Pomníčky
Rozdělení pomníků do skupin je jen orientační, některé památky by mohly patřit do více oddílů. Hranice, co je a co už není pomníček, je tenká. Rozhoduje hlavně, zda má jméno nebo alespoň datum, historie, podoba. Některé skupiny pomníků (letecké tragédie, napoleonské, lichtenštejnské) jsou na jiných webových stránkách zpracovány důkladněji, než tady. Uvádím je v odkazech. Vysvětlení zkratek: S J V Z = světové strany, VSV = východoseverovýchod. Značka u jména pomníčku v abecedním seznamu označuje rozsáhlejší text.
Nahoru
ABC
Pamětní desky na Santonu
| Druh: | Napoleonské |
| Okres: | Brno - venkov |
| Obec: | Tvarožná |
| Jméno: | Bagration, Pjotr Ivanovič |
| Kde se nachází? | Návrší Santon leží JZ od Tvarožné. Na vrcholu je kaple a do její stěny jsou zazděny pamětní desky. Nepřehlédnutelné místo. |
| Kdy vznikl? | Deska generála Claparèda byla odhalena koncem roku 1984 a podobizny generálů Valhuberta a Bagrationa přibyly v roce 1986. |
| Popis: | Kaple Panny Marie Sněžné zničená za napoleonské bitvy byla roku 1832 vystavěna znovu. V SZ stěně jsou zvenku zasazeny dvě mramorové pamětní desky se jmény a reliéfy válečníků, spojených s tímto místem v bitvě u Slavkova. Vlevo je deska s reliéfem ruského generála Bagrationa, vedle je obdélníková deska s podobou francouzských velitelů Claparèda a Valhuberta. Autorem desek je sochař, malíř a grafik Vladimír Drápal (1921-2015) z Tvarožné. |
| Nápis: | BAGRATION // CLAPARÈDE // VALHUBERT |
| Poznámka: | Pjotr Ivanovič Bagration (1765 - 1812) ruský šlechtic a voják gruzínského původu. Ve slavkovské bitvě byl generálporučík. Útočil na S křídle na Tvarožnou a dělostřelecky opevněný Santon. I když svoji bitvu o Tvarožnou vyhrál, hrozilo obklíčení a musil ustoupit. Jako jediný ruský generál ustupoval spořádaně až k Rousínovu. Padl u Borodina. Michel Marie Claparède (1770 - 1842) byl v armádě od 23 let. Ve slavkovské bitvě měl hodnost brigádního generála. Se svým plukem lehké pěchoty (18 děl, 1800 mužů) úspěšně bránil Santon proti jednotkám Bagrationa. Jean Roger Valhubert (1764 - 6. 12. 1802) byl v armádě od 17 let. Byl stoupencem Velké francouzské revoluce a generálem od roku 1803. Výbuchem dělostřeleckého granátu byl těžce zraněn, převezen do Brna, kde zemřel. Je nejvyšší šarží, která padla na francouzské straně. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | Vladimír Ustohal : Napoleonská návrší, 1995, str. 26 - 36. |
| Naposled editováno: | 08.02.2021 |
Bílý pomník pod Santonem
| Druh: | Napoleonské |
| Okres: | Brno - venkov |
| Obec: | Tvarožná |
| Jméno: | Bílý pomník |
| Kde se nachází? | Leží JZ od Tvarožné, na úpatí návrší Santon. Kolem po pěšině vede žlutá značka. |
| Kdy vznikl? | V prosinci 1987 byl odhalen za přítomnosti našich, východoněmeckých a rakouských historických vojenských jednotek. |
| Popis: | Z bílé plotny vystupuje kříž z bílého mramoru krytý stříškou. Uprostřed kříže je hlava Krista, pod ní je girlanda z růží. Pomník je vysoký asi 1,5 metru. |
| Nápis: | BLAHOSLAVENÍ // KTEŘÍ V PÁNU UMÍRAJÍ // zkřížené šavle // 2. 12. 1805 |
| Poznámka: | Pomník vznikl iniciativou Jana Vlčka z Tvarožné. Údajně je na místě hromadného hrobu. Na poli před pomníkem se od roku 1989 konají rekonstrukce Bitvy tří císařů za účasti jezdců na koních, děl, stovek uniformovaných a tisíců diváků. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | František Kopecký : Bitva u Slavkova a Morava v letech 1805-1806. 2001. str. 163 |
| Naposled editováno: | 09.02.2021 |
Pomník bitvě v obci Prace
| Druh: | Napoleonské |
| Okres: | Brno-venkov |
| Obec: | Prace |
| Jméno: | Bitva v obci Prace |
| Kde se nachází? | Na jižním okraji, hned za obcí, u silnice k Mohyle míru. |
| Kdy vznikl? | 2005 |
| Popis: | Moderní pomník je vysoký 1,2 m, ze tří trojúhelníkových kamenných desek, do jejichž středu jsou vloženy tři plechové kříže. Před pomníkem na zemi je plechový terč s nápisem. |
| Nápis: | Do plechu křížů vypáleny tři delší nápisy. Kovový terč: // ZBUDOVALA OBEC PRACE // K VÝROČÍ BITVY U SLAVKOVA // 1805 - 2005 // |
| Poznámka: | |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 09.11.2020 |
Památník Norberta Brassinna
| Druh: | Napoleonské |
| Okres: | Brno-venkov |
| Obec: | Jiříkovice |
| Jméno: | Brassinne, Norbert |
| Kde se nachází? | Na SV kraji Jiříkovic u rozcestí na místě hromadného hrobu. |
| Kdy vznikl? | odhalen 25.listopadu 2000 |
| Popis: | Neopracovaný balvan vysoký 1,3 m a na něm leštěná žulová deska. Pískovcový pomník navrhl Miloslav Pražák. |
| Nápis: | OBĚTEM // Z VÁlEČNÝCH LET 1805 AŽ 1809 // A NA PAMÁTKU // NORBERTA BRASSINA (1907 - 1988) // POUTNÍKA MÍRU NA SLAVKOVSKÉM // BOJIŠTI V LETECH 1966 - 1984 // . Totéž francouzsky. |
| Poznámka: | Norbert Brassinne byl belgický hostinský od Waterloo, který v uniformě francouzského granátníka putoval po napoleonských bojištích. Vícekrát navštívil Československo, Brno, Slavkov, Mohylu míru a stál při založení tradice jiříkovických ohňů, konaných v předvečer vzpomínek na slavkovskou bitvu. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 08.11.2020 |
Pomník rakouským dělostřelcům u Velešovic
| Druh: | Napoleonské |
| Okres: | Brno-venkov |
| Obec: | Velešovice |
| Jméno: | Frierenberger, major |
| Kde se nachází? | Pomník stojí na návrší u státní silnice mezi Starou Poštou a Rousínovem. Od kostela ve Velešovicích je to 1300 metrů S směrem. |
| Kdy vznikl? | 1995. Slavnostní odhalení proběhlo v sobotu 2. prosince 1995 ke 190. výročí bitvy. V roce 2015 byl pomník opraven. |
| Popis: | Důkladně zbudovaný pomník. Z vydlážděné plošiny zapuštěné do břehu u silnice vystupuje sokl vyzděný z lomových kamenů. Z něj ční tříboký jehlan z neopracovaného žulového balvanu. Celková výška pomníku je 2,2 metru. Z V strany je dlouhý nápis na vyhlazené ploše, ze Z ční kovová hlaveň kanónu. Pod ní dole je nápis drobným písmem. Nahoře na rovné plošce je datum 2.12.1805 |
| Nápis: | Na V straně: Z TOHOTO NÁVRŠÍ // V ZÁVĚRU BITVY U SLAVKOVA // VELITEL DVOU RAKOUSKÝCH BATERIÍ // MAJOR VÁCLAV JAN // FRIERENBERGER // ÚSPĚŠNÉ KRYL PALBOU // DVANÁCTI TĚŽKÝCH DĚL // ÚSTUP RUSKÉHO SBORU // GENERÁLA BAGRATIONA // PŘED POSTUPUJÍCÍM LEVÝM KŘÍDLEM // FRANCOUZSKÉ ARMÁDY. // ZA TENTO HRDINSKÝ ČIN // BYL VYZNAMENÁN RYTÍŘSKÝM KŘÍŽEM // VOJENSKÉHO ŘÁDU MARIE TEREZIE. Na Z straně drobným písmem: ZŘÍZENO V ROCE 1995 PÉČÍ BATERIE AUSTERLITZ // ČESKOSLOVENSKÉ NAPOLEONSKÉ SPOLEČNOSTI // KE 190. VÝROČÍ BITVY U SLAVKOVA / AUSTERLITZ |
| Poznámka: | Vše podstatné vyplývá z nápisu na pomníku. Dlužno jen dodat, že Bagrationův sbor byl jediný z devadesátitisícové rusko-rakouské armády, který ustoupil organizovaně a bez chaosu. Po zhroucení středu bitvy na prateckých výšinách se přesunul po silnici k Rousínovu, když mu hrozilo obklíčení od Francouzů. Václav Jan Frierenberger (1759 - 1823) byl generálem armády rakouského císařství v době napoleonských válek. Pocházel z rodiny důstojníka. 1813 povýšen na generálmajora, v témže roce byl těžce raněn v bitvě u Drážďan. 1820 byl penzionován. Pochován je v Kroměříži, kde má na hřbitově hodnotný empírový náhrobek. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 18.04.2023 |
Pomník nad hromadným hrobem obětí napoleonských válek
| Druh: | Napoleonské |
| Okres: | Vyškov |
| Obec: | Slavkov u Brna |
| Jméno: | Hřbitovní sloup - Urban |
| Kde se nachází? | Na J svahu kopce Urban, u vrstevnicové cesty nad zahradami, 500 metrů JV od kaple svatého Urbana. |
| Kdy vznikl? | Začátkem 19. století |
| Popis: | Zděná hranolová stavbička s výklenky je vysoká dva metry. Stanovou střechu z tašek zakončuje kovaný křížek. Dřívější úprava byla bez střechy, ta byla poskládaná ve tvaru pyramidy z cihel. |
| Nápis: | Dříve byly na římse znatelné letopočty 1805 a 1955, nyní po poslední opravě zmizely. |
| Poznámka: | Hřbitovní sloup stojí údajně nad hromadným hrobem vojáků z napoleonské bitvy. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 02.05.2022 |
Pomník generálmajora Jirčíka u Mohyly míru
| Druh: | Napoleonské |
| Okres: | Brno - venkov |
| Obec: | Prace |
| Jméno: | Jirčík, František |
| Kde se nachází? | Pratecký kopec (kóta 325) leží na J od vsi Prace. Na návrší stojí Muzeum bitvy u Slavkova a více vlastivědných památek. Mohyla míru, historický kanón, vysázené stromy pocházející z různých evropských končin a pomník generálmajora Jirčíka na S od muzea. |
| Kdy vznikl? | Slavnostní odhalení bylo 3. prosince 1995 |
| Popis: | Do podstavce z žulových kostek je vsazen pískovcový pomník ozdobený císařskou orlicí. Na soklu je historická přilba, dělová koule a litinová deska s delším nápisem. |
| Nápis: | 2. 12. 1805 // ZDE BOJOVALA ZA SVOJI // VLAST PĚŠÍ BRIGÁDA // GEN. MAJORA JIRČÍKA … Jsou tu vyjmenovány zúčastněné pluky rakouské armády. |
| Poznámka: | František Jirčík - Franz Jircik (1758 Kutná Hora - 19?.12.1805) byl rakouský generálmajor v císařských službách. Válečné zkušenosti získal v tureckých válkách, se svými jednotkami hlídal hranice ve Slavonii. V bitvě u Slavkova velel brigádě 4800 mužů. Byl smrtelně zraněn a zemřel po ústupu v Uherském Hradišti. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | František Kopecký : Bitva u Slavkova a Morava v letech 1805-1806. 2001. str. 165 |
| Naposled editováno: | 10.02.2021 |
Křenovické hromadné hroby
| Druh: | Napoleonské |
| Okres: | Vyškov |
| Obec: | Křenovice |
| Jméno: | Křenovické hroby |
| Kde se nachází? | Návrší U krchůvka leží 800 metrů ZSZ od horního nádraží Křenovice, u silnice z Křenovic do vsi Prace. Vede sem odbočka zelené značky. Na malé ploše se nachází čtyři vlastivědné objekty a několik hromadných hrobů. Je tu kříž z roku 1920, pomníček obětem cholery z let 1836 a 1866, pomníček obětem bitvy u Slavkova a za silnicí smírčí kříž 521 Křenovice. |
| Kdy vznikl? | Kříž je z roku 1920, pomníček ze třicátých let 20. století. |
| Popis: | Se Slavkovskou bitvou souvisejí dva z nich. Pomníček vyzděný z lomového kamene do tvaru jehlanu je vysoký 1,2 metru. Na čelní stěně je bílá deska s textem. Za ním stojí pískovcový kříž na stupňovitém soklu, vysoký 3 metry, s nápisem skoro nečitelným. |
| Nápis: | Na pomníčku: POSLEDNÍ ODPOČINEK // HRDINŮ BITVY // SLAVKOVSKÉ // Z R. 1805 . Na kříži: Památce farníků křenovických // a vojínů bitvy // Slavkovské // jejichž těla // zde v Pánu // odpočívají // věnováno // L. P. 1920 . |
| Poznámka: | Památky se vztahují k několika zde umístěným hromadným hrobům z 19. století. Jeden z nich byl zlikvidován při stavbě silnice. Jeden přibyl, když ho přemístili ze Zbýšova sem. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 09.02.2021 |
Návrší Na lopatě u Telnice
| Druh: | Napoleonské |
| Okres: | Brno-venkov |
| Obec: | Telnice |
| Jméno: | Na lopatě, |
| Kde se nachází? | Nízké návrší leží na hranicích katastrů Telnice a Újezda, 500 metrů V od kostela v Telnici a 100 metrů od krajních domů obce. Vede sem polní cesta. Zastavení na trase historické naučné stezky Telnice. |
| Kdy vznikl? | Na návrší je několik vlastivědných a turistických objektů. Boží muka byla postavena po roce 1750, přesněji se to neví. Za napoleonské bitvy už pravděpodobně stála. Ostatní památky jsou dílem posledního desetiletí. Zastavení historické naučné stezky kolem Telnice je z roku 2013. Pomník padlým koním byl odhalen při sousedském setkání v neděli 29. prosince 2019. Dřevěná zvonička vznikla v roce 2021. |
| Popis: | Boží muka je barokní hranolová stavba vysoká 3 metry, s výklenkem, obílená, zakončená stanovou střechou a kovaným křížem. Pomník padlým koním je menší plastika umístěná na metrovém kamenném hranolu. Na bocích kamene jsou znaky a tabulka s nápisem. Dřevěná zvonička Panny Marie Přímluvkyně je vyřezána ze čtyřmetrového kmene, dole je reliéf Panny Marie a nahoře je ve výřezu umístěn zvonek. Stojan pro text naučné stezky je kovářsky proveden. Na místě byl v roce 2023 i dřevěný vyřezávaný poutač a bytelný přístřešek z klád. |
| Nápis: | Na pomníku koním: Památce koním // padlým obětem bojů // v bitvě u Slavkova // 2.- 5. 12. 1805 Na zvoničce: Zvonička // Panny Marie Přímluvkyně // Vytvořil v roce 2021 // řezbář Jan Švadlenka. |
| Poznámka: | Podle pověsti právě zde začala první šarvátka mezi Francouzi a rusko-rakouskými vojsky. V den bitvy ráno zahájila útok od Újezdu rakouská kolona maršála Kienmayera s cílem dobytí Telnice. V Telnici byli usazení Francouzi Legrandovy divize a návrší měli opevněné. První na spojenecké straně nastoupily dva Sekelské hraničářské pluky, tvořené uherskými vojáky. Oba zde utrpěly velké ztráty, došlo k těžkým bojům. Přesto se podařilo výšinu obsadit a pak hraničáři zaútočili na ves, kterou před devátou hodinou dobyli. V Telnici mají památník padlým vojákům uherských pluků. Napoleon se sem dostal se svými maršály ještě jednou, po sedmi letech. 15. září 1809 se tu zastavil, aby se podíval na místa začátku bitvy a nejtěžších bojů. Výklad mu podal zdejší farář Petr Skřídlovský. Napoleon procházel mezi vinicemi a od místního vinaře dostal několik hroznů, za které se královsky odměnil. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 18.05.2023 |
Pomník obětem bitvy tří císařů u Holubic
| Druh: | Napoleonské |
| Okres: | Vyškov |
| Obec: | Holubice |
| Jméno: | Obětem bitvy - Holubice |
| Kde se nachází? | Pomník stojí SZ od Holubic, u silnice mezi dálnicí a starou státní silnicí. |
| Kdy vznikl? | 2003. Slavnostní odhalení se konalo v sobotu 24. května 2003. |
| Popis: | Důkladný žulový pomník klasického tvaru je vysoký 3,7 metru. Na čelní straně je kulatý reliéf maršála Murata od medailéra Karla Zemana a dlouhý nápis. Před pomníkem je deska hrobky na ostatky. Za zmínku stojí i v pozadí pomníku stojící betonárna ZAPA v podobě obřího děla a obsluhy děla ze zásobníků na materiál. |
| Nápis: | Na reliefu: JOACHIM MURAT * 1767 + 1815 Na pomníku: OBĚTEM BITVY // TŘÍ CÍSAŘŮ // L. P. - 1805 // VĚNUJÍ // MÍSTNÍ ČLENOVÉ // RAKOUSKÝCH GRANÁTNÍKŮ // A OBEC HOLUBICE // ROKU 2002 // ... |
| Poznámka: | V těchto místech proběhly jezdecké boje mezi těžkou ruskou jízdou maršála Bagrationa a francouzským jezdeckým sborem maršála Murata. Francouzi zvítězili, protože rusko-rakouská armáda byla těžkopádná, měla i jazykové problémy, u Francouzů se povyšovalo za schopnosti, u Rusů a Rakušanů hrál hlavní roli šlechtický původ. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 15.04.2023 |
Památník sekelských bojovníků v Telnici
| Druh: | Napoleonské |
| Okres: | Brno-venkov |
| Obec: | Telnice |
| Jméno: | Sekelští bojovníci |
| Kde se nachází? | V Telnici, skoro na návsi, u mateřské školky. |
| Kdy vznikl? | Pomník byl odhalen v sobotu 3. prosince 2011. |
| Popis: | Dvě svislé dřevěné skulptury, vyřezávané na maďarské motivy. Pravý sloup se zdá být novější. Bývají zdobené maďarskou trikolorou. Do kovových štítků jsou vyryty nápisy, maďarský, český, anglický. Maďarský text vyřezaný do většího sloupu není k přečtení. |
| Nápis: | Na památku hrdinných sekelských bojovníků, padlých v boji u Slavkova // Sekelští husaři pečující o tradice, Ministr národní obrany Maďarska, Brněnské maďarské občanské sdružení (3. prosince 2011) |
| Poznámka: | V bitvě u Slavkova plánovali spojenci průlom na jižním křídle francouzské bojové sestavy. Provedení měla zajistit pěší divize polního podmaršála Kienmayera, která se skládala ze dvou pluků sekelských hraničářů a batalionu Brodského hraničářského pluku. Proti nim stály tři bataliony Francouzů. 2. prosince 1805 v 7 hodin ráno jako první vyrazil do bitvy II. Sekelský pluk za doprovodu hudby. Střet začal silnou palbou. Bojovalo se o výšinu Na lopatě před Telnicí. Tam Sekelové utrpěli velké ztráty. Výšinu se podařilo dobýt a zaútočili na Telnici, kterou obsadili v devět hodin. Ale Francouzi získali posily a vytlačili Sekely ze vsi. Ne na dlouho. Situaci zvrátil útok dvou eskadron husarů z pluku Hessen-Homburg. Obec zůstala v rukou spojenců až do všeobecného ústupu odpoledne. Polovina mužstva obou Sekelských pluků byla raněna nebo zabita. Sikulsko (maď. Szekelyföld) je historické území v Sedmihradsku, dnes uprostřed Rumunska. Obývá ho etnická skupina Sekelů, počtem asi 600 tisíc osob. Od středověku bylo Sikulsko součástí Uher a spravoval je nezávislý Sikulský sněm. Roku 1867 při rakousko-uherském vyrovnání sikulský autonomní celek zanikl a byl rozdělen do tří žup. V roce 1918 byly župy přiděleny vítěznému Rumunsku, což potvrdila Trianonská smlouva 1920. V roce 1940 bylo Rumunsko přinuceno vydat část území Sedmihradska Maďarsku. Po skončení války Sikulsko znovu připadlo Rumunsku. Mezi lety 1952 - 1968 zde existovala Maďarská autonomní oblast. Iniciativy obnovení Sikulska jsou živé dodnes, ale rumunská vláda tomu není nakloněna. Sikulové žijí v rumunských župách Hargita, Covasna a Mures, kde se mluví více maďarsky než rumunsky. Historickým středem je město Tirgu Mures. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 14.09.2024 |
Strom přátelství u Jiříkovic
| Druh: | Napoleonské |
| Okres: | Brno-venkov |
| Obec: | Jiříkovice |
| Jméno: | Strom přátelství u Jiříkovic |
| Kde se nachází? | 300 m Z od středu Jiříkovic na okraji obce u silnice na Šlapanice. |
| Kdy vznikl? | 2. 12. 2005 při vzpomínkách na 200. výročí bitvy u Slavkova |
| Popis: | Umělý pahorek, do něj zasazen buk. Pod stromem nepravidelná obdélníková kamenná deska, zasazená do soklu. |
| Nápis: | STROM PŘÁTELSTVÍ // VYSAZEN K 200. VÝROČÍ // BITVY U SLAVKOVA // |
| Poznámka: | |
| Galerie: | |
| Odkazy: |
|
| Naposled editováno: | 09.11.2020 |
Tiesenhausenův kříž v Silničné.
| Druh: | Napoleonské |
| Okres: | Hodonín |
| Obec: | Žarošice |
| Jméno: | Tiesenhausen, hrabě |
| Kde se nachází? | Kříž stojí uprostřed malé osady Silničná, SZ od Žarošic, na křižovatce s frekventovanou státní silnicí. Naproti němu je barokní socha Jana Nepomuckého. |
| Kdy vznikl? | Kříž stojí na místě původního hrobu ruského šlechtice, který zemřel v prosinci 1802. Litinový kříž vsazený do kamenného soklu byl zbudován údajně roku 1835. V průběhu let byl několikrát opravován, naposled vyměněna bílá deska s nápisem za tmavou. V roce 2023 probíhá rekonstrukce do původního historického stavu. |
| Popis: | Na betonovém základu stojí kamenný sokl a do něj je shora vetknut železný kříž s Kristem. U jeho paty je reliéf Panny Marie. Na čelní straně soklu je připevněna tmavá deska se stejným textem v češtině a ruštině. |
| Nápis: | Opsáno s chybami: Zde odpočíval Křídelní pobočník // jeho ruského císařského veličenstva // rytíř řádu Marie Terezie, // Ferdinand hrabě Tisenhausen // narozen 15. V. 1781, zemřel 3. XII. 1805 // smrtelně byl raněn v bitvě u Slavkova // Zemřel smrtí statečného reka. |
| Poznámka: | Ferdinand hrabě Tiesenhausen (1781 - 1805) byl ruský šlechtic, pobočník ve štábu ruského cara Alexandra. Byl zetěm maršála Kutuzova, s jeho dcerou měl dvě děti. Byl těžce raněn v bitvě u Slavkova na planinách Vinohradů. Jeho služebnictvo ho vezlo po bitvě směrem na Hodonín, kudy ustupovala ruská armáda. Dovezli ho až do osady Silničná, kde se ubytovali v hostinci U Malíků. Zde Tiesenhausen zemřel, datum úmrtí udávají různé prameny rozdílně, 3., 6., 13. prosince 1805. Mezitím Silničnou obsadily francouzské jednotky a jeho doprovod padl do zajetí. Čtyřiadvacetiletého Tiesenhausena pochovali před domem. Ale už za 4 měsíce tělo na přání rodiny exhumovali a odvezli do města Revalli, dnes Tallin v Estonsku. Bezvýznamný hrabě vstoupil do dějin literatury, stal se předobrazem knížete Andreje Bolkonského v Tolstého románu Vojna a mír. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 25.07.2023 |
Pomník třem císařům blízko Mohyle míru
| Druh: | Napoleonské |
| Okres: | Brno - venkov |
| Obec: | Zbýšov |
| Jméno: | Tři císaři, |
| Kde se nachází? | Leží 1,5 kilometru od kaple ve Zbýšově na výšině (kóta 283), 150 metrů od silnice ze Zbýšova do Blažovic. Prochází tu zelená značka. |
| Kdy vznikl? | Ve vydlážděném kruhu stojící monumentální pomník, zbudovaný k důstojným vzpomínkám 200. výročí bitvy u Slavkova, byl odhalen 17. září 2005 . |
| Popis: | Na třech žulových pylonech se jmény tří císařů je umístěna velká koule, představující legendární slunce nad Slavkovem. Pomník je vysoký 3,5 metru a vedle stojí hrubě otesaný kvádr s deskami z červené žuly a několika nápisy v češtině, ruštině, němčině a francouzštině. |
| Nápis: | Na pylonech: NAPOLEON I. FRANTIŠEK I. ALEXANDER I. Na deskách ve čtyřech jazycích: V DEN BITVY 2. PROSINCE 1805 // PROŠLI TĚMITO MÍSTY V RŮZNÝCH HODINÁCH // CÍSAŘ FRANCOUZŮ NAPOLEON I. // RUSKÝ CAR ALEXANDER I. // A RAKOUSKÝ CÍSAŘ FRANTIŠEK I. // JEJICHŽ ARMÁDY TU BOJOVALY. // TOTO KRVAVÉ STŘETNUTÍ BYLO NAZVÁNO // “BITVA U SLAVKOVA” NEBO TAKÉ // “BITVA TŘÍ CÍSAŘŮ” . |
| Poznámka: | Napoleon Bonaparte (1769 - 1821) byl francouzský státník a vojevůdce. Jeho závratnou kariéru zahájila Velká francouzská revoluce. Císařem Francie byl v letech 1804 - 1814 a krátce v roce 1815. V době bitvy u Slavkova mu bylo 36 let. Na vrcholu moci vládl většině Evropy. I pád jeho kariéry byl strmý, skončil ve vyhnanství na ostrově Svaté Heleny. Během napoleonských válek zahynul milion Francouzů. Car Alexandr I. (1777 - 1825) vládl v Rusku v letech 1801 - 1825. Jeho babičkou byla Kateřina Veliká, která vzala do ruky výchovu následníka trůnu a v šestnácti letech letech ho oženila s nevěstou o rok mladší. V bitvě u Slavkova mu bylo 28 let. V oblasti vojenství mu radil Kutuzov, ale u Slavkova ho neposlechl. František I. (1768 - 1835) poslední císař Svaté říše římské národa německého v letech 1792 - 1806 a první rakouský císař, kterým se sám prohlásil v roce 1804, v návaznosti na císařský titul Napoleona. V době bitvy u Slavkova mu bylo 37 let. Vládl až do smrti, ale skutečnou hlavou Rakouska byl kancléř Metternich. Autory pomníku jsou Václav Pyllmajer a Martin Hotárek. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | |
| Naposled editováno: | 10.02.2021 |
Pomník generála Valhuberta pod Santonem
| Druh: | Napoleonské |
| Okres: | Brno - venkov |
| Obec: | Tvarožná |
| Jméno: | Valhubert, Jean |
| Kde se nachází? | Pomník leží JZ od Tvarožné u silnice k Rohlence. 50 metrů od něj je Kosmákův kříž a chráněný břek. |
| Kdy vznikl? | Zbudovala obec Tvarožná a odhalila 24. listopadu 2000. |
| Popis: | Kamenný pomník pravidelného tvaru je vysoký dva metry. Do čelní stěny vsazena kovová plaketa a z ní v nízkém reliéfu vystupuje tvář muže s vysokým límcem, tak, jak ji na medaili ztvárnila autorka Milada Othová. |
| Nápis: | na reliéfu vlevo: 22. X. // 1764 // AVRANCHE vpravo: 6. XII. // 1805 // BRNO dole: JEAN . MARIA . MELON // ROGER // VALHUBERT |
| Poznámka: | Dlouhé jméno na pomníku nebylo u francouzské šlechty neobvyklé. Po otci se jmenoval Roger. Přízvisko Valhubert začal používat až v 25 letech, znamenalo to “ z Hubertova údolí”. V bitvě u Slavkova měl za úkol střežit říšskou silnici. Tam ho zasáhla koule z děla, přesné místo události není známo. Ránu si zasypal střelným prachem a ten zapálil - aby se rána dezinfikovala. Zraněného generála odvezli do Šlapanic a posléze do Brna, kde ho přijali v domě rytíře Chlumského na dnešní České 6. Ovšem sněti se neubránil a není zcela jistý den jeho smrti. Pochován byl na starém brněnském hřbitově, dnes Tyršovy sady, kde má od roku 1969 pomníček v místech, kde mohl být pochován. A velkou sochu mu vztyčili i ve Francii, v rodném městě Avranche. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | Jan Kux - Miroslav Raška: Historky kolem slavkovského bojiště.1995. str. 136 |
| Naposled editováno: | 10.02.2021 |
Pomník na Žuráni
| Druh: | Napoleonské |
| Okres: | Brno - venkov |
| Obec: | Podolí |
| Jméno: | Žuráň - návrší, |
| Kde se nachází? | Leží 1,5 kilometru JV od kostela v Podolí, na mírném návrší, 300 metrů od státní silnice do Slavkova. Známé místo. |
| Kdy vznikl? | Slavnostní odhalení památníku bylo 5. července 1930 za přítomnosti české i francouzské generality. Místo je od té doby exteritoriálním územím Francie, většinu času tu vlaje francouzská vlajka. |
| Popis: | Kubistický pomník ve tvaru stolu umístěném na nízkém soklu. Autorem je arch. Vojtěch Kerhart z Prahy. Na horní ploše je plastická mapa bojiště Slavkovské bitvy 2. prosince 1805 s postavením jednotek v 7 hodin ráno a Napoleonovo provolání k vítězným vojskům francouzsky a česky. Na Z straně kvádru je Napoleonovo N, na S straně pomníku je dlouhý Napoleonův rozkaz v předvečer bitvy ve francouzštině. Jeho překlad do češtiny byl na J straně kostky a v době okupace byl odstraněn. Zrovna tak nepřežil německou okupaci nápis na V straně pomníku, který vyjadřoval díky Francii a francouzské misi při budování pomníku. |
| Nápis: | VOJÁCI! MŮJ NÁROD PŘIVÍTÁ VÁS S RADOSTÍ A STAČÍ ŘEKNETE - LI : // BYL JSEM V BITVĚ U SLAVKOVA ABY SE ODPOVĚDĚLO : HLE // HRDINA // NAPOLEON. |
| Poznámka: | Místo pozoruhodné trojím způsobem. Za prvé: pahorek Žuráně je navršen uměle, v 6. století tu nasypali mohylu o průměru až 80 metrů a výšce možná deseti metrů, která ukrývala hrobky nejvyšší aristokracie té doby. Akademik Poulík v letech 1948 - 50 mohylu prokopal, našel 2 hrobky z doby stěhování národů a několik dalších hrobů z jiných předslovanských dob. Všechny hroby byly vyloupené, tehdejší zloději brali jen šperky. Nejcennější nálezy pocházejí z konce 5. a začátku 6. století. Za druhé: z tohoto místa řídil Napoleon v dopoledních hodinách 2. prosince 1805 bitvu u Slavkova. Přenocoval ve svém kočáře na úpatí kopce poblíž Bedřichovic, ráno využil mlhu, která skrývala jeho jednotky v údolí a v osm hodin nařídil pověstný “lví skok” , obsazení Prateckého kopce, čímž rozdělil ruská a rakouská vojska na poloviny, vpadl jim do zad a rozhodl bitvu ve svůj prospěch. Za třetí: V roce 1927 navštívil Žuráň francouzský maršál Louis Franchet D’Esperey (1856-1942), veterán 1. světové války, společně s náčelníkem gen. štábu generálem Syrovým. Projevil přání, zda by tu mohl stát jednoduchý pomník. Stalo se do tří let. Pomník je častým cílem vandalů a sběračů kovů. V roce 1995 zmizela bronzová mapa bojiště, našla se rozřezaná v Rakousku. |
| Galerie: | |
| Odkazy: | Vladimír Ustohal : Napoleonská návrší, 1995, str. 9 - 25. |
| Naposled editováno: | 07.02.2021 |
