Pozadí

Pomníčky

Rozdělení pomníků do skupin je jen orientační, některé památky by mohly patřit do více oddílů. Hranice, co je a co už není pomníček, je tenká. Rozhoduje hlavně, zda má jméno nebo alespoň datum, historie, podoba. Některé skupiny pomníků (letecké tragédie, napoleonské, lichtenštejnské) jsou na jiných webových stránkách zpracovány důkladněji, než tady. Uvádím je v odkazech. Vysvětlení zkratek: S J V Z = světové strany, VSV = východoseverovýchod. Značka u jména pomníčku v abecedním seznamu označuje rozsáhlejší text.

Úvodní strana
Nahoru
ABC
Lesnický Slavín (47)
Lesnické a dřevařské (30)
Lovecké a pytlácké (19)
Napoleonské (16)
Lichtenštejnské (17)
Válečné (54)
Sochy v přírodě (42)
Literární (15)
Sakrální (53)
Dopravní nehody (15)
Letecké nehody (22)
Usmrcení bleskem (11)
Ostatní neštěstí (40)
Jeskyňářské a horolezecké (18)
Trampské objekty (40)
Jiné nezařaditelné (45)
Zaniklé (11)

Památník vlastivědce Leopolda Mazáče.

Fotodetail
Fotodetail
Fotodetail
Druh: Ostatní neštěstí
Okres:Brno - venkov
Obec:Pernštejn
Jméno:Mazáč, Leopold
Kde se nachází? Na hradě Pernštejně, na třetím (nejvyšším) nádvoří, u paty skály.
Kdy vznikl?
Popis: Pomníček jehlanovitého tvaru je vysoký 0,8 metru. Z přední strany je měděná destička a na ní text drobným písmem.
Nápis: NA TOMTO MÍSTĚ // ZEMŘEL 27. 1. 1997 // VE SVÝCH 95 LETECH // VZÁCNÝ ČLOVĚK, UČITEL // A VLASTIVĚDNÝ PRACOVNÍK // LEOPOLD MAZÁČ // Z DOUBRAVNÍKA
Poznámka: Pan Leopold Mazáč (1902 - 1997) byl učitel a vlastivědný pracovník v Doubravníku. Učil v malotřídních školách na Tišnovsku, ředitelem školy v Doubravníku byl v letech 1944 - 1964. Kronikář obce, archivář a doubravnický patriot. Vydal monografii o Doubravníku, napsal a publikoval mnoho vlastivědných článků. Manželka i jediná dcera mu zemřely a konec života trávil v domově důchodců na Mitrově. Jeho přátelé - vlastivědci mu chtěli udělat radost a vzali ho autem na hrad Pernštejn, na konzultační den památkářů. Tam v krátkém projevu ocenili jeho zásluhy za záchranu památek a odměnili ho potleskem. Neobvyklá námaha, možná i stres ze setkání způsobily, že pětadevadesátiletý pan řídící zkolaboval na nádvoří hradu a zemřel v náručí svých přátel v místech, která měl rád.
Galerie:
Odkazy:

Doubravník

Jurman, Hynek: Nesmazatelné stopy. 2004, str. 11 - 16.

Urbánková, Vlasta: Jak srdce zvonu. 1997

Mazáč, Leopold a Bukal Bořivoj: Doubravník. 1972.

Naposled editováno:11.11.2021