuje Smolná kniha Velké Bíteše, kde jsou zmíněny desítky zločinů, vražd a přepadení. Také místo činu může být jinde, cesta v té době vedla jinudy. V šedesátých letech při hloubení rýhy pro kabel se prý objevily nějaké menší kosti a byly uloženy k hlavnímu kříži. Terén tu je překopán pokládáním různých vedení, stavěla se a rozšiřovala silnice. Až do 70. let to byl hlavní tah na Prahu.
Roku 2012 tu reportéři české televize natáčeli o události dokument. Pozvali archeology a ti zkoumali podzemí georadarem. Kopali ručně i bagrem, ale objevili jen patky dřívějších křížů, odhalili elektrický kabel, kosti a hroby žádné.
V 16. století bylo technicky nemožné tehdejšími zbraněmi postřílet naráz devět lidí dvěma střelci. I kdyby k tomu došlo, pochovali by je na hřbitov do svěcené půdy. Tedy kromě vrahů. Zajímavý je i letopočet 1770. Tehdy si benediktini v Hlubokém postavili zámeček jako své letní sídlo. Souvisí to nějak s kříži a legendou? V každém případě se tu kdysi něco tragického přihodilo.
Galerie:
Odkazy:

Novinky

Vikipedie

Kotík, Jaroslav: Bítešské historky a pověsti. 1992, str. 24 - 26.

Naposled editováno:29.09.2022