Pozadí

Smírčí kříže

Jsou to drobné kamenné památky, mající na sobě znamení kříže. Ve středověku a raném novověku byly stavěny na místech násilné smrti. Později i jako připomínka tragické události. V Čechách mají většinou podobu kamenného kříže, na Moravě převládají kamenné desky s vytesaným křížem. Třetím druhem jsou kulaté kamenné stély, ale ta se u Brna nenašla ani jedna.

Kvůli přehlednosti jsou kříže rozděleny do pěti oddílů podle světových stran, v oddílech jsou řazeny abecedně podle jména obce, v jejímž katastru nyní leží.

Evidenční číslo má každý kříž přidělen od Společnosti pro výzkum kamenných křížů při muzeu v Aši. Tato společnost vede od roku 1984 centrální registr těchto památek a v roce 2019 evidovala v ČR 2500 křížů, další stovky v zahraničí a 5000 dalších drobných kamenných památek. Pořadové číslo za názvem obce používám stejně jako webové stránky euweb, které považuji za nejserióznější. Do třiceti kilometrů od Brna je asi 90 křížů. Dalším systematickým zdrojem, byť trochu zastaralým, je kniha Kamenné kříže Čech a Moravy, 2. vydání vyšlo roku 2001.

Úmyslně tu není uvedena poloha v mapě a i popis místa, kde se nacházejí, je poněkud mlhavější. Důvod je ten, že kříže jako historické památky se ztrácejí, kradou. Důležitou zprávou pro vás je, že kříž existuje a jeho nalezení je otázkou času, intuice a štěstí. Důkladnější text o křížích lze najít ve vyprávění .

Úvodní strana
Nahoru
ABC
V Brně (9)
Na sever (32)
Na východ (11)
Na jih (13)
Na západ (23)
Velkomeziříčsko (4)

Sejřek

Fotodetail
Fotodetail
Umístění: Na sever
Okres: Žďár nad Sázavou
Obec: Sejřek
Číslo v evidenci:1464
Kde se nachází? Na JJV od středu obce, naproti kravínu u bažinky. V létě je sem ztížený přístup kvůli ohradníkům.
Popis: Štíhlý mramorový kámen vysoký 0,9 metru má uražený pravý roh. Z plochy vystupuje reliéf kříže.
Nápis:
Pověst: Tady se dvě stříhačky ovcí navzájem zapíchly ze žárlivosti nůžkami.
Poznámka:
Galerie:
Odkazy:

euweb

smírčí kříže

Kolektiv: Kamenné kříže Čech a Moravy. 2001. str. 443

Hynek Jurman: Smírčí kameny na Vysočině. 2000. str. 27.

Naposled editováno:11.12.2020