Pozadí

Pomníčky

Rozdělení pomníků do skupin je jen orientační, některé památky by mohly patřit do více oddílů. Hranice, co je a co už není pomníček, je tenká. Rozhoduje hlavně, zda má jméno nebo alespoň datum, historie, podoba. Některé skupiny pomníků (letecké tragédie, napoleonské, lichtenštejnské) jsou na jiných webových stránkách zpracovány důkladněji, než tady. Uvádím je v odkazech. Vysvětlení zkratek: S J V Z = světové strany, VSV = východoseverovýchod. Značka u jména pomníčku v abecedním seznamu označuje rozsáhlejší text.

Úvodní strana
Nahoru
ABC
Lesnický Slavín (47)
Lesnické a dřevařské (30)
Lovecké a pytlácké (19)
Napoleonské (16)
Lichtenštejnské (17)
Válečné (54)
Sochy v přírodě (42)
Literární (15)
Sakrální (53)
Dopravní nehody (15)
Letecké nehody (22)
Usmrcení bleskem (11)
Ostatní neštěstí (40)
Jeskyňářské a horolezecké (18)
Trampské objekty (40)
Jiné nezařaditelné (45)
Zaniklé (11)

Železniční neštěstí u Řikonína

Fotodetail
Fotodetail
Fotodetail
Fotodetail
Druh: Ostatní neštěstí
Okres:Brno - venkov
Obec:Lubné
Jméno:Tragédie - Kutiny
Kde se nachází? Velký železniční most u Kutin je vzdálen 1500 metrů na Z od Řikonína a 400 metrů od samoty Kutiny. Vede pod ním zelená značka a teče říčka Libochovka. Památky jsou na pilířích mostu u cesty.
Kdy vznikl? Až do 90. let 20. století nemělo tuto tragédii nic připomínat, nepočítáme-li dvě utržené vlakové nápravy ve svahu, které byly odstraněny prý v roce 1997. Jednoduchý kovový křížek na pilíři za potokem, jiný než dnešní, se objevil začátkem 90. let. V těch letech tu u cesty býval i dřevěný křížek s datem havárie. Už je odstraněn. Kolem roku 2015 instalovali na pilíři u cesty černou pamětní desku.
Popis: Na pilíři za říčkou je připevněn kovový křížek vysoký 0,7 metru. Uprostřed něj je kovová cedulka ze zničeného vlaku. Na pilíři u cesty je pietní místo s nalezenými drobnými železnými troskami a nad ním je připevněna tmavá leštěná deska. Na desce je realisticky vyobrazen rychlík Ex 57 Pannonia, malý křížek a delší text česky a polsky. V posledních letech vždy upraveno a vyzdobeno.
Nápis: VZPOMÍNKA // NA 1 ČESKÉHO A 30 POLSKÝCH OBČANŮ // KTEŘÍ NA TOMTO MÍSTĚ ZAHYNULI // PŘI ŽELEZNIČNÍM NEŠTĚSTÍ DNE // 11. 12. 1970 // … a podobný nápis polsky.
Poznámka: Šlo o neuvěřitelnou shodu náhod dvou železničních nehod, na sebe navazujících. Několikrát chybělo málo, aby se nestalo nic a nebo aby byly následky ještě daleko horší.
V pátek 11. prosince 1970 zastavil nákladní vlak jedoucí od Vlkova k Tišnovu se 46 vozy u návěstidla před stanicí Řikonín. Na jím obsazenou kolej před Řikonínem pustila hláskařka v Níhově (byla to její první samostatná směna) omylem samotnou lokomotivu, která se vracela do Brna. Ta v zátočině za ranního šera na viaduktu narazila do konce nákladního vlaku. Bylo 7.17 hodin. Vcelku banální nehoda, vykolejilo posledních osm vagonů a v lokomotivě byli tři zranění železničáři. Jenomže tři vykolejené vagony zasahovaly do profilu sousední koleje a k místu se z druhé strany po viaduktu blížil zpožděný rychlík Pannonia. Do srážky chyběly tři minuty a rozjetý rychlík už nedokázal nikdo varovat. Plnou rychlostí narazil do vykolejených nákladních vagonů. Rychlík mohl varovat výpravčí v Řikoníně, ale měl na rozmyšlení, že je něco v nepořádku, jen 45 sekund, mohl to udělat i strojvůdce nákladního vlaku rozsvícením červených světel na lokomotivě.
Následky srážky byly pro rychlík a pasažéry předních dvou vozů strašlivé. První vůz byl lůžkový a spali v něm polští železničáři a jejich rodiny, kteří se vraceli z dovolené. Z tohoto vozu se utrhla skříň od podvozku a spadla z mostu do hloubky 35 metrů. Tam bylo nejvíce mrtvých. Druhý vůz, jídelní, se vytrhl ze soupravy, převrátil na střechu a spadl 12 metrů hluboko na svah pod mostem. Třetí vůz se udržel na mostě ve velmi vratké poloze a hrozil zřícením. Kola vagonu prý stála deset centimetrů od hrany viaduktu. Pokud by i ten spadl z mostu, mohl stáhnout i ostatních devět plně obsazených vozů do hlubiny - to se naštěstí nestalo. Lokomotiva s podvozkem prvního vozu se utrhla od soupravy, udržela na trati a posádka zázrakem vyvázla z nehody bez zranění. Lokomotiva byla ale celá zničená. Zahynulo 30 osob na místě, jedna osoba po převozu do nemocnice, 13 osob bylo těžce zraněných. Bylo identifikováno 30 mrtvých polských občanů. Jediná česká oběť byl nešťastník, který ve zmatku vystoupil ze třetího vagonu přímo do hloubky před sebou. Celková škoda včetně odškodnění přesáhla 13 milionů Kčs.
Následovalo vyšetřování a soudní proces. Potrestána byla hláskařka z Níhova za ohrožení z nedbalosti, 6 a půl roku nepodmíněně, výpravčí z Řikonína dostal 4 a půl roku. O události se moc nepsalo, pamatuji na nijak výraznou zprávu v Rudém právu. Její větší část zabíral text soustrastného telegramu, který poslal předseda vlády Štrougal svému polskému protějšku. Za socíku se přece neštěstí nestávala a pokud ano, tak se o nich veřejně nemluvilo. Každému od železnic ale bylo jasné, že tak důležitá a frekventovaná trať měla být zabezpečena daleko lépe, než byla. Nehoda na tomto úseku nebyla totiž ani první, ani poslední.
Galerie:
Odkazy:

Osudové okamžiky

Železničář

Kačor, Miroslav: Osudové okamžiky, 2003, str. 151 - 165

Vaněk, Miloslav: Diana, továrna na smrt, 2003, str. 107 - 110

Naposled editováno:25.11.2021