Pozadí

Pomníčky

Rozdělení pomníků do skupin je jen orientační, některé památky by mohly patřit do více oddílů. Hranice, co je a co už není pomníček, je tenká. Rozhoduje hlavně, zda má jméno nebo alespoň datum, historie, podoba. Některé skupiny pomníků (letecké tragédie, napoleonské, lichtenštejnské) jsou na jiných webových stránkách zpracovány důkladněji, než tady. Uvádím je v odkazech. Vysvětlení zkratek: S J V Z = světové strany, VSV = východoseverovýchod. Značka u jména pomníčku v abecedním seznamu označuje rozsáhlejší text.

Úvodní strana
Nahoru
ABC
Lesnický Slavín (47)
Lesnické a dřevařské (30)
Lovecké a pytlácké (19)
Napoleonské (16)
Lichtenštejnské (17)
Válečné (54)
Sochy v přírodě (41)
Literární (15)
Sakrální (53)
Dopravní nehody (15)
Letecké nehody (22)
Usmrcení bleskem (11)
Ostatní neštěstí (40)
Jeskyňářské a horolezecké (18)
Trampské objekty (41)
Jiné nezařaditelné (45)
Zaniklé (10)

Pamětní deska železničního neštěstí u Šakvic

Fotodetail
Druh: Ostatní neštěstí
Okres:Břeclav
Obec:Hustopeče
Jméno:Tragédie - Šakvice
Kde se nachází? Deska je umístěna na budově nádraží Šakvice, na straně k silnici.
Kdy vznikl? Deska byla odhalena 13. prosince 2011 zásluhou dvou fanoušků železnice, tedy šotoušů. Do té doby nepřipomínalo u nás druhou (po Stéblové 1960) nejtragičtější železniční nehodu vůbec nic.
Popis: Obdélníková deska ze šedého leštěného kamene. Do ní je vytesán dlouhý text.
Nápis: K uctění památky // 106 zmařených lidských životů // při železničním neštěstí // u Šakvic 24. 12. 1953
Drobnějším písmem: V 1,06 hodin Štědrého dne roku 1953 najel rychlík R4 od Prahy // rychlostí 86 km/hod. na konec osobního vlaku č. 718 z Brna, // stojícího před železniční stanicí Šakvice.
Poznámka: Neštěstí předcházelo několik závažných událostí. Lokomotivní četa z Bratislavy, tedy 48letý strojvůdce a 34letý topič byli ve službě už pětadvacátou hodinu. Když měli ráno ve Štúrovu krátkou pauzu, využili ji k nákupu vína. To pak popíjeli celý den cestou ze Štúrova do Brna, společně vypili 2,5 litru. V lokomotivě rychlíku R4 z Prahy do Bratislavy, který vyjížděl z Brna pozdě v noci, únavou a alkoholem zmožení usnuli. Za Vranovicemi postupně projeli vysokou rychlostí tři návěsti, které je měly zpomalit a posléze zastavit. Po téže koleji před rychlíkem jel zpožděný osobní vlak 718 plný lidí jedoucích z práce, na vánoční svátky, vojáků na dovolené. V jednu hodinu v noci zastavil u návěstidla před stanicí Šakvice. Někteří šakvičtí z něj vystoupili mimo stanici a zachránili si možná život.
Osobák musel čekat, než z protisměru přejede rychlík R9 z Bratislavy do Brna, aby cestující nevystupovali před jedoucí rychlík. Hradlař za Vranovicemi zatím viděl, jak se nocí kolem něj řítí nezpomalující rychlík R4 od Brna. Vyběhl a dával znamení světlem a píšťalou, ale osádka vlaku nereagovala. V lokomotivě spali a vlakvedoucí vyplňoval služební lejstra. Hradlař varoval výpravčího v Šakvicích, ale bylo už pozdě. Výpravčí v Šakvicích dal osobáku volno a ten se začal pomalu rozjíždět. V protisměru projel rychlík od Bratislavy, ten utrpěl jen odřený lak na posledním vozu. Hluk tohoto rychlíku probral klimbající posádku lokomotivy, strojvůdce uviděl červená světla vlaku před sebou, začal brzdit a narazil se stotunovou lokomotivou Albatros do dřevěných vagonů před sebou rychlostí 86 km/hod. K neštěstí došlo zhruba kilometr před stanicí Šakvice, kde trať vedla zarostlým zářezem v Šibeničním vrchu.
Následky nárazu byly strašlivé. Místo bylo těžce přístupné, první zachránci - hasiči blízkých obcí - nebyli na takovou havárii vybaveni. Zranění lidé několik hodin nepředstavitelně trpěli zaklínění v troskách, než přišla pomoc, mnozí se pomoci nedočkali. Údajně došlo i k okrádání mrtvých, jiní - hasiči a zdravotníci - podávali heroické výkony. Těžce se pro tolik zraněných sháněla lékařská pomoc, sanitky a auta je rozvážely po celé jižní Moravě. Bylo povoláno vojsko.
Oficiálně přiznáno 106 mrtvých, 102 raněných, mnozí zranění si odnesli trvalé následky. Ranní světlo odhalilo obraz zkázy. Devět vagonů osobáku leželo rozbito mimo trať, jak je lokomotiva drtila před sebou. Z rychlíku byly zničeny první tři vozy, kolejový svršek poškozen v délce 150 metrů. Štěstí stálo při bratislavském rychlíku, od havárie ho dělilo pár vteřin, pár metrů.
Celé vyšetřování se dělo v režimu Tajné, byla padesátá léta. Přestože to bylo do té doby daleko největší železniční neštěstí u nás, do novin se dostaly jen dvě krátké úřední zprávy na druhé straně Rudého práva. Nezachovala se jediná fotka, o filmu nemluvě. Na místě nehody nemělo nic připomínat, co se stalo. Ani vynesené tresty nebyly vysoké. V době, kdy političtí dostávali 10, 15 let nebo i doživotí, potrestal soud strojvůdce - komunistu pěti lety, topič dostal 4 roky a vlakvedoucí 3 roky - měl sledovat trať.
I když se železniční nehoda odehrála na hranici katastrů Popic, Strachotína a Hustopečí a pamětní deska se nalézá na území Hustopečí, mluví se vždy o srážce vlaků u Šakvic.
Galerie:
Odkazy:

Wikipedie

Martin vlaky

Kačor, Miroslav: Osudové okamžiky, 2003, str. 285 - 298.

Naposled editováno:10.02.2022